Bergün/Bravuogn (, ) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Albula. Nachází se v údolí řeky Albula, asi 30 kilometrů jihovýchodně od kantonálního hlavního města Churu a 16 kilometrů severozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1 367 metrů a má přibližně 500 obyvatel.
K 1. lednu 2018 se Bergün sloučil se sousední obcí Filisur do nové politické obce Bergün Filisur.
Historie náhled|vlevo|Kurhaus Bergün na historickém snímku Ve 12. století se kolem hradu Greifenstein v obci Filisur vytvořilo malé panství, které se v roce 1394 dostalo do majetku biskupa z Churu. Latsch je v listinách zmiňován v roce 1154, Bergün v roce 1209 a Stuls v roce 1270. V roce 1537 se Bergünu podařilo vykoupit z biskupských práv a získat tak plnou suverenitu v rámci konfederace řeholních domů. V letech 1577/1590 se obec připojila k reformaci. Ke dvoru Bergün patřily také vesnice Filisur, Latsch a Stuls.
Kromě chovu dobytka se vesnice živila dopravou přes průsmyk Albula a těžbou. Za použití trhavin – v té době poprvé při výstavbě silnic v Graubündenu – byla v roce 1696 postavena nová silnice přes . Těžba a tavba železné rudy (hematitu) v zadních údolích Val Tisch a Val Plazbi zažila svůj poslední rozkvět kolem roku 1840 a poté kvůli vyčerpání ložiska zcela zanikla.
Když byla v roce 1903 otevřena Albulská dráha, očekávali obyvatelé Bergünu rozmach turistického ruchu, který by obec pozvedl na úroveň letovisek Svatý Mořic a Pontresina v Horním Engadinu. Svědkem těchto nadějí je budova , postavená v letech 1905–1906. Skutečnost, že se obec musela s těmito plány rozloučit během první světové války, je dnes považována za šťastnou náhodu, protože umožnila obci zachovat její historický urbanismus v nezměněné podobě.
Latsch a Stuls, které se v roce 1851 staly samostatnými politickými obcemi, se v letech 1912, resp. 1921 spojily s Bergünem.
V roce 2014 probíhala jednání o sloučení s obcí Filisur a vytvoření obce Bergün Filisur. Sloučení bylo v obou obcích schváleno roku 2017 a nová obec vznikla k 1. lednu 2018.
Geografie náhled|vlevo|Úsek mezi stanicemi Bergün a Preda na Albulské dráze je jedním z nejpůsobivějších ve Švýcarsku Obec se rozkládá na celém horním toku řeky Albula a jejích bočních údolích. Albula pramení v několika pramenech pod průsmykem Albula a na západě v sousedním údolí Fuorcla Crap Alv. Nad nápadným údolním stupněm tvoří Lai da Palpuogna, pod ním je kotlina Preda, do níž se zleva vlévá Val Mulix a zprava Val Zavretta. Řeka zaříznutá hluboko do skal pod Predou donutila stavitele železnice vybudovat slavnou trať s několika viadukty a šikmými tunely. Pod touto roklí, u jejíhož východu se boční údolí Val Tisch spojuje s hlavním údolím, leží v široké kotlině v nadmořské výšce 1 367 m centrální obec Bergün. Zde se zprava připojuje údolí Val Tuors, které je celkem dlouhé asi 10 kilometrů a vzniká ze tří pramenných údolí Val Plazbi, Val da Ravais-ch a Val Salect. Těsně pod obcí se nachází klíčový úsek silnice Albula, který se těsně přimyká k téměř kolmé skále v pohoří Bergünerstein (Crap da Bravuogn). Ve výšce 1 111 m, nejnižším bodě bývalé samostatné obce, se do Albuly zprava vlévá v soutěsce řeka Ava da Stugl. Odvodňuje přibližně 8 kilometrů dlouhé údolí Val da Stugl, oblast s rozsáhlými vysokohorskými pastvinami. Řeka Tuorsbach protéká Bergünem z jihu. náhled|vpravo|Bergün s okolními vrchy Obec je obklopena třítisícovými vrcholy. Západní hranice obce se táhne od Chavagl Grond (2442 m) přes Piz Spadlatscha (2871 m) k dominantnímu Piz Ela (3339 m) a dále na jih přes vrcholy Piz Val Lunga (3078 m), Piz Salteras (3111 m), Piz Bleis Marscha (3128 m) k Piz Laviner (3137 m). Následná jižní hranice směrem k Engadinu vede přes Piz Bial (3061 m), La Piramida (2964 m) a dva vrcholy Dschimelu (2777 m a 2782 m) k Piz da las Blais (2930 m); toto pohoří přerušuje pouze průsmyk Fuorcla Crap Alv.
Na širokém, plochém průsmyku Albula je hranice katastru obce vymezena lokalitou Cruschetta asi 1 kilometr západně od vrcholu průsmyku, dále k severovýchodu přes Igl Compass (3016 m), Piz Üertsch (3267 m) a Piz Blaisun (3200 m) na Piz Kesch, který je s 3418 m nejvyšším bodem obce. Na severu následuje rozmanitá vysokohorská krajina. Pohoří s vrcholy Piz Forun (3052 m) a Piz Murtelet (3019 m) je obklopeno vysokými údolími; průsmyky Fuorcla da Funtauna a Fuorcla Ravais-ch vedou do Engadinu a Davosu.
K obci patří kromě hlavní obce také místní části Latsch (1 588 m) a Stugl/Stuls (1 551 m) na pravém svahu údolí, Preda (1 789 m) u severního portálu tunelu Albula, která je od výstavby železnice kolem roku 1900 celoročně obydlená pouze v horských salaších Chants, Punts d’ Alp, Tours d’ Avant ve Val Tuors, Runsolas ve Val da Stugl, Sagliaz na Piz Darlux a Naz v horní části údolí Albula. V obci, v bezprostřední blízkosti pramene řeky Albula, se v nadmořské výšce 2026 m n. m. nacházejí také budovy Crap Alv (německy ), které byly dříve ubytovnou pro muletáře v průsmyku Albula a až do roku 1903, kdy začala fungovat železnice Albula, stanicí pro výměnu dostavníkových koní. Od 60. let 20. století patří Alp Weissenstein k ETH v Curychu. Univerzita zde provozuje vysokohorskou výzkumnou stanici, která se zabývá především chovem hospodářských zvířat, jako jsou krávy, ovce, kozy a koně. Pro pastvu zvířat mají výzkumníci k dispozici vlastní pastviny a alpy, například Alp Zavretta, a moderní stáje.
V roce 1997 bylo 21,4 % rozlohy obce využíváno pro zemědělství, 20,4 % zaujímaly lesy a 0,8 % zastavěná plocha. Neproduktivní plocha činila 57,5 %.
Sousedními obcemi byly Filisur, Davos, S-chanf, Zuoz (exkláva), La Punt Chamues-ch, Samedan, Bever (exkláva) a Surses.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Reformovaný kostel v Bergünu Vývoj počtu obyvatel Rok 1571 1803 1850 1888 1900 1910 1950 1970 1980 1990 2000 2005 2010 2012 2014 2016 Počet obyvatel 542 495 637 (s Latsch und Stuls) 625 1 537 715 608 451 459 480 520 505 487 449 457 503 V tabulkových údajích je třeba uvést, že v roce 1900 byli započítáni i ti, kteří pracovali na stavbě Albulské dráhy, i když v Bergünu pobývali jen dočasně. Počet obyvatel se vztahuje k dnešním hranicím obcí. Proto jsou do něj zahrnuty i obce Latsch a Stugl (Stuls), které byly připojeny kolem první světové války (celkem asi 80 až 100 obyvatel).
Jazyky Jak i název obce napovídá, Bergün/Bravuogn je jednou z jazykově smíšených obcí kantonu Graubünden. Při sčítání lidu v roce 2000 se zde mluvilo hlavně německy 83,9 %, rétorománsky 10,6 % a italsky 3,1 %. Bergünští Rétorománi mluví vlastním dialektem , který se blíží hornoengadinskému dialektu . Tento dialekt byl hovorovým jazykem obyvatel až do 19. století (v roce 1880: 80,4 %). Krátce poté však začal silný proces eroze mezi mluvčími rétorománštiny (57,62 % v roce 1910). Situace se pak stabilizovala až do druhé světové války (53,6 % mluvčích rétorománštiny v roce 1941). Následně začala rétorománština pomalu upadat až do roku 1980; od té doby se tento proces zrychlil. Situaci v posledních dekádách popisuje následující tabulka: Jazyky v Bergünu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Němčina 251 54,68 % 350 72,92 % 436 83,85 % Rétorománština 158 34,42 % 101 21,04 % 55 10,58 % Italština 40 8,71 % 21 4,38 % 16 3,08 % Počet obyvatel 459 100 % 480 100 % 520 100 %
Národnostní složení Z 505 obyvatel na konci roku 2005 bylo 444 (88 %) švýcarských státních příslušníků.
Reference
Externí odkazy
– oficiální stránky
Kategorie:Bývalé obce v kantonu Graubünden