Ignaz Kuffner (od roku 1878 Ignaz von Kuffner, 22. dubna 1822 Břeclav – 23. března 1882 Ottakring u Vídně) byl moravsko-německý podnikatel, politik a později šlechtic židovského původu z podnikatelského rodu Kuffnerů. Působil ve vídeňské čtvrti Ottakring, kde vlastnil pivovar a posléze zde vykonával úřad starosty. Spoluvlastnil také břeclavský cukrovar, posléze jeden z největších závodů svého druhu v Rakousku-Uhersku.

Život

Mládí a podnikání Narodil se v břeclavském židovském ghettu v podnikatelské rodině. Jeho zde usazení předkové (včetně významných členů rodu Karla a Davida Kuffnerových) byli ekonomicky velmi úspěšní a patřili k uznávané vyšší vrstvě tohoto místa. Ignaz odešel v roce 1848 nebo 1850siehe Literatur NDB Gustav Otruba: Kuffner, Ignaz von se svým bratrancem Jakobem do Vídně. Zde se se usadili v Ottakringu, v té době největší dělnické čtvrti na vídeňském předměstí, a v roce 1850 zde zakoupili malý pivovar Ottakring, který o 13 let dříve založila rodina Planků a který vyráběl také likéry a lisované kvasnice. Zvyšováním technické úrovně, znásobením výrobního výkonu a zavedením příkladných pracovně-sociálních předpisů z něj ve velmi krátké době udělali vzorovou a úspěšnou společnost.siehe Literatur Katja Fischer: Jüdische Kunstsammlungen in Wien vor 1938 am Beispiel der Familie Kuffner

S bratrem Jakobem a bratrancem Hermannem Kuffnerovými společně v roce 1861 založili v Břeclavi, při břehu Dyje, cukrovar. Vybudován byl na místě někdejších skladů a seníků, nedaleko centra města. V následujících letech se podnik pod vedením Hermanna úspěšně rozvíjel, mj. i díky výrobě kvalitního bílého cukru, a stal se jedním z největších svého druhu v monarchii.

Starostou náhled| Synagoga v Ottakringu, kolem roku 1885 Ignaz Kuffner se politicky angažoval od roku 1865 v obecním výboru , v letech 1869 až 1882 byl pak zvolen starostou Ottakringu. Během rakousko-pruské války v roce 1866 nechal na vlastní náklady postavit malou nemocnici pro ošetřování těžce raněných. Překlenul finanční propady v obecní kase bezúročnými půjčkami. Během svého působení ve funkci starosty založil Kuffnerovu školskou nadaci (Kuffnersche Schulstiftung) s cílem zlepšit obecnou školní infrastrukturu. siehe Literatur Peter Habison: Moriz von Kuffner und seine Sternwarte Svým jměním podpořil i židovskou komunitu a daroval jí pozemek pro stavbu synagog v Ottakringu, Neulerchenfeldu a Hernalsu. Nemajetní obyvatelé Ottakringu pak na jeho náklady dostávali dřevo na topení či byly pořizovány knihy pro studentské knihovny.

Úmrtí Ignaz Kuffner zemřel 23. března 1882 v Ottakringu u Vídně ve věku 59 let. Pohřben byl v majestátní rodinné hrobce na židovském hřbitově v Břeclavi. Hrobka je evidována jako kulturní památka.náhled| Ignaz von Kuffner se svým synem Morizem, kolem roku 1878|vlevo

Rodina Poprvé se oženil se svou sestřenicí Fanny Kuffnerovou (4. března 1830 Břeclav – 21. července 1851 Vídeň), dcerou Simona a Josefiny Kuffnerových. Po její smrti uzavřel druhý sňatek s Rosalií Spitzer (kolem roku 1826 Stampfen, Pruska, tehdejší Uhry – 21. prosince 1899 Vídeň). V roce 1854 se jim narodil syn Moriz von Kuffner, který dovedl rodinnou firmu k ještě většímu rozkvětu.

Ocenění náhled|Hrobka rodiny Kuffnerovy na židovském hřbitově v Břeclav Úspěchy Ignaze Kuffnera našly veřejné uznání jeho jmenováním starostou Ottakringu (později čestným občanem) a udělením Rytířského kříže Řádu Františka Josefa císařem Františkem Josefem I. V roce 1878 byl povýšen do dědičného šlechtického stavu s přídomkem „Edler von Kuffner“. siehe Literatur Katja Fischer: Jüdische Kunstsammlungen in Wien vor 1938 am Beispiel der Familie Kuffner

Před rokem 1870 po něm byla na tehdejším samostatném vídeňském předměstí Ottakring (od roku 1892 přičleněno k Vídni jakožto 16. okrsek) pojmenována ulice Kuffnergasse, vedoucí vedle areálu jeho pivovaruLehmanns Wiener Adressbuch, Ausgabe 1870, S. 12 des Abschnitts (= digitale S. 28) (název byl později místními považován za poctu jeho synovi Morizi von Kuffnerovi) byl po jeho dceři Katharině byla v Ottakringu pojmenována v letech 1886 až 1944 ulice Katharinenruhe a. Roku 2002 bylo původní jméno ulice obnoveno.

Odkazy

Reference

Literatura FISCHER, Katja. Jüdische Kunstsammlungen in Wien vor 1938 am Beispiel der Familie Kuffner. Diplomarbeit Universität Wien, Wien 2008 (Dostupné online) HABISON, Peter. Moriz von Kuffner und seine Sternwarte Kapitel des Buches von Gudrun Wolfschmidt: Astronomisches Mäzenatentum, s. 131–153 Dostupné online Christian M. Springer, Alfred Paleczny, Wolfgang Ladenbauer: Wiener Bier-Geschichte, Wien 2016, ISBN 978-3-205-20437-4, s. 115–130

Externí odkazy

Hrobka rodiny Kuffnerovy (Památkový katalog)

Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1822 Kategorie:Úmrtí v roce 1882 Kategorie:Mecenáši Kategorie:Podnikatelé 19. století Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Narození v Břeclavi Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na Židovském hřbitově v Břeclavi Kategorie:Rakouští starostové Kategorie:Pivovarníci Kategorie:Židovští podnikatelé Kategorie:Židé v Břeclavi Kategorie:Židé ve Vídni Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Němečtí cukrovarníci Kategorie:Podnikatelé z Břeclavi Kategorie:Ottakring Kategorie:Čeští Němci