Jiří Svoboda (* 14. května 1970 Ústí nad Orlicíhttps://www.denik.cz/regiony/sef-spravy-zeleznic-kdo-chce-videt-zmeny-tak-je-vidi-20200817.html) je český manažer a železničář, v letech 2018 až 2025 generální ředitel Správy železnic (do roku 2019 Správy železniční dopravní cesty).

Život Po dokončení studia na Střední průmyslové škole železniční v České Třebové započal v roce 1988 svou pracovní kariéru u Československých státních drah na pozici výpravčího. Následně po roce 1997 pracoval na různých vedoucích a manažerských pozicích u Českých drah (ČD) jako vedoucí technické skupiny či technicko-obchodní náměstek železniční stanice Česká Třebová. Následně pracoval na úseku ČD Správy dopravní cesty.

Od roku 2006 působil jako ředitel kanceláře ekonomického náměstka generálního ředitele Českých drah, následně zastával stejnou pozici i po převodu gesce a zaměstnanců z Českých drah na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). V roce 2011 byl u SŽDC uveden do funkce ředitele obchodu a veřejných zakázek a od července 2016 působil na pozici náměstek generálního ředitele SŽDC pro provozuschopnost dráhy.

Od 1. března 2018 byl pověřen řízením SŽDC po rezignaci generálního ředitele Pavla Surého. Od 23. března 2018 působí ve funkci generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty, po jejím přejmenování roku 2020 Správy železnic.

Je absolventem Evropského polytechnického institutu a Ústavu práva a právní vědy.

V roce 2025 některá média spekulovala o tom, že by se Svoboda mohl stát členem nové Babišovy vlády, například jako nominant hnutí SPD.

Generální ředitel Správy železnic Pod vedením Jiřího Svobody začala od roku 2019 Správa železniční dopravní cesty intenzivněji opravovat regionální dráhy (především odstraňování pomalých jízd), započala rekonstrukce nádražních budov po celé republice a jejich využití nabízeno pro státní i soukromé komerční subjekty.

Vyšetřování NCOZ ve věci železničních zakázek Dne 25. listopadu 2025 našla policie při domovní prohlídce u Svobody 80 milionů v korunách, eurech a dolarech a sbírku luxusních hodinek. Dle jeho vyjádření se jedná o celoživotní úspory jeho otce a děda s vysvětlením, že se stará o jejich správu. To potvrdil jeho otec Jiří Svoboda starší v rozhovoru pro server IDNES.cz, kde vyprávěl příběh o tom, že peníze vydělal podnikáním v rybářství a zpracováním kožešin z nutrií. V různých rozhovorech přidával Jiří Svoboda další a jiné možnosti, odkud desítky milionů pochází. Zmiňoval chov nutrií, prodej kožešin, rybářství a nakonec zlatý poklad ukrytý před nacisty i komunisty. Na dotaz, zda hotovost pochází z restituovaných majetků, dodal, že „je to mix“.

Serveru Seznam Zprávy řekl, že si za dobu působení na Správě železnic vydělal 70 milionů korun. Generálním ředitelem byl od března 2018, předtím byl mimo jiné v dalších vedoucích funkcích ve státní organizaci.

Ve stejný den, kdy proběhla domovní prohlídka, zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu i v sídle Správy železnic ve věci vyšetřování železničních zakázek, a to především modernizace železničního uzlu Pardubice modernizaci stanice Brno-Královo Pole, rekonstrukce Masarykovo nádraží v Praze a rámcovou smlouvu na mobiliář pro železniční zastávky. Podle informací webu Odkryto.cz se policie zabývá několika miliardovými tendry ŘSD a SŽ. Vyšetřuje možné vazby na podnikatele a lobistu Jaroslava Veverku a advokáta Martina Páska.

V reakci na to ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS) nařídil mimořádný audit zakázek, dočasně ve smyslu presumce neviny poslal Svobodu na dovolenou a řízením Správy železnic pověřil náměstka Mojmíra Nejezchleba. Ministr Kupka dodal, že přímo ho může odvolat jedině správní rada SŽ a zároveň vyzval radu, aby ředitele Svobodu odvolala. Správní rada Správy železnic na mimořádném zasedání dne 1. prosince 2025 ho odvolala z funkce generálního ředitele.

Odvoláním z funkce generálního ředitele však Jiřímu Svobodovi pracovní poměr u Správy železnic automaticky nezanikl. I po odvolání zůstává zaměstnancem organizace a je na překážkách na straně zaměstnavatele, přičemž mu náleží náhrada mzdy ve výši jeho dosavadního platu, tedy přibližně 340 tisíc korun měsíčně. Podle kolektivní smlouvy by navíc při rychlém ukončení pracovního poměru mohl mít bývalý ředitel nárok na odstupné ve výši sedmi až osminásobku svého průměrného měsíčního výdělku. Podle předsedy správní rady Správy železnic Martina Kolovratníka má Svoboda ze své manažerské smlouvy nárok na tři až šest průměrných měsíčních příjmů. Správní rada se rozhodla pro minimálně možný nárok, tj. tři měsíční příjmy. Svoboda bral v roce 2025 průměrně i s odměnami 605 tisíc měsíčně, takže dostane zhruba odstupné ve výši 1,8 milionu korun.

V souvislosti s prověřováním zakázek Správy železnic se mediální pozornost zaměřila také na majetkové poměry jejího bývalého generálního ředitele Jiřího Svobody. Server Seznam Zprávy uvedl, že Svoboda v roce 2021 nabyl byt v luxusní rezidenci v Praze za přibližně 12,5 milionu korun, přestože jej realitní společnost krátce předtím pořídila zhruba za 16 milionů korun a na následném prodeji tak prodělala asi 3,5 milionu korun.

Podle zjištění Seznam Zpráv však nešlo o ojedinělý případ. Svoboda měl výhodně získat i další nemovitost, například byt v projektu River Lofts v pražských Holešovicích, který prodávající koupil v dražbě za zhruba 6 milionů korun a následně jej Svobodovi prodal přibližně za 5,5 milionu korun, tedy se ztrátou. Tyto opakované transakce, při nichž prodávající realizovali ztrátu, tak vzbuzují další pochybnosti.

Jiří Svoboda čelí také kritice kvůli nakládání s kovovým odpadem Správy železnic, která v letech 2018–2024 prodávala šrot v objemu přibližně 300 milionů korun firmě Trojek, přičemž konkrétní ceny nebyly zveřejňovány s odkazem na obchodní tajemství; zvláštní pozornost vzbudily okolnosti, že firma byla spojena s bytem ve stejném domě a na stejném patře, kde Svoboda zakoupil lukrativní apartmánový byt, přičemž tento byt měl získat za cenu výrazně nižší, než byla jeho předchozí kupní hodnota, což vyvolalo podezření ze střetu zájmů.

V srpnu 2026 obvinili kriminalisté bývalého generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobodu v souvislosti s vyšetřováním podezřelých veřejných zakázek. Podle webu Seznam Zprávy je stěžejním bodem obvinění finanční pohledávka. Ve stejné kauze čelí obvinění i další osoby a případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Podle informací Seznam Zpráv se stěžejní část obvinění týká finanční transakce ve výši přibližně 11 milionů korun, kterou kriminalisté považují za neoprávněnou výhodu poskytnutou v souvislosti s developerským projektem. Vyšetřovatelé mají za to, že tato pohledávka přinesla významný finanční prospěch soukromému developerovi a je jedním z hlavních bodů trestního stíhání bývalého generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody. Svoboda obvinění odmítá a prostřednictvím svého obhájce tvrdí, že postupoval v souladu se zákonem a že jeho jednání nezpůsobilo Správě železnic žádnou škodu.

Kritika fungování Správy železnic

Po odvolání Jiřího Svobody z čela Správy železnic se začalo výrazněji hovořit o potřebě úspor – a to jak v samotném fungování této státní organizace, tak i v oblasti připravovaných staveb. Diskuse se přitom týká například možné redukce oblastních ředitelství, manažerských a vedoucích pozic či omezení rozsahu některých velkých investičních akcí. Zároveň se objevují návrhy na větší otevření státních zakázek širší konkurenci, protože stávající zadávací kritéria jsou podle kritiků velmi omezující a zužují okruh potenciálních uchazečů. Reorganizace Správy železnic má přinést úspory přibližně 335–340 milionů korun ročně, a to zejména prostřednictvím centralizace agend, omezení externích nákladů a zjednodušení managementu organizace. Přímo pod Jiřím Svobodou pracovalo 26 odborných poradců, kteří průměrně brali 115 tisíc měsíčně. Tisková mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová potvrdila, že náklady na tyto poradce podle ní činily téměř tři miliony měsíčně. Nový generální ředitel SŽ Tomáš Tóth poradenskou skupinu z velké části rozpustil s tím, že ji nepotřebuje.

V některých případech totiž veřejné zakázky dlouhodobě získává relativně úzký okruh velkých stavebních a technologických firem, které na trhu železničních staveb patří k dominantním hráčům, například Skanska, Metrostav, Strabag, Eurovia nebo technologický dodavatel zabezpečovací techniky AŽD Praha. Analýzy veřejných zakázek ukazují, že mezi nejvýznamnější dodavatele pro železniční infrastrukturu dlouhodobě patří právě tyto firmy a několik dalších specializovaných společností, například Elektrizace železnic Praha či Strabag Rail.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští manažeři Kategorie:Generální ředitelé Správy železnic Kategorie:Lidé Českých drah Kategorie:Narození 14. května Kategorie:Narození v roce 1970 Kategorie:Narození v Ústí nad Orlicí Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži