Klatovský kraj byl územně správní celek v Českém království v 18. a 19. století. Vznikl během reforem ve státní správě za vlády Marie Terezie v roce 1751 vyčleněním jižní části Plzeňského kraje. Zrušen byl další správní reorganizací v roce 1849. Sídlem krajského úřadu byly Klatovy.
Historie náhled|vlevo|Dům č. p. 3 a 4 v Plánické ulici v Klatovech, sídlo krajského úřadu v 18. a 19. století Klatovský kraj vznikl jako územně správní celek v západních Čechách během tereziánských reforem v polovině 18. století. Císařským reskriptem z 23. ledna 1751 byl rozdělen Plzeňský kraj na dvě části a tím došlo ke zřízení samostatného Klatovského kraje. I když byl kraj samostatnou správní jednotkou, ještě následujících dvacet let byl označován jako Klatovský podíl Plzeňského kraje (Pilsner Kreis Klattauer anteil). Prvním krajským hejtmanem byl jmenován Josef Jáchym Schmidgräbner z Lustenecku, který byl dosud plzeňským krajským hejtmanem za rytířský stav. I když reforma státní správy mimo jiné předpokládala, že hejtman bude sídlit v krajském městě, první hejtman Schmidgräbner úřadoval ze svého soukromého sídla (zámek Miletice) jak bylo v dřívějších dobách obvyklé.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 212 Další hejtmani sídlili v soukromém domě hraběte Šebestiána Künigla na rohu dnešní Plánické a Vídeňské ulice v Klatovech. K zakoupení domu krajským úřadem a jeho přestavbě došlo v roce 1810.Dům č. p. 3 a 4 v Plánické ulici v Klatovech na webu NPÚ dostupné online
V čele úřadu stál krajský hejtman a čtyři krajští komisaři jmenovaní zemským guberniem, další nižší úředníky a zaměstnance jmenoval hejtman. Od roku 1803 byl krajský hejtman zároveň ředitelem gymnázia.
Na území kraje byla dvě královská města (Klatovy, Domažlice) a dalších 21 měst a městeček. V kraji bylo 13 panství a 47 menších statků.Přehled panství a statků v Plzeňském a Klatovském kraji v roce 1757 podle tereziánského katastru in: NETRHOVÁ, Tereza: Struktura feudální držby Plzeňského kraje v pobělohorském období (bakalářská práce); Filozofická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň, 2017; s. 41–44 dostupné online Počet obyvatel k roku 1786 činil 122 804 osob. Po několika územních změnách a připojení částí k jiným krajům byl Klatovský kraj nakonec v polovině 19. století druhým nejmenším v Českém království.
Po revoluci v roce 1848 došlo k další reorganizaci státní správy. Výnosem ministerstva vnitra z 9. srpna 1849 byl Klatovský kraj zrušen a rozdělen na čtyři politické okresy (Klatovy, Domažlice, Přeštice, Horšovský Týn), v rámci krajské správy byl celý region znovu připojen k Plzni. V roce 1853 podaly Klatovy žádost o obnovení kraje podpořenou peticí sedmdesáti měst a obcí, ale bez úspěchu.
Seznam hejtmanů Klatovského kraje 1751–1763 Josef Jáchym Schmidgräbner z Lustenecku 1763–1769 Štěpán Desfeigny Latournelle 1769–1783 Šebestián František hrabě Künigl 1784–1791 Kryštof Arnošt z Millachu (1797 povýšen do stavu svobodných pánů) 1791–1797 Josef Antonín hrabě Vratislav z Mitrovic 1798–1799 Josef Dačický z Heslova 1799–1809 Anton Hein (první nešlechtický hejtman, 1809 povýšen na rytíře) 1809–1816 Josef Procházka 1816–1819 Josef von Erben 1819–1820 Matyáš Danielis 1820–1822 Adalbert von Walkoni 1822–1832 Ignaz Kiwisch 1832–1840 Josef Fischer 1840–1845 František Xaver hrabě Mercandin 1845–1848 Petr Tuschnar 1849 Ondřej Doležal
Související články Plzeňský kraj Historie krajů v Česku
Odkazy Reference
Literatura NOVOTNÁ, Ludmila, BLAŽKOVÁ, Marie: Krajský úřad Klatovy; Státní oblastní archiv v Plzni, Plzeň, 2014; 214 s. dostupné online SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Kategorie:Kraje v Čechách (do roku 1862) Kategorie:Geografie Plzeňského kraje