Moriz svobodný pán von Lederer (29. července 1809 Vídeň – 17. prosince 1890 Štýrský Hradec) byl rakouský generál z rodiny nobilitované v 18. století. V armádě sloužil od roku 1828, jako důstojník jezdectva vystřídal různé posádky, uplatnil se také v několika válečných taženích. V hodnosti polního podmaršála (1856) byl divizním velitelem v rakouských državách v severní Itálii, v letech 1859–1860 byl zástupcem vrchního velitele rakouské armády v Benátsku. V roce 1860 byl penzionován.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Ledererů Pocházel z úřednické rodiny povýšené v roce 1778 do stavu svobodných pánů.Rodina Ledererů in: Biographisches Lexikon des Kaiserthumss Oesterreich dostupné onlineRod Ledererů in: Siebmacher Wappenbuch dostupné online Narodil se jako druhý syn polního maršála a vojevůdce napoleonských válek barona Ignaze Lederera (1769–1849).Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1849; Gotha, 1849; s. 243–245 dostupné onlineRodina Ignaze von Lederera na webu geni.com dostupné online Do armády vstoupil v devatenácti letech k dragounskému pluku č. 2, jehož majitelem byl otec.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1828; s. 283 dostupné online Již v roce 1837 byl rytmistremMilitär Schematismus des österreichisches Kaiserthums; Vídeň, 1838; s. 297 dostupné online a v roce 1840 byl povýšen na majora. V roce 1846 byl povýšen na podplukovníka a stal se zástupcem velitele 3. kyrysnického pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 296 dostupné online V roce 1848 získal hodnost plukovníka a během revolučních let 1848–1849 bojoval u Jižní armády v Uhrách.
V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a po porážce maďarské revoluce setrval jako velitel brigády v Uhrách, později velel brigádě v Prostějově a ve Vídni. V roce 1856 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem divize u 8. armádního sboru v Boloni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums, Vídeň, 1854; s. 58 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1856; s. 52 dostupné online Po prohrané válce se Sardinií byl k datu 1. srpna 1859 jmenován zástupcem vrchního velitele II. armády pro Benátsko, Přímoří, Korutansko, Kraňsko a Tyrolsko se sídlem ve Veroně.Kaiserlich-königliches Armee-Verordnungsblatt; Vídeň, 1859; s. 233 dostupné onlineMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1859; s. 51 dostupné online K datu 27. listopadu 1860 byl penzionován.Služební postup Morize Lederera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 103 dostupné online
Po odchodu do výslužby obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1860)Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 109 dostupné online a zároveň byl jmenován čestným majitelem pěšího pluku č. 63. Za zásluhy v revolučních letech 1848–1849 byl nositelem Vojenského záslužného kříže.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 132 dostupné online Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl rytířem ruského Řádu sv. Vladimíra III. třídy, držitelem saského Vojenského řádu Jindřichova, velkokříže papežského Řádu sv. Řehoře Velikého a toskánského Vojenského záslužného řádu.Přehled řádů a vyznamenání Morize Lederera in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 111 dostupné online
Rodina Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se v roce 1850 stala Marie Otýlie, rozená hraběnka z Königsegg-Rothenfelsu, ovdovělá ZichyováRodokmen rodu Königsegg-Rothenfels dostupné onlineRodokmen Zichyů na webu euweb.cz dostupné online (1814–1851), která zemřela již rok po svatbě. Z manželství se krátce před její smrtí narodila dcera Marie (* 1851). Podruhé se oženil v roce 1853 s uherskou šlechtičnou baronkou Hedvikou Mednyánszkou (1821–1903).Rodina Morize von Lederera na webu geni.com dostupné online U rodiny Mednyánszkých pobýval Moriz často po odchodu do penze na jejich zámku Rakovice u Piešťan.
Morizův starší bratr August (1807–1882) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti generála jezdectva.
Odkazy Reference
Externí odkazy Biografie Morize Lederera in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Vojenského řádu svatého Jindřicha Kategorie:Baroni Kategorie:Narození 29. července Kategorie:Narození v roce 1809 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 17. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1890 Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži