náhled| Výšková značka z roku 1888 v Salcburku Jadranský výškový systém (Jaderský výškový systém; Metry nad Jaderským mořem) je výškový systém udávající výšku nad hladinou moře se třemi rozdílnými referenčními body. V Rakousku se údaj vztahuje k střední hladině Jaderského moře v přístavu Molo Sartorio v italském Terstu (Pegel Trieste 1875, ), hladina byla stanovena v roce 1875. Naproti tomu v jugoslávských nástupnických státech se systém vztahuje ke střední hladině vody v Molo Sartorio z roku 1900 (výchozí bod Terst 1900), zatímco stejně nazývaná definice výšky pro Albánii se vztahuje k výchozímu bodu Drač, střední hladině vody v přístavním městě Drač v Albánii. náhled|Přístav v Terstu v roce 1885

Jadranský výškový systém se používal také na území Česka, a to až do konce druhé světové války. Po připojení k tehdejšímu východnímu bloku došlo k přechodu na systém Baltský po vyrovnání, který se používá dodnes.

Uživatelé systému náhled|Výškové systémy v Evropě (V závislosti na národním jazyce se pro výškový údaj používají různé názvy)

(výchozí bod Terst 1875): m ü. Adria, m ü. A. či müA – odvozené z Meter über Adria, hovorově také Seehöhe (hladina moře), Adriahöhe (hladina Jadranu) nebo Gebrauchshöhe (obyčejná hladina) Jugoslávské nástupnické státy (výchozí bod Terst 1900): m. i. J. – odvozené z Metara iznad Jadrana (nadmorska visina, m/nv)

(výchozí bod Drač): Metër mbi Adriatik (výchozí bod Terst 1900): Metër mbi Adriatik

Název a zkratky systému v dalších jazycích : Metri sopra l'Adriatico : mAf – odvozené z méter Adria felett : m AA – odvozené z Metres above the Adriatic

Historie Mareograf v Terstském přístavu Molo Sartorio zřídila v roce 1875 místní observatoř provozovaná vojensko-geografickým ústavem rakousko-uherské armády. Průměrná nadmořská výška vodní hladiny v Molo Sartorio se stala údajem platným pro celou rakousko-uherskou monarchii. Zatímco státy bývalé Jugoslávie jej stále používají, nástupnické státy Rakousko-Uherska začleněné po druhé světové válce do východního bloku, jako Maďarsko a Československo, přešly na systém Baltský po vyrovnání.

Používání systému v Česku náhled|Locus perennis, výchozí nivelační bod Lišov

Od prvního přesného nivelačního měření, které v Česku jako části tehdejšího Rakouska-Uherska probíhalo v letech 1872–96, se jako základ výškové sítě používala střední hladina Jaderského moře v Terstu. Jadranský výškový systém převzalo také Československo, jakožto nástupnický stát Rakouska-Uherska.

Po skončení druhé světové války přešlo mnoho zemí nově vzniklého východního bloku (včetně Československa) na systém Baltský po vyrovnání, u kterého je výchozím bodem ruské město Kronštadt na břehu Baltského moře. Hlavním důvodem bylo sjednocení geodetických systémů ve všech státech tohoto bloku. Od roku 1952 se tak v Československu začalo přecházet na baltský systém, jeho finální podoba, systém „baltský po vyrovnání“, začala fungovat v roce 1957, před tím však bylo nutné provést složité přepočty nadmořských výšek (vyrovnání) – např. nadmořská výška bodu Lišov v systému Bpv je o 388,6 mm nižší než v systému jadranském (u dalších bodů v Česku činí rozdíl 350–420 mm).

Bpv je dnes jediným závazným geodetickým výškovým systémem v Česku, výjimečné používání jadranského systému bylo v některých lokalitách (např. v Praze) dovoleno do roku 2000. I později se jadranský systém využíval např. pro vnitrozávodní měření.https://web.archive.org/web/20221214092253/https://bpapi.datlab.eu/document/0d2e1932a762d7017f26b78c42ae7993c1e14c3989b56b2a87637d6a828489d3https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=47306&Section=1&IdPara=1&ParaC=2

Výškové rozdíly mezi Rakouskem a sousedními zeměmi V Rakousku se používá normální ortometrická výška (kulovitá výška). Sousední země Rakouska používají různé výchozí body a metody, což vede k rozdílům mezi výškovými informacemi. Ty činí na státních hranicích:Karte mit Höhendifferenzen vom Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen

: +25 až +34,6 cm (normální výška – výchozí bod Wallenhorst – Nulová hladinace moře) : −0,5 až −3,2 cm (ortometrická výška – výchozí bod Janov) : −1,6 až −7,5 cm (ortometrická výška – výchozí bod Marseille) : +57 cm normální výšky (metrov nad morom (m nm ) – výchozí bod Kronštadt) : −8 až −12 cm (normální ortometrická výška – výchozí bod Terst 1900) : +46 až +56,3 cm (normální výška – výchozí bod Kronštadt) : +49,6 až +60,6 cm (normální výška, – výchozí bod Kronštadt).

Odkazy Reference

Externí odkazy La stazione mareografica di Trieste. In: ISMAR Istituto di Scienze Marine.

Kategorie:Geografie Albánie Kategorie:Drač Kategorie:Geografie Černé Hory Kategorie:Geografie Bosny a Hercegoviny Kategorie:Geografie Severní Makedonie Kategorie:Geografie Chorvatska Kategorie:Geografie Slovinska Kategorie:Terst Kategorie:Jaderské moře Kategorie:Geografie Rakouska Kategorie:Geografie Rakouska-Uherska Kategorie:Geografie Československa Kategorie:Geografie Česka Kategorie:Geografie Srbska Kategorie:Geografie Kosova Kategorie:Geodézie