Rovensko pod Troskami () je město v okrese Semily v Libereckém kraji. Včetně částí Blatec, Křečovice 2.díl, Liščí Kotce, Štěpánovice a Václaví v něm žije obyvatel.
Historie První písemná zmínka o Rovensku pochází z roku 1374, kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, roku 1407. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením českých granátů a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli svatého Kříže na Karlštejně a svatováclavskou kapli v chrámu svatého Víta na Pražském hradě.
Roku 1629 nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který 13. srpna zaslal úředník panství Gerard Taxis Valdštejnovi „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly kontribuce a naopak byla zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné rekatolizaci, k níž je do městečka povolán jezuita Matěj Burnatius z Jičína, a tak povstání mělo i charakter protikatolický.
Burnatius si povolal na potlačení povstání pěší a jízdní vojsko z frýdlantské posádky. Rovenští se o tom dozvěděli, a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Rovenští se uchýlili k zoufalému odporu, zatarasili a obsadili cesty. Lid ozbrojený zemědělským nářadím vpadl na nepočetné vojsko rázně. Vojáci se smířili se zapálením zvonice, k boji nedošlo a vojsko ustoupilo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v Libuni oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu. Rozlícení sedláci jej a jeho průvodce, žáka Jana Rokytu ubili na farské zahradě v Libuni. Povstalci pak táhli k Turnovu, ale tentokrát proti nim vyrazilo silnější vojsko z frýdlantské posádky. Vojáci porazili nedostatečně vyzbrojenou, vojensky špatně připravenou a vyhladovělou selskou armádu na kopci Výšinka nad městem Turnov. Sedmnáct pochytaných sedláků mělo být popraveno, avšak život si zachránili na domluvu jezuitů přestupem ke katolické víře. Jen jeden z nich to odmítl a byl popraven.
Na místě vyhořelá zvonice byla v roce 1630 postavena zvonice nová. S ohledem na to, že zvony byly použity k svolání ke vzpouře proti vrchnosti vyústilo v represivní nařízení, kterým hruboskalská vrchnost nařídila za trest otočit zvony dnem vzhůru, aby se na ně nedalo zvonit. Rovenští se snažili příkaz obejít a vyřešili to tak, že asi o půl metru zkrátili táhla, za která se tahávalo provazem, zkrátili i délku srdíček o 15–20 cm a pokusili se zvony uvádět do pohybu šlapáním. Tento způsob zvonění přetrval až dodnes.
Vystěhování rodin do Brazílie Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do Brazílie roku 1893. Po zrušení otroctví totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku ocitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti.
Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidali lidé z Mladoboleslavska. V polovině září přibyli do Hamburku a nalodili se na německý parník Argentina. Když však 9. října vystoupili v Rio de Janeiru, zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do Rio Grande do Sul pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do São Paula, do Rio Grande se dostalo jen málo rodin. Ty nemohly udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali.
Druhá světová válka Německy se město nazývalo . V lednu 1943 byla v Rovensku na plovárně zlikvidována odbojová výsadkářská skupina Antimony.
Dne 10. května 1945 došlo ve městě k masakru německých civilistů, odzbrojených vojáků, žen i dětí. Sověti a místní obyvatelé zde bez soudu postříleli 365 Němců.
V místní škole probíhal jakýsi soud nad Němci. Během poprav se podařilo jednomu příslušníku SS uprchnout. V následné přestřelce a potyčce zastřelil ruského partyzána Ivana Karloviče Nelipoviče. To rozběsnilo vojáky Rudé armády, partyzány i revoluční gardisty a vedlo k masakru 365 civilistů. Do davu běženců střílel v podstatě každý, kdo měl zbraň, a to včetně přítomných občanů Rovenska. Němci, kteří se ještě hýbali, byli následovně nemilosrdně doráženi kulkou do hlavy.Hromadná vražda 365 bezbranných Němců u bran Českého ráje – Jeden z nejhorších válečných zločinů zůstal nepotrestán
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Blatec Křečovice 2.díl Liščí Kotce Rovensko pod Troskami Štěpánovice Václaví
Od 1. července 1979 do 31. srpna 1990 k městu patřila i Ktová a od 1. července 1985 do 31. srpna 1990 také Křečovice 1.díl, Podtýn, Proseč a Sýkořice.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.
Pamětihodnosti Kostel svatého Václava náhled|Kostel svatého Václava
Kostel svatého Václava na Týně je postaven z hruboskalského pískovce. Původní je gotický presbytář s pěti okny z poloviny 14. století, loď byla přestavěna goticko-renesančně v 16. století, kdy byla k severnímu boku lodi přistavěna i sakristie, mladší je předsíň v průčelí. Loď má rozměry 19 × 12 metrů, presbytář 9 × 7 metrů. V kostele je rodová hrobka Smiřických, leží v ní i zakladatel rodu Zikmund.
Zvonice náhled|upright|Zvon v rovenské zvonici
Dřevěná zvonice z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba má nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v Kouřimi) jsou zvony obrácené srdcem vzhůru. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1 500, 1 200 a 600 kilogramů a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.
Další pamětihodnosti Městské muzeum na náměstí – expozice zaměřená na broušení kamenů Empírový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Sousoší Rozhovor na náměstí Socha svatého Václava u nádraží Busta Svatopluka Čecha
Osobnosti Jan Křtitel Drbohlav (1811–1877), kněz Vincenc Drbohlav (1861–1937), kněz František Bubák (1866–1925), botanik a pedagog Václav Leitensdorfer (1913–1984), radiotelegrafista a palubní střelec 311. československé bombardovací perutě RAF
Odkazy Reference
Externí odkazy
Jiří Padevět: Krvavá léta (video)
Kategorie:Města v okrese Semily Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Semily Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině Kategorie:Mikroregion Tábor Kategorie:Mikroregion Podhůří