Leopold Karel Malovec z Malovic a Kosoře (německy Leopold Karl Zdenko Freiherr Malowetz von Malowitz und Kossor, jindy též Kosorsch, Kosorš, či Kosorz, 8. února 1812, Praha – 27. února 1876 tamtéž) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Malovců z Malovic. Působil jako c.k. komoří a polní podmaršál.
Život náhled|vlevo|Erb svobodných pánů Malovců z Malovic a Kosoře Narodil se roku 1812 v Praze jako Leopold Karel Zdeněk svobodný pán Malovec z Malovic a Kosoře pocházel z velmi starého českého rodu Malovců z Malovic, zmiňovaného již ve 14. století. Hlavním rodovým sídlem byla tvrz Malovice u Netolic v jižních Čechách.
Jeho otcem byl Arnošt Josef († 1840), syn Jana Josefa, který pro tuto rodovou linii dne 14. února 1781 získal titul svobodného pána.Constantin von Wurzbach: „Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich“, 16. Teil, Druck und Verlag der K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1867, S. 340
27. května 1855 se Leopold Karel oženil s Annou Matyldou Attemsovou (18. července 1830, Hausambacher – 22. května 1856, Vídeň), dcerou Heřmana Eduarda, hraběte z Attemsu, sv. pán na Heiligenkreuzi. Z tohoto manželství se narodila dcera Leopoldina (* 30. ledna 1856).
Vojenská kariéra náhled|Bitva u Tápióbicske, 4. dubna 1849 12. února 1826 byl rodiči odvezen z Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, aby o dva roky později nastoupil do IV. kyrysnického pluku arcivévody Ferdinanda. Zde 16. října postoupil do hodnosti poručíka. Poté 1. února 1832 přešel coby nadporučík k 38. Haugwitzově pěšímu pluku, dáel k Hardekově 8. kyrysnickému pluku, kde se 16. srpna 1839 stal rytmistrem druhé třídy a následně 1. listopadu 1844 první třídy. V témže roce mu byl udělen titul c. k. komořího. Oesterreichisch-kaiserlicher Hof-Kalender für das Schaltjahr 1872, K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1872, S. 220 V hodnosti rytmistra se účastnil boje proti vzbouřeným Maďarům a poté rychle postupoval po hodnostním žebříčku. 23. prosince 1848 byl jmenován majorem a 2. srpna 1849 podplukovníkem. Johann Svoboda: „Die Zöglinge der Wiener-Neustädter Militärakademie etc.“, Druck- und Commissionsverlag von F. B. Gritler, Wien 1870, S. 534
1. července 1854 se Malovec stal plukovníkem a velitelem 4. dragounského pluku velkovévody toskánského. Po povýšení na generálmajora 1. listopadu 1859 mu byl udělen rytířský kříž velkovévodského toskánského vojenského záslužného řádu 1. třídy.
V roce 1864 se stal brigádním generálem v Temešváru, Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für 1864, K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 87 poté v roce 1866 brigády jezdectva II. armádního sboru ve Štýrském Hradci. Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für 1866, K. K. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 88
1. února 1867 Malovec rezignoval. Za své zásluhy byl povýšen do hodnosti polního podmaršála ve výslužbě. Poté žil až do svého skonu v Praze. Antonio Schmidt-Brentano: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Österreichisches Staatsarchiv, 1907, S. 111
Reference
Literatura Constantin von Wurzbach: „Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich“, 16. Část, tisk a vydání KK Hof- und Staatsdruckerei, Vídeň 1867, s. 339 a násl.
Kategorie:Malovcové z Malovic Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Úmrtí v roce 1876 Kategorie:Úmrtí 27. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození v roce 1812 Kategorie:Narození 8. února Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Baroni Kategorie:Muži