Kostel svatého Tomáše z Villanovy je římskokatolický farní kostel ve městě Miagao, ležícím na jihozápadním pobřeží Indického oceánu ve Visajských ostrovech na ostrově Panaj, v metropolitní oblasti a provincii Iloilo na Filipínách. Je zasvěcen španělskému světci Tomáši z Villanovy (1486–1555), arcibiskupovi Valencie a patronovi chudých; byl ctěn již za vlády španělského krále Karla V., který určoval také patrony misií ve východní Indii.LCI 8, 1994, s. 491
Jde o pozoruhodnou architektonickou památku španělského koloniálního baroka s regionálními prvky filipínských tvůrců. Kostel byl 11. prosince 1993 spolu s kostelem svatého Agustina v Manile prohlášen za světové dědictví UNESCO. Do téhož souboru čtyř kostelů patří již dříve zapsané kostely Zvěstování Panny Marie v obci Santa Maria (Ilocos Sur) a svatého Augustina v Panay (Ilocos Norte).Filipínské kostely v evidenci Světového dědictví UNESCO
Historie Miagao ani okolní sídla neměla až do roku 1580 vlastní křesťanský chrám, první španělská misie augustiniánů toho roku dorazila do Panaje, Otonu a Tigbauanu, následně roku 1592 do San Joaquinu a roku 1703 do Guimbalu. Theoldchurches O misiích na Filipínách V roce 1731 španělští augustiniáni v Miagau ustavili samostatnou farnost svatého Tomáše z Villanovy a při pobřeží postavili jednoduchý kostel s konventem kláštera, nazvaný Ubos. Pater Fernando Camporredondo zde sloužil jako první farář od roku 1734.Heritage conservation worspress.com 27.7.2006
V letech 1741–1754 však město trpělo častými námořními invazemi místních Morů, proto bylo přestěhováno na bezpečnější místo do vnitrozemí ostrova. V letech 1787–1797 místní řemeslníci postavili nový kostel, a to podle instrukcí a pod dohledem faráře Francisca Gonzalese a španělského gubernátora Dominga Libona.[https:/ /ph.news.yahoo.com/miag-ao-church-architectural-treasure-iloilo-104805415.html|titul = Kostel Miag-ao je architektonickým pokladem Iloilo|datum přístupu = 21. listopadu 2023]
K vážnému poškození kostela došlo během španělské revoluce v roce 1898, proto musel být přestavěn, stejně jako po požáru v roce 1910, po druhé světové válce zasáhlo kostel také zemětřesení v roce 1948. Současný kostel je třetí stavbou na témže místě od svého založení v roce 1731./miagao-church-of-santo-tomas-de-villanueva
V letech 1960–1962 byl kostel restaurován. Roku 1973 byl prezidentským dekretem č. 260 prohlášen za národní svatyni.
Architektura Kostel stojí na nejvyšším místě města a má výrazný pevnostní charakter, v základech jsou stěny silné až 1,5 metru, jak předpisoval královský výnos č. 111 pro Indii z roku 1573. Po stranách vstupního průčelí jsou dvě opevněné věže, nestejné výšky a šířky, které v případě ohrožení sloužily farníkům jako azyl před útočníky Tacas. Styl architektury se někdy nazývá pevnostním barokem.Popis kostela na webu města Miagao Jako základní stavební materiál byl použit místní pískovec sytě žlutého zbarvení, doplněný prvky z vápence a korálu.html popis materiálů Převládajícím architektonickým stylem je baroko. Stěna průčelí je barokně zvlněná. Po stranách portálu hlavního vchodu jsou prolomeny dvě niky, v levé z nich je socha stojícího korunovaného císaře, údajně svatého Jindřicha s mečem, jehož identifikace byla navržena podle erbu, vytesaného nad jeho hlavou. Volba tohoto světce pro ikonografii chrámu a na tomto místě není jasná. Pochopitelná je socha papeže Pia VI. v pravé nice: za jeho pontifikátu byl tento druhý kostel vysvěcen a jeho papežský znak je nad nikou vytesán.
Nad vchodem je ve výklenku ve tvaru kartuše vsazena socha patrona chrámu, svatého Tomáše z Villanovy v pontifikálním oděvu a v pozici almužníka: s měšcem v pravici, jak obdarovává dva prosebníky. Unikátem výzdoby chrámu je spojení španělských barokních vzorů s tvůrčími nápady domorodých řemeslníků. Ústřední socha svatého Kryštofa na balustrádě průčelí má oděv s vyhrnutými kalhotami jako filipínský farmář, drží kmen bujné kokosové palmy a je obklopen dalšími palmami plnými kokosů.
V plastickém členění a výzdobě fasády se mísí klasické architektonické motivy (římsaYřímsy, kladí, metopy, hlavice sloupů) s ornamenty ze střapců, úponků a kořenů ve spojení s plody ananasu, papáje, guáva a kokosových ořechů.
Interiér Barokní architektura hlavního oltáře je trojosá, uprostřed visí krucifix, který měl být při poslední opravě pozlacen ryzím zlatem. Nad ním je v nástavci tabernáklu vsazena soška pelikána, krmícího mláďata vlastní krví – symbol Kristovy oběti. Po stranách jsou sochy stojícího svatého Josefa s Ježíškem a svatého Tomáše z Villanovy s obdarovaným poutníkem. Postranní oltáře mají sochy Ježíšova srdce a Mariina srdce, údajně z roku 1780.oficiální web kostela
Před kostelem stojí trojice spojených sloupů, převázaná provazem (symbol jednoty Nejsvětější Trojice), na jejich hlavici z oblaku vystupuje socha korunovaného Krista krále.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura LCI 8 = Lexikon der christlichen Ikonographie, Ikonographie der heiligen, Wolfgang Braunfels (ed.), Band 8, Herder: Freiburg-Basel-Rom-Wien 1994, s. 491-492.
Externí odkazy
oficiální web kostela Santo Tomás de Villaneuva na webu města Miagao Theoldchurches O misiích na Filipínách
Kategorie:Stavby na Filipínách Kategorie:Poutní místa Kategorie:Postaveno na Filipínách 1731 Miagao