Novely zákona o ochraně dětí a rodiny, zákona o reklamě, médiích a školského zákona, v českém mediálním prostředí známé pod společným označením maďarský antiLGBT+ zákon (anglicky: Hungary anti-LGBT law), jsou součástí rozsáhlých legislativních změn přijatých maďarským parlamentem dne 15. června 2021, a to v poměru hlasů 157:1. Maďarské opoziční strany (kromě strany Jobbik, jejíž poslanci hlasovali pro návrh), lidskoprávní organizace, EU a Spojené státy je považují za diskriminační a zneužitelné k perzekuci LGBT+ komunity. Ve vztahu k maďarskému zákonu zaujala většina zemí střední a východní Evropy neutrální postoj na rozdíl od Polska, které jej přímo podpořilo.
Reakce
Jako první se proti maďarskému antiLGBT zákonu ohradily země Beneluxu, tedy Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, které učinily společné prohlášení, k němuž se pak následně připojilo 14 členských zemí. V dokumentu je uveden distanc od této právní úpravy, které je slovy jeho signatářů porušením Listiny základních práv EU. Ti pak následně také zurgovali Evropskou komisi k aplikaci veškerých možných mechanismů vymáhání práva EU, včetně podání podnětu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Itálie, Rakousko, Řecko a Kypr se připojily poté, co Maďarsko nedokázalo uspokojivě vysvětlit zamýšlený veřejný zájem přijatých antiLGBT zákonů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že veškeré negativní reakce vůči nově přijaté právní úpravě nemají opodstatnění a že by si ji její odpůrci měli raději přečíst v plném rozsahu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila nad vývojem v Maďarsku znepokojení a na svém twitterovém účtu uvedla (v překladu): „Věřím v Evropu založenou na diverzitě, v níž nikdo nic před dětmi neskrývá, a v níž nedochází k žádné diskriminaci jiných sexuálních orientací.“ Dále také dodala, že je maďarský zákon „ostudný“. Dne 25. června 2021 se v reakci na přijetí kontroverzní maďarské legislativy konal summit lídrů členských zemí EU. Nizozemský premiér Mark Rutte sdělil svému maďarskému protějšku Viktoru Orbánovi toto: „Nelíbí-li se ti naše hodnoty, máš ještě pořád jednu možnost, a to vystoupit z Evropské unie.“
Velvyslanectví USA v Budapešti se k maďarskému antiLGBT zákonu rovněž vyjádřilo negativně se slovy, že Spojené státy věří, že by vlády národních států měly svou politiku zakládat na podpoře svobody projevu a ochraně lidských práv, a to včetně členů LGBTQI+ komunity. Generální tajemník OSN António Guterres se k situaci v Maďarsku vyjádřil takto: „Diskriminace je za všech okolností nepřijatelná, a to včetně té mířené proti LGBTIQ+ minoritě, která v moderních společnostech nemá obdoby.“
Zcela opačný názor vyjádřil například polský velvyslanec v Berlíně Andrzej Przylebski, podle něhož maďarský parlament pouze chrání školou povinné děti před pro ně vzhledem k jejich nízkému věku složitými tématy, mezi něž patří i menšinové sexuální orientace. Przylebski uvedl (v překladu): „To nemá s netolerancí, natož s perzekucí homosexuálů, nic společného.“
Soudní dvůr Evropské unie podnět Evropské komise s podporou 15 členských zemí a Evropského parlamentu projednal a 21. dubna 2026 rozhodl, že Maďarsko svým zákonem na ochranu dětí namířeným proti LGBT+ lidem porušilo právo Evropské unie a základní hodnoty, na kterých je EU založená. K porušení došlo na několika různých úrovních. Dle soudu Maďarsko porušilo primární i sekundární právo v oblasti služeb na vnitřním trhu, Listinu základních práv Evropské unie, článek 2 SEU a obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Reference
Související články LGBT práva v Maďarsku
Externí odkazy Plné znění zákona na webu maďarského parlamentu
Kategorie:LGBT práva v Maďarsku Kategorie:Cenzura Kategorie:Diskriminace LGBT osob Kategorie:Lidská práva Kategorie:LGBT legislativa Kategorie:Porušování lidských práv Kategorie:Vzniklo 2021 Kategorie:Maďarsko v roce 2021 Kategorie:Politika v roce 2021