Hrobka rodu Silva-Tarouca je pohřebiště původně portugalského šlechtického rodu Silva-Tarouca v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem v okrese Prostějov. Ve 20. letech 20. století ji v podobě jednoduchého rodinného hřbitova založil František Josef II. Silva-Tarouca. Silva-Taroucové vlastnili panství a později velkostatek Čechy pod Kosířem v letech 1768–1945. Zámecký park s hrobkou i zámek jsou majetkem Olomouckého kraje a spravuje je Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Historie V roce 1760 získal rod Silva-Tarouca český inkolát. V roce 1768 koupil Emanuel hrabě Silva-Tarouca (1696–1771), zakladatel rakouské rodové větve, panství Čechy pod Kosířem se zámkem a statky Drahanovice a Krakovec od Jiřího Antonína svobodného pána Grechtlera. Kolem zámku byla založena barokní zahrada, která byla v 1. polovině 19. století proměněna v romantický anglický park.

Hrobka se nachází poblíž Červené věže. Silva-Taroucové bývali původně pohřbeni v kryptě pod kostelem sv. Jana Křtitele. V roce 1921 po velkých deštích stoupla spodní voda a podzemní kryptu zatopila. Tehdy František Josef II. Silva Tarouca nechal přenést ostatky svých předků a příbuzných na nově založený hřbitov v zámeckém parku. Následkem pozemkové reformy a špatným hospodařením Egberta Silva-Taroucy (1887–1971), který převzal správu velkostatku po první světové válce, se rod dostal do tíživé finanční situace a reprezentativní hrobka v barokním duchu se vzhledem k vysokým nákladům nemohla realizovat. Dominantou malého rodinného hřbitova se tak stal pouze starší kamenný náhrobek s křížem, který nechal František Josef II. přemístit z obecního hřbitova a který původně připomínal zesnulého příbuzného – hraběte Bedřicha Gallenberga.

Přesun ostatků se ovšem neobešel bez komplikací. František Josef II. záměr neohlásil úřadům a někdo ho udal. Úředníci nařídili navrácení ostatků, a tak byly přes odpor hraběte za policejního dozoru převezeny zpět. Po několikaleté bitvě s úřady byly ostatky uloženy do hrobky v parku teprve v roce 1927.

Popis Pohřebiště je ohraničeno živým plotem, na hrobech roste vegetace. Na náhrobku vzadu je vytesán latinský nápis:

Český překlad zní: Ty, který jsi Marii zprostil viny a zločince jsi vyslechl, také mně jsi dal víru. Zbožný Pane Ježíši, daruj jim klid, klid věčný, Amen. V textu je obsažen kryptogram MLLMVVVVI, tedy rok 1921.

Na přední straně se nachází původní text náhrobku v němčině:

Český překlad zní: Zde odpočívá Friedrich hrabě Gallenberg, nar. 29. 12. 1809, zemř. 16. 10. 1862, [Requiescat in pace] Ať odpočívá v pokoji.

Seznam pohřbených Na rodinném hřbitově bylo pochováno deset členů Silva-Tarouců nebo jejich příbuzných.

Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci Silva-Tarouců, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Červeně jsou zvýrazněni majitelé panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny jinde. Podle legendy předci Silva-Tarouců pocházeli z města Alba Longa, ze kterého měli pocházet i zakladatelé Říma Romulus a Remus. Mezi předky měli mít rovněž členy barbarského kmene Vizigótů, kteří se v dnešním Španělsku usadili v době stěhování národů. Každopádně patří Silva-Taroucové k nejstarším šlechtickým rodům na Pyrenejském poloostrově, v roce 1755 jim byl přiznán rakouský hraběcí stav. Generace jsou počítány od Jana ze Silvy (1671–1738), který se oženil s Janou z Menezes († 1734), dědičkou rodu Tarouca. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Po-řa-dí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. (5.) Izabela Žofie (Gisela) ze Stolberg-Stolbergu 7. 5. 1824 Visk, Uhersko Kristián Arnošt ze Stolberg-Stolbergu 30. 7. 1783 Tremsbüttel – 22. 5. 1846 Lvov 24. 8. 1847 Nordkirchen: August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) Pohřbena 22. 2. 1864. V matrikách jsou uvedena jména Maria Isabella Sophia. Amatérská malířka, kterou vyučoval Josef Mánes. Zemřela ve věku 39 let na obstrukci dolního břicha. Narodily se jí následující děti: 1. Marie Henriette (1856–1920) 2. František Josef II. (1858–1936; č. 9) 3. Arnošt Emanuel (1860–1936, pohřben ve Schwaigern) 19. 2. 1864 Čechy pod Kosířem Josefína z Gallenbergu 10. 5. 1784 Štýrský Hradec – 19. 3. 1839 Tišnov 2. (4.) Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu 10. 7. 1791 Praha-Malá Strana František Josef ze Sternberg-Manderscheidu 4. 9. 1763 Praha – 5. 4. 1830 Praha 23. 10. 1811 Zásmuky: František Josef I. Silva-Tarouca (č. x835) Pochována 17. 12. 1870 v rodinné hrobce pod farním kostelem svým synem – Bedřichem Silva-Taroucou, radou knížecí arcibiskupské konzistoře olomoucké. Zemřela ve věku 80 let na sešlost.

Narodily se jí následující děti: 1. František (1812–1830; č. x830) 2. Augusta Františka Kristýna (*/† 1813; č. x813) 3. Ervín Vilém (1815–1846; č. x846) 4. Bedřich (1816–1881; pohřben na starém Městském hřbitově v Brně) 5. August Alexander (1818–1872; č. 3) 6. Kristina, provd. O'Hagerty (1819–1872) 7. Alois (1820–1821; č. x821) 15. 12. 1870 Čechy pod Kosířem Maria Františka z Schönborn-Heussenstammu 28. 7. 1763 Vídeň – 20. 10. 1825 Praha 3. 5. August Alexander Silva-Tarouca 14. 4. 1818 Čechy pod Kosířem František Josef I. Silva-Tarouca (č. x835) 24. 8. 1847 Nordkirchen: Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu (č. 1) Pohřben 26. 10. 1872 v rodinné hrobce pod farním kostelem. C. k. komoří a rytmistr. Majitel panství, od roku 1848 velkostatku Čechy pod Kosířem (1846–1872), Drahanovice, Krakovec, Hluchov (od roku 1852) a Jesenec (1853–1868). Zemřel ve věku 54 let na ochrnutí srdce. 24. 10. 1872 Čechy pod Kosířem Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu (č. 2) 24. 8. 1865 Brodek u Prostějova: Helena Kálnokyová z Köröspataku (č. 7) 4. Kristina Kálnokyová z Köröspataku 28. 8. 1831 Letovice Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku 17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec 7. 7. 1862 Brodek u Prostějova: Günther ze Stolberg-Stolbergu zu Bramstedt 22. 11. 1820 Prešpurk (Bratislava) – 3. 8. 1895 Průhonice Pohřbena 17. 4. 1877 na hřbitově v Čechách pod Kosířem. Sestra Heleny (č. 7), švagrová Gisely (č. 1). Zemřela bezdětná ve věku 46 let na sešlost. 14. 4. 1877 Baden u Vídně Alžběta ze Schrattenbachu 15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova 5. 7. Vilém Silva-Tarouca 28. 7. 1894 Čechy pod Kosířem František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) Pohřben 4. 1. 1895 v rodinné kryptě pod farním kostelem. Zemřel ve věku pěti měsíců na mrtvici. 2. 1. 1895 Čechy pod Kosířem Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) 6. 7. Alois Silva-Tarouca 12. 3. 1892 Čechy pod Kosířem František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) Pohřben 23. 12. 1917. Nadporučík 2. hulánského pluku, padl zasažen do hlavy ve věku 25 let na bojišti v Bukovině během 1. světové války, když byl přidělený k 6. dragounskému pluku. 30. 7. 1917 u Breazy, padl v bitvě Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) 7. (5.) Helena Kálnokyová z Köröspataku 2. 6. 1835 Letovice Gustav Josef Kálnoky z Köröspataku 17. 12. 1799 Nagyszeben – 18. 2. 1884 Štýrský Hradec 24. 8. 1865 Brodek u Prostějova: August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) Pohřbena 12. 8. 1931 na zámeckém hřbitově. Dvorní dáma princezny Štěpánky Belgické, vdovy po korunním princi Rudolfovi. Bezdětná. Zemřela jako 62letá na sešlost věkem. 10. 8. 1931 Čechy pod Kosířem Alžběta ze Schrattenbachu 15. 7. 1809 Brno – 8. 10. 1875 Brodek u Prostějova 8. (6.) Gabriela ze Schwarzenbergu 9. 10. 1856 Praha Karel III. ze Schwarzenbergu 5. 8. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha 23. 5. 1882 Praha-Hradčany (Arcibiskupský palác): František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) Pohřbena svým synem Karlem 6. 12. 1934. Dáma Řádu hvězdového kříže (1889) a palácová dáma (1892). Sestra Karla IV. knížete ze Schwarzenbergu. Zemřela ve věku 78 let na vrozenou srdeční vadu a selhání srdce (srdeční slabost).

Narodily se jí následující děti: 1. Karl (1883–1958) 2. Marie (*/† 1886; č. x886) 3. Egbert (1887–1971; pohřben na hřbitově v Hornu) 4. Friedrich (1888–1968) 5. František Arnošt (Franz Ernst; 1890–1943; č. 10) 6. Alois (1892–1917; č. 6) 7. Vilém (1894–1895; č. 5) 4. 12. 1934 Čechy pod Kosířem Vilemína z Oettingen-Wallersteinu 30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha 9. 6. František Josef II. Silva-Tarouca 13. 3. 1858 Čechy pod Kosířem August Alexander Silva-Tarouca (č. 3) 23. 5. 1882 Praha-Hradčany (Arcibiskupský palác): Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8) Pohřben svým synem Karlem 7. 8. 1936 na zámeckém hřbitově. C. k. komoří (1888) a tajný rada (1911), nadporučík v evidenci u hulánského pluku č. 4, dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918, do roku 1907 doživotní), od roku 1872 majitel fideikomisu. Zemřel ve věku 78 let na zánět slepého střeva a zápal plic po operaci. 4. 8. 1936 Brno Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu (č. 1) 10. 7. František Arnošt Silva-Tarouca 18. 7. 1890 Čechy pod Kosířem František Josef II. Silva-Tarouca (č. 9) Pohřben páterem Franzem – Vinzenzem Silva-Taroucou (1895–1980; z průhonické linie, který byl ultimus familiae) 11. 12. 1943. Majitel velkostatku Čechy pod Kosířem. Jako jediný z rodu se za druhé světové války přihlásil k české národnosti. Zemřel ve věku 53 let na lobulární pneumonii. 7. 12. 1943 Čechy pod Kosířem Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 8)

Podle uložení Uprostřed se nachází náhrobek. Po každé straně je po pěti nebožtících. Vpravo byl pohřben František Josef II., jeho manželka a synové. Čísla odpovídají pořadí úmrtí v tabulce výše.

2. 1. 4. 3. 7. náhrobek 6. 5. 8. 9. 10. Leopoldina ze Sternberg-Manderscheidu Izabela Žofie ze Stolberg-Stolbergu Kristina Kálnokyová z Köröspataku August Alexander Silva-Tarouca Helena Kálnokyová z Köröspataku Alois Silva-Tarouca Vilém Silva-Tarouca Gabriela ze Schwarzenbergu František Josef II. Silva-Tarouca František Arnošt Silva-Tarouca 1791–1870 1824–1864 1831–1877 1818–1872 1835–1931 1894–1917 1894–1895 1856–1934 1858–1936 1890–1943

Pochovaní na jiných místech v Čechách pod Kosířem Tabulka je přehledem rodinných příslušníků, kteří byli pohřbeni na jiném místě v Čechách pod Kosířem. Mají speciální číslování a zelené zvýraznění ve dvou sloupcích. Seznam nemusí být kompletní.