Johann Herbert hrabě z Herbersteinu (uváděn též jen jako Herbert, respektive Heribert) ( Johann Herbert Graf zu Herberstein, Freiherr von Neuberg und Gutenhag) (3. dubna 1863 Vídeň – 30. října 1940 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1882 jako štábní důstojník u různých jednotek jezdectva. Uplatnil se také v diplomacii jako vojenský atašé ve Francii (1900–1909). Od roku 1912 byl nejvyšším hofmistrem vrchního velitele armády arcivévody Bedřicha. Za první světové války bojoval na východní frontě, kde byl velitelem divize a později armádního sboru jezdectva. V roce 1917 dosáhl hodnosti polního podmaršála, po rozpadu monarchie byl penzionován a žil v soukromí na rodových statcích ve Štýrsku.

Životopis náhled|vlevo|Svatební portrét Johanna Herberta Herbersteina a jeho manželky Hildy, rozené Breunerové (1896) Pocházel ze staré šlechtické rodiny Herbersteinů,Ottův slovník naučný, díl XI.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 145–146 ISBN 80-7185-156-6POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2003; Praha, 2002; 473 s. ISBN 80-85955-25-3 narodil se jako mladší syn hraběte Jana Zikmunda Herbersteina (1831–1907), majitele velkostatků ve Štýrsku a na Moravě, a jeho manželky Julie, rozené hraběnky Feštetićové (1835–1898).Rodina Johanna Sigmunda Herbersteina na webu geni.com dostupné onlineRodokmen Feštetićů na webu euweb.cz dostupné online Jan Herbert vyrůstal na zámku Herberstein a ve vídeňském paláci Feštetićů, část dětství strávil také ve Štýrském Hradci. Studoval na vojenské kadetní škole v Hranicích, později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni. Mezitím sloužil u 14. pluku dragounů, jako absolvent Válečné školy byl v hodnosti nadporučíka zařazen do sboru důstojníků generálního štábu a přidělen k 6. dragounskému pluku. Později byl štábním důstojníkem u jezdecké divize ve Lvově a u 3. armádního sboru ve Štýrském Hradci V letech 1898–1900 sloužil u 11. pěšího pluku ve Stockerau.

V letech 1900–1909 zastával funkci vojenského atašé v Paříži, zároveň plnil povinnosti vojenského diplomatického zástupce v Bruselu.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1901; Vídeň, 1901; s. 38 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 240 dostupné online V roce 1901 byl povýšen na majoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 203 dostupné online a v roce 1906 na podplukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 211 dostupné online Z Francie mimo jiné vykonal studijní cestu do Alžírska, kde se měl seznámit s fungováním francouzské koloniální správy. Po návratu z Paříže byl roce 1909 povýšen na plukovníka a stal se velitelem 9. husarského pluku v Šoproni.Přehled velitelů pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 796 dostupné onlineGenerale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 16 dostupné online V prosinci 1912 byl jmenován do funkce nejvyššího hofmistra arcivévody Bedřicha, s nímž střídal pobyty v Albrechtově paláci ve Vídni, Grassalkovichově paláci v Prešpurku a na zámku v Židlochovicích.HOLEC, Roman: Bratislavskí Habsburgovci; Bratislava, 2019; s. 76–77 ISBN 978-80-569-0254-7

První světová válka náhled|vlevo|Polní podmaršál Johann Herbert von Herberstein K datu 31. května 1914 byl povýšen do hodnosti generálmajoraGenerale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 9 dostupné online a na začátku první světové války následoval arcivévodu Bedřicha jako vrchního velitele ve funkci generálního pobočníka. V prosinci 1914 byl jmenován velitelem 10. jezdecké divizePřehled velitelů jezdeckých divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a zúčastnil se bojů v Haliči. Jeho jednotka byla téměř zdecimována v bitvě u Limanow-Lapanowa, poté byla přidělena k armádní skupině Pflanzer-Baltin. Kvůli chronické bronchitidě se Herberstein na podzim 1915 dočasně vzdal velení a odjel na měsíční léčebný pobyt do Merana. V září 1915 byl jmenován velitelem jezdeckého sboru HerbersteinPřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a v rámci 17. armádního sboru se zúčastnil dalších bojů na východní frontě. Již v listopadu 1915 byl z aktivní služby odvolán a jako generální pobočník arcivévody Bedřicha jej doprovázel na inspekčních cestách na východní a italské frontě. K datu 1. června 1917 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálaGenerale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 7 dostupné online a v srpnu 1917 znovu převzal velení jezdeckého sboru, tentokrát na rumunské frontě. Po Brestlitevském míru byl v prosinci 1917 z rumunských hranic odvolán a do konce války nadále vykonával úřad nejvyššího hofmistra arcivévody Bedřicha. V armádě byl penzionován k datu 1. ledna 1919.Služební postup Johanna Herberta Herbersteina in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 69 dostupné online

Rodina náhled|vlevo|Manželka Hilda, rozená hraběnka Breuner-Enckevoirth Oženil se v roce 1896 na zámku Grafenegg, jeho manželkou se stala hraběnka Hilda Breunerová (1872–1960), jedna z dcer posledního mužského potomka starého rodu Breunerů, hraběte Augusta Breunera (1828–1896).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 176–177 dostupné onlineRodina Augusta Breunera na webu geni.com dostupné online Hilda byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodili tři synové, Johann Otto (1897–1938), Johann Heribert (1898–?) a Johann Hans (1900–1950).Rodina Johanna Herberta Herbersteina na webu geni.com dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1938; Gotha, 1938; s. 255 dostupné online

Herbertův starší bratr Johann Maximilian (1862–1935) byl dědicem fideikomisu Herberstein ve Štýrsku, do roku 1918 byl členem Panské sněmovny.Johann Maximilian Herberstein na webu Rakouského parlamentudostupné online Zemřel bez potomstva a majetek přešel na rodinu Johanna Herberta, která pak žila na zámku Herberstein. Další rodové sídlo zámek Eggenberg ve Štýrském Hradci byl prodán v roce 1939. Herbertův mladší bratr Johann Albert (1864–1945) byl majitelem velkostatku Střílky na Moravě a dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu.MALÍŘ, Jiří: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 249–250 ISBN 978-80-7325-272-4

Díky své manželce a sňatkům jejích sester získal Johann Herbert příbuzenské vazby na několik osobností německé a rakouské šlechty, jeho švagry byli kníže Viktor Hohenlohe-Schillingsfürst (1847–1923), kníže Karel Auersperg (1859–1927), hrabě Kuno Coudenhove (1858–1915) a hrabě Camillo Stubenberg (1861–1950).Rodokmen Breunerů na webu euweb.cz dostupné online

Jeho strýc Johann Heinrich (1832–1894) dosáhl v armádě hodnosti generála jezdectva a byl také nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 60 dostupné online Další strýc Johann Ludwig (1842–1902) byl majitelem velkostatku Velké Opatovice a poslancem moravského zemského sněmu.Jan Ludvík z Herbersteinu na webu Parlamentu České republiky dostupné online

Tituly a ocenění náhled|vpravo|Zámek Herberstein ve Štýrsku Jako příslušník staré šlechtické rodiny byl v roce 1887 jmenován c. k. komořím,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1889; Vídeň, 1889; s. 251 dostupné online v roce 1912 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 249 dostupné online Během vojenské služby získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku, jako dlouholetý nejvyšší hofmistr arcivévody Bedřicha a jeho generální pobočník byl také nositelem řady ocenění v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Johanna Herberta Herbersteina in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 23 dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Johanna Herberta Herbersteina in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 47 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1910) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1912) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917)

Zahraničí 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Železný půlměsíc (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (Německo) alt=|60x60pixelů velkokříž Řád sv. Alexandra (Bulharsko) 60x60pixelů komandér Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu Leopolda II. (Belgie) 60x60pixelů komandér Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie) 60x60pixelů komandér Řádu Fridrichova (Württembersko) 60x60pixelů Záslužný řád bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů Řád sv. Michaela (Bavorsko) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)

Odkazy

Reference

Literatura Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; kapitola Herberstein (s. 798–830) dostupné online

Kategorie:Herbersteinové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Železného půlměsíce Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda II. Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Narození 3. dubna Kategorie:Narození v roce 1863 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži