Slovník cizích slov je typ výkladového slovníku, který se nesnaží pokrýt celou slovní zásobu, ale jen její méně používanou či známou část. Je podobný terminologickým slovníkům, které jsou ale zaměřeny oborově.
+AutorNázevRok vydáníPočet stranNakladatelPozn.Věra Petráčková a Jiří KrausAkademický slovník cizích slov1995834Academia100 000 hesel Vyšlo i na cdVilém PechVelký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání1948809Kvasnička a Hampl70 000 heselLumír KlimešSlovník cizích slov 1981 790 SPNVíce než 20 000 heselKarel TaušSlovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin1946738Karel Jelínek9000kolektiv autorůSlovník cizích slov2000710Ottovo nakladatelství30 000 heselRoman Mikuláš, překlad Ilona BalkóŠkolní slovník cizích slov2007584Vydavateľstvo Príroda24 000 hesel, překlad slovenského Školského slovníku cudzích slovJan Kubišta, Ladislav RejmanSlovník cizích slov1956505SPNLadislav ŠípekSlovník cizích slov: příručná kniha pro veškery třídy společenské1896596Edvard BeaufortJe rozšířením slovníčku cizích slov od stejného autora z 1892 (viz též)Karel Václavík a kol.Praktický slovník cizích slov / Slovník cizích slov do kapsy2007, 2011, 2017461XYZBedřich KlenotSlovník cizojazyčných slov a úsloví v češtině se vyskytujících s dodatkem jmen osobních a místních1922, 1930426Jindřich Bačkovský(Kramerius)Ladislav RejmanSlovník cizích slov1966416SPN24 000 heselOtakar ŠetkaNový slovník cizích slov v moderní češtině1935, 1946415Jindřich LorenzVilém PechSlovník cizích slov, rčení a zkratek ve spisovné a hovorové češtině1937406Kvasnička a HamplFrantišek BačkovskýSlovník cizojazyčný, obsahující výklad cizích slov v češtině často užívaných anebo české náhrady za ně1895392František BačkovskýJosef RankKapesní slovník novinářský v němž se nacházejí zvláště slova z cizích jazykův1862368I L Kober(Kramerius)kolektiv autorůKapesní slovník cizích slov2009368Ottovo nakladatelství5 000 heselSlovník cizích slov1996, 2006, 2013…367Encyklopedický dům, Plot, DialogVydán vícekrát mj. jako sl. ciz. slov pro nové století.Jaroslava StaňkováMalý slovník cizích slov1992360Montanextakřka kolibří velikostJiří HallerKapesní slovník cizích slov1954, 1956316SPNMatěj Barták a kol.Kapesní slovník cizích slov pro 21. století2008303Plot10 000 heselKarel KučeraCizí slova: Výběrový slovník1978272Mladá frontaLadislav Šípek-RozpakovskýSlovníček cizích slov. Příruční kniha pro všechny třídy společenské, zvláště pro úřadníky, studující, obchodníky, živnostníky, čtenáře novin atd.1892261Vydavatelstvo časopisu Českých ZájmůRoku 1896 vyšla rozšířená verze (viz též)František Borovský-RuthNovinářský slovník: slov cizojazyčných, jež vyskytují se v knihách, listech denních i v obecném hovoru, ze všech odvětví života, věd a umění1899, ca1910176, 257Rudolf Storch(Kramerius)František V. PokornýNaučný slovníček příruční knížka vysvětlující význam cizích slov a poučující stručně o vědomostech obecných1906, 1922, 1937, 1941232 (3. vyd.)Nový LidBohumil KočíCizojazyčný slovník1923232Nákladem J. Bř. HůrkyKarel VorovkaAbecední vyhledavač slov českých i cizích: slovník slov cizojazyčných s jejich českými významy, jakož i slov českých v příčině jejich pravopisu, ohýbání i správného užívání1894220Bursík a Kohout(Kramerius)Ladislav RejmanKapesní slovník cizích slov1971200SPN6000 heselVladimír DoutlíkPravopisný slovník Pořádá a dělí na 30.000 slov v češtině1947200Jaroslav TožičkaPsán pro základní školy a širokou veřejnostB. R. (Rudolf Bačkovský)Slovníček cizích slov v češtiněca1922195František BačkovskýMalý, kapesní formátVáclav ChábSlovník cizích slov: 10.000 hesel mezinárodních slov ze všech oborů lidského vědění s vystižnými (sic) českými překlady, umožňujícími nahrazovat cizí slova správnými českými výrazy1940192Josef Hokr10 000 heselJosef Karel Šlejhar a Petr ZenklSlovníček cizích slov1924 (7. vydání)162E. WeinfurterKarel VorovkaSlovníček cizojazyčný s předchozím ohýbavím a pravopisným i sbírkou kazimluvů, nahrazených výrazy přesými.1892115I L KoberDostupné na Google Books.J SedmeraMalý tlumočník Slovníček cizích slov(neuvedeno)80(neuvedeno)Julie ŠupichováSlovníček cizích slov pro mládež194464Antonín Dědourek24. svazek sbírky školských příruček
Další příbuzné slovníky +AutorNázevRok vydáníPočet stranNakladatelPozn.Jaroslava StaňkováMalý slovník cizích slov2001Knihovna a tiskárna pro nevidoméSlovník cizích slov v hmatovém písmu v 11 svazcích.Peter OravecObrátený slovník cudzích slov20071060EposSlovensky. Pro běžná slova ukazuje jejich cizí ekvivalenty.Patrik OuředníkŠmírbuch jazyka českého1988, 1992, 2005, 2016426, 538Jan HugoSlovník nespisovné češtiny2020528MaxdorfJan KaňkaUkazatel správné češtiny v obchodním životě (se seznamem cizích slov.)1927239Ústřední svaz československých průmyslníkůPříloha pro Slovník obchodně technický, účetní a daňový (11 svazků). Soustředí se na ukázání českých ekvivalentů cizích slov používaných obchodu.Johann Adelung a Ladislav PospíšilNový kapesní, cizojazyčný Slowník1853320Ladislav Pospíšil v TrutnověObsahuje cizí slovo následované německým vysvětlením a pak stejným vysvětlením v češtině. Obsahuje 5000 hesel. Německý název je Neues Taschen-Fremdwörterbuch.
Slovníky odvozené Ve tvorbě slovníků je docela časté přebírání materiálu z předcházejících děl. Tyto slovníky však přidávají jen velmi málo nového materiálu: +AutorNázevRok vydáníPočet stranNakladatelstvíPozn.KolektivVelký slovník cizích slov2008807nakladatelství PaliOdvozeno z Akademického slovníku cizích slov. Část hesel je upravena. 20 000 heselJiří Linhart a kolektivSlovník cizích slov pro nové století2007, 2013416Dialog30 000 hesel. Odvozeno od Slovníku cizích slov vydaného Encyklopedickým domem(neuveden)Slovník cizích slov1992287FinKolibří velikost. Odvozeno od slovníku Lumíra Klimeše náhled|Slovníky na obrázku: • Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov 1954 • František V. Pokorný, Naučný slovníček 1922 • Slovník cizích slov, nakladatelství Fin 1992 • Kapesní slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2009 • Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1956 • Josef Rank, Kapesní slovník novinářský 1862 • Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2000 • Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1966 • Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček, Slovník cizích slov 1998 • Slovník cizích slov pro nové století, Jiří Linhart 2007 • Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1995 • Vilém Pech, Velký slovník cizích slov 1948 • Věra Petráčková a Jiří Kraus, Nový akademický slovník cizích slov 2006
Příklady hesel Karel Václavík, Slovník cizích slov do kapsy, 2021, XYZ:
altruistický nezištný, lidumilný altruismus, altruizmus nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem buržoazie 1. městské obyvatelstvo v době feudalismu; 2. třetí stav; 3. kapitalisté
Kapesní slovník cizích slov, 2009, Ottovo nakladatelství:
altruismus, láska k lidem, nesobeckost
Slovník cizích slov, 2000, Ottovo nakladatelství:
(altruismus ani buržoazie nejsou uvedeny)
Roman Mikuláš, Školní slovník cizích slov, 2007, Priroda:
altruista -y m (lat) lidumil altruistický (lat) lidumilný, nezištný, nesobecký altruizmus -mu m (lat.) nesobecké, nezištné jednání
Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček a kol. Slovník cizích slov 1996. Ukázka z vydání Encyklopedický dům 1998:
altruismus →altruizmus altruistický, nezištný, lidumilný altruizmus, altruismus — nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem buržoazie, buržoasie — městské obyvatelstvo; třetí stav; kapitalisté
Věra Petráčková a Jiří Kraus, Akademický slovník cizích slov 1995. Ukázka z vydání Academia 2006: altruizmus, altruismus, -mu nesobecký způsob myšlení a cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých jako mravní princip (op. egoizmus). buržoazie, -e ž 1. (pův. ve franc. prostředí) sociální vrstva složená ze zámožnějšího městského obyvatelstva, měšťanstvo, měšťanský stav 2 marx. vládnoucí „třída“ kapit. společnosti vlastnící výr. prostředky; buržoazní příd.: b. revoluce; b. stát; buržoazně přísl. Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1981, ukázka z 5. přepracovaného vydání 1995:
altruismus i altruizmus m. () nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. sobectví, egoismus ↓) buržoazie měšťanstvo, zvl. zámožné, tzv. třetí stav; proti aristokratickým výsadám prosazovala b. rovnost všech občanů před zákonem, tj. politický a hospodářský liberalismus; v socialist. ideologii třídní protiklad proletariátu Karel Kučera, Cizí slova, 1978
altruismus /it. altrui „cizí, jiný, druhý“/ nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch jiných lidí | opak: egoismus (buržoazie není uvedena) Ladislav Rejman, Kapesní slovník cizích slov, 1971:
altruismus [-trujiz-] m nesobecký, laskavý vztah k druhému člověku; láska k bližnímu buržoazie ž měšťácká třída, měšťáctvo, vládnoucí třída v kapitalistické společnosti
Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1966:
altruismus [-trujiz-] m láska k bližnímu, nezištný a laskavý vztah k druhému člověku n. lidem, nesobeckost; altruista m nesobecký člověk, člověk s dobrým vztahem k druhým lidem (op. egoista) buržoazie ž polit. měšťáctvo; za feudalismu městské obyvatelstvo (na rozdíl od šlechty a duchovenstva); za kapitalismu vládnoucí třída, vlastnící hlavní výrobní prostředky na základě soukromého vlastnictví, vykořisťující námezdní práci proletariátu; tvoří ji velcí, střední a drobní kapitalisté; monopolistická b. ve vyspělých kapitalistických zemích vytváří finanční oligarchii; národní b. v bývalých koloniálních a závislých zemích se za určitých podmínek zapojuje do osvobozeneckého boje a protiimperialistické fronty
Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1956:
altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu, nesobeckost (op. egoismus, sobectví); altruista m kdo přeje druhému, nesobecký člověk (op. egoista, sobec); altruistický [-tyc-] nesobecký; hlásající altruismus (op. egoistický, sobecký) buržoa, -oy m měšťák; kapitalista, nepřítel pracující třídy; pejor. člověk zastaralých, nepokrokových názorů, šosák, zpátečník; buržosazie [-zie] ž měšťáctvo; kdysi název společenské vrstvy městského obyvatelstva na rozdíl od šlechty a duchovenstva, nyní společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitál. vlastnictví, vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti, zámožnější konservativnější vrstvy obyvatelstva vůbec, měšťáci; buržoazní [-zni], buržoastický [-tyc-] měšťácký; vykořisťovatelský
Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov, 1954:
altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu (op. egoismus); altruista m kdo miluje své bližní; altruistický [-styc-] cítící s jinými lidmi, s bližními buržoa, -oy m pův. měšťan; měšťák; nepřítel pracující třídy, kapitalista; buržoasie [-zije] ž vládnoucí třída v kapitalistické společnosti, měšťáctvo; buržoasní [-zní] měšťácký; vykořisťovatelský
Vilém Pech, Velký slovník cizích slov, 1948:
altruism(us) nesobecká láska k bližnímu a jednání podle ní; altruista nesobecký člověk buržoa , buržuj (vulgárně buržoust) měšťan, občan, měšťák; blahobytník; buržoasie (), buržoasmus měšťáctvo; buržoasní příslušný k buržoasii; buržoastický, buržoustský, buržujský měšťácký; blahobytný. Karel Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1946:
Altruismus (lat.) – láska k druhým lidem, nesobecká láska, zásada že napřed máme dbáti prospěchu druhých a pak teprve vlastního, osobního, což dokáže jen skutečný altruista – nesobecký člověk. Buržoasie (z franc. bourgeoisie) – měšťáctví, měšťanstvo, pak pohodlný, bezstarostný a jen o svůj majetek opírající se stav, společenská třída, opak třídy dělné, proletariátu. V ruštině buržuj, u nás lidově buržoust – měšťák, bohatý nadutec, budižkničemu, nabob.
Julie Šupichová, Slovníček cizích slov pro mládež, 1944:
altruista – člověk, který nemyslí jenom na sebe, nýbrž také na své bližní. (slovo buržoazie není uvedeno)