náhled|200px|Nejstarší přádelna na světě v anglickém Cromfordu: Část budovy z roku 1771 s náhonem pro vodní kolo (od potoka Bonsall brook) Přádelna je označení pro výrobnu příze, která se zabývá zpracováním spřadatelných textilních vláken,Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986 tedy poměrně jemných a krátkých materiálů. Zařízení přádelny závisí na vlastnostech spřádané suroviny a na druhu příze. Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL 1987, str. 12 a 13 (asi 60 % všech přízí je z filamentů, které se v přádelně nedají zpracovat). Označení pracovníků Pracovníci v přádelnách se podle Slovníku spisovného jazyka českého (1. vydání z 60. let 20. století) označují jako přadláci nebo přadáci, dříve nebo regionálně také přástevníci nebo přádníci; ženy jako přadlačky, přástevnice nebo přádnice, nejčastěji ovšem přadleny.Podle SSJČ, srov. https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=p%C5%99adl%C3%A1k&sti=EMPTY&where=full_text&hsubstr=no a https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=p%C5%99adlen&sti=68245&where=full_text.MANTEGAZZA, Paolo a J.H. J.H. Physiologie ženy. V Praze: I.L. Kober, 1894, s. 349. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fc2dc105-ed0f-4bf5-b288-a4ef98c2f120. Všechny tyto výrazy zachycuje už Jungmannův slovník (1837).JUNGMANN, Josef. Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna. Knjžecí arcibiskupská knihtiskárna, Josefa wdowa Fetterlowá, 1837, s. 427. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ff5e46b3-2098-4eb5-8fd1-3031950c8147. Přadlák je státem uznávané povolání pracovníků schopných obsluhovat všechny druhy strojů na výrobu příze. Přadlák zabývající se přípravou lýkových vláken (např. juta) v tírně se označuje jako tírník.VELEK, Josef a JIRÁNEK, Vladimír. Za vůní dřeva, bavlny a kůže: povídání o povoláních dřevozpracujícího, textilního a kožedělného průmyslu : pro čtenáře od 12 let. 1. vyd. Praha: Albatros, 1982, s. 74 a 149. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:42b89a90-176f-11e3-a9a8-005056825209. V přádelně 21. století se pro obsluhu jednotlivých druhů výrobních strojů používá označeni pracovník nebo operátor) na (např. protahovacích) strojích. Jen zcela ojediněle se označení pracovníků odvozuje od jména obsluhovaného stroje (např. mykařka). Personál pro udržování provozu přádelny sestává dále z nevýrobních pracovníků, kteří se zabývají zejména managementem, údržbou strojů, vnitrozávodní dopravou materiálu, speciálním servisem (laboratoř) apod.
Z historie výroby příze náhled|200px|vřeteno (textil)|Vřetena (s potáči) na prstencovém dopřádacím stroji – početní jednotky pro velikost kapacity přádelen Příze se až do konce 18. století vyráběly s pomocí jednoduchých nástrojů (přeslice a později kolovrat) s jedním vřetenem, na které se navíjela hotová příze. Práce se prováděla v jednotlivých domácnostech, předením se zabývaly zpravidla ženy. Asi od 14. století pracovaly většinou ve mzdě pro faktory, kteří jim dodávali vlákennou surovinu a odebírali od nich hotovou přízi.Vodruška: Život staré Šumavy, Albatros Media 2019, ISBN 978-80-7601-367-4, str. 38Berg:The Age of Manufactures, 1700-1820: Industry, Innovation and Work in Britain, Routledge 2005, ISBN 978-1-134-91472-2
Soustředění výroby do větších celků začalo teprve po vynálezu dopřádacího stroje (zpočátku se 4 vřeteny, později s několika desítkami na stroj). V roce 1769 si dal Angličan Richard Arkwright patentovat svůj stroj waterframe a v roce 1771 spolu se dvěma investory nechal v Cromfordu (v blízkosti Derby) postavit pětipodlažní budovu (s kovovou nosnou konstrukcí), ve které umístil vedle svých dopřádacích strojů také sklad surovin (především bavlny) a (jeho vynález z roku 1775) víčkové mykací stroje. Stroje byly poháněny vodním kolem. V přádelně bylo zaměstnáno více než 1000 dělníků (z toho 60 % děti). Továrna v Cromfordu je považována za první přádelnu na světě. Pro tento nový útvar se začalo asi v roce 1785 používat označení cotton mill. (České slovo přádelna se dříve používalo pro nemanufakturní výrobny příze,JUNGMANN, Josef. Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna. Knjžecí arcibiskupská knihtiskárna, Josefa wdowa Fetterlowá, 1837, s. 427. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ff5e46b3-2098-4eb5-8fd1-3031950c8147. pro označení továrny na přízi se začalo používat asi od poloviny 19. století.FRANTA ŠUMAVSKÝ, Josef: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Johann Spurný Prag 1846, s. 1028. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f80d347e-c35d-405b-b7fc-5997a52e1c74.)
Arkwrightova továrna se stala vzorem pro podnikání v textilním oboru. V roce 1784 byla otevřena první přádelna vlny,Notes and Queries, 12th series, vol. II, p. 448, 1916-12-02 a v roce 1787 (ve Skotsku) první lnářská přádelna. Na evropském kontinentě byla jako první v provozu v roce 1783 přádelna bavlny v německém Ratingenu,Germes: Ratingen im Wandel der Zeiten – Geschichte und Kulturdolumente einer Stadt, 4. verbesserte und erweiterte Auflage, Verlag Norbert Ernst Henn, Ratingen 1979, S. 82 které následovaly v letech 1797–1798 továrny v Saské Kamenici, v belgickém Gentu a v roce 1796 Johann Josef Leitenberger zřídil (přestavbou textilní tiskárny) přádelnu v severočeských Verneřicích.Jindra/Jakubec: Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie, KU Praha 2015, ISBN 9788024629452, str. 260-281
V roce 1800 bylo v Anglii registrováno už více než 40 přádelnických provozů a v 19. století se počet nově otevřených přádelen rychle zvyšoval především v Evropě a USA. Koncem 20. století se však více než 90 % výroby staplových přízí přesunula do oblastí s nízkou úrovní mezd. V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, zůstala v 21. století jen nepatrná část kapacit výroby příze.
V roce 2020 dosáhla světová kapacita přádelen 250 milionů vřeten. Počet přádelen v provozu není nikde evidován, dá se jen odhadnout na řádově 5 000.
Budova a vybavení přádelny Až asi do poloviny 20. století se pro výrobu příze stavěly vícepodlažní budovy s výtahy pro dopravu materiálu mezi jednotlivými etážemi. Moderní přádelny jsou umístěny v přízemí jedno- nebo dvouetážových staveb.
Nezbytnou součástí přádelny byla už vždy klimatizace tj. zařízení k udržování konstantní vlhkosti a teploty ovzduší ve výrobních prostorách.
V závislosti na zpracovávaném materiálu a druhu vyráběné příze jsou v přádelnách instalovány stroje v mnoha kombinacích a variantách (výroba probíhá diskontinuálně v cca 5–10 pasážích obsahujících stroje se zčásti velmi rozdílným výkonem). Výrobní cyklus začíná (zpravidla) vlákennou surovinou a končí přízí navinutou na kónické cívce.
Oddělení speciální údržby a servis (jako sklad a doprava surovin a polotovarů, laboratoř pro provozní zkoušky, broušení mykacích potahů a průtahových válečků, údržba česacích hřebenů, opravy a čištění součástek strojů apod.) jsou také většinou umístěny v budově přádelny.Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986
V závislosti na výrobní technologii a dalších faktorech jsou druhy a počet pracovních činností při výrobě příze velmi rozdílné a časově proměnlivé. (Např. výroba v (indické) přádelně bavlny probíhala v roce 1959 ve 12 a v roce 2018 v 5 fázích a počet pracovníků nutných pro výrobu stejného množství příze se snížil ze 640 na 116).
Druhy přádelen Podle „klasického“ rozdělení se rozeznávají tři druhy přádelen: bavlnářské (s více než 90 % výrobních kapacit), vlnařské a přádelny lýkových vláken. Vedle těchto jsou ve světě v provozu přádelny s nepatrným podílem na celkovém počtu, které vyrábějí velmi speciální druhy přízí (např. šapové, buretové, z kašmírské vlny, vigoňové aj). Existovaly také přádelny žíní (Severočeská přádelna žíní, Josef Zeman Vamberk,Příspěvky k dějinám národního podniku Technolen Lomnice n. Popelkou. Trutnov: Lnářský průmysl, 1988, s. 40. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/svkhk/uuid/uuid:52302148-0938-4fbc-a803-cada762a9635. přádelny žíní byly také v PrazeKOTYŠKA, Václav. Úplný místopisný slovník Království Českého. Praha: Bursík & Kohout, 1895, s. 1599. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:25f0cd46-9741-11ed-9bd5-001b63bd97ba. (Praha-Vršovice)„Firma Roubíček a Fischer staví v Praze VII. druhou větší parní prádelnu žíní, zařízenou veskrze moderně“. Národní listy. 6.11.1901. Praha: Julius Grégr, roč. 41, č. 306, s. 5. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/svkhk/uuid/uuid:94161740-661e-11dc-a7da-000d606f5dc6.LEŠER, Václav. Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí: Bubenče, Holešovic-Buben, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohradů a Žižkova. Praha: Důchody obce pražské, 1884, s. 37. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:a52decf1-4eba-11f1-b4b4-001b63bd97ba. (ul. Na Florenci a Josefovská tř.) nebo Pardubicích (J. Černohous),Věstník hlavního města Prahy. 01.08.1938. Praha: Hlavní město Praha, roč. 45, č. 30, s. 639. ISSN 1801-2264. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:05819341-5eed-11eb-9ff8-001b63bd97ba. na Moravě v Brně (Leopold Kohn v dnešní Vlhké uliciCHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911, s. 560 a 1268. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/svkos/uuid/uuid:e56d1ae0-fbb5-11e0-a021-0013d398622b nebo Isidor Schiller na DornychuCompass: finanzielles Jahrbuch. Prag: Compassverlag, 1914, 47(5), s. 2280. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:67a8e473-aa85-42fd-bc34-51c8259dca99.) nebo v KoniciCHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911, s. 560 a 1268. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/svkos/uuid/uuid:e56d1ae0-fbb5-11e0-a021-0013d398622b.
Adresář Republiky československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství z roku 1932 uvádí přádelny dokonce v 11 kategoriích: 1) přádelny bez bližšího určení (obecné), 2) přádelny bavlny, 3) česané příze, 4) hedvábí, 5) juty, 6) lnu, 7) odpadků, 8) postřihované příze, 9) vigoně, 10) vlny, 11) žíní.Adresář Republiky československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství =: Adressbuch der Čechoslovakischen Republik für Industrie, Gewerbe, Handel und Landwirtschaft. 1932. Praha: vlastním nákladem firmy Rudolf Mosse, roč. 1932, č. 2, s. 3442–43. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a6bed925-c1cb-4c18-ae15-420a76371cb7
Někdejší přádelny v Čeckých zemích (výběr) Schindlerova továrna v Brněncihttps://www.pamatkovykatalog.cz/soubor-byvale-textilni-tovarny-13921456, 19. června 2026. Královéhradecká přádelna bavlny Dr. Richard Anninger Přádelna a barevna bratří Grohmannů Přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové Přádelna Karla Bienerta Přádelna Levavasseur
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Předení Příze Tkaní Prstencový dopřádací stroj Richard Arkwright
Literatura KOTYŠKA, Václav a Vladimír TEYSSLER. Technický slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie věd technických. Praha: Borský a Šulc, 1934. sv. 10, s. 822. Heslo Přádelny. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:97250871-159d-430b-ae66-58ac8aa0ce1e.
Externí odkazy
Přádelna Strakonice Esslerova přádelna Brno-Obřany Liebiegova přádelna Železný Brod Poslední česká přádelna v Chocni (2019)
Kategorie:Parní stroj