Friedrich Marcus svobodný pán Kellner von Köllenstein (4. června 1802 Terezín – 12. ledna 1881 Vídeň) byl rakouský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v armádě od roku 1821, vystřídal působení u různých jednotek, později byl úředníkem Dvorské válečné rady. Jako vyšší důstojník se vyznamenal v revolučních letech 1848–1849 ve Vídni a v Uhrách. V roce 1853 byl povýšen na polního podmaršála, získal titul barona a v letech 1853–1859 byl generálním pobočníkem císaře Františka Josefa. Po prohrané válce v Itálii byl odvolán a nadále zastával jen čestné hodnosti u císařských gard. V roce 1874 byl jmenován členem Panské sněmovny a mimo aktivní službu nakonec dosáhl v armádě hodnosti polního zbrojmistra (1875).

Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Kellnerů při povýšení do stavu svobodných pánů Pocházel z německé rodiny usazené v Rakousku, narodil se jako starší syn c. k. hejtmana Christopha Kellnera (1764–1829) povýšeného v roce 1822 do šlechtického stavu, matka Josefa pocházela z hraběcí rodiny Troyerů. Friedrich studoval na Tereziánské vojenská akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1821 jako poručík k 9. praporu polních myslivců. U různých jednotek polních myslivců postupoval v hodnostech (nadporučík 1830,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1830; Vídeň, 1830; s. 263 dostupné online kapitán 1838). V roce 1842 byl povýšen na majora a přešel k pěšímu pluku č. 13, následně byl přidělen k vrchnímu velitelství rakouských zemí ve Vídni.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1848; Vídeň, 1848; s. 15, 126 dostupné online Jako podplukovník (1845) se stal referentem vojenské sekce ve státní radě, respektive poradcem u Dvorské válečné rady a již v roce 1846 dosáhl hodnosti plukovníka.Militär Schematsmus des österreichischen Kaiserthumes 1848; Vídeň, 1848; s. 57, 126 dostupné online

Během revoluce 1848–1849 se zúčastnil bojů ve Vídni, později se vyznamenal v tažení proti maďarským povstalcům. V roce 1849 byl povýšen do hodnosti generálmajoraMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1850; Vídeň, 1850; s. 29 dostupné online a náměstka na ministerstvu války. Krátce poté byl v květnu 1849 jmenován do funkce druhého císařského generálního pobočníka, v níž byl podřízen hraběti Grünnovi.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 31 dostupné online Byl pověřován diplomatickými úkoly, nejdůležitější misi vykonal v roce 1852 v souvislosti s událostmi v Černé Hoře, kde byla téhož roku vyhlášena nezávislost na Osmanské říši. V roce 1853 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a císařského generálního pobočníka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1853; Vídeň, 1853; s. 7, 8, 87 dostupné online V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a osobně doprovázel císaře Františka Josefa v bitvě u Solferina. Po prohrané válce byl odvolán z funkce generálního pobočníka a nadále zastával jen čestný post nadporučíka císařské gardy (Arcièren-Leibgarde).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1862; s. 88 dostupné online K datu 1. ledna 1867 byl penzionován,Služební postup Friedricha Kellnera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 84 dostupné online ale ještě v roce 1875 obdržel titulární hodnost polního zbrojmistra.Přehled generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné online

Tituly a ocenění Od otcovy nobilitace v roce 1822 užíval prostý šlechtický titul s predikátem Edler von Köllenstein. Jako komandér Leopoldova řádu byl na základě řádových stanov povýšen do stavu svobodných pánů (1853).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1856; Gotha, 1856; s. 346–347 dostupné onlineVe funkci císařského generálního pobočníka obdržel v roce 1854 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856 Vídeň, 1856; s. 92 dostupné online Od roku 1857 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 41.Pěší pluk č. 41 na webu valka.cz dostupné onlinePřehled majitelů pěšího pluku č. 41 in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 460 dostupné online V roce 1874 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 262 dostupné online Během vojenské kariéry získal řadu ocenění v Rakousku i v zahraničí,Přehled řádů a vyznamenání Friedricha Kellnera in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 22 dostupné online získal také čestné občanství v Debrecíně a Ptuji.Přehled řádů a vyznamenání Friedricha Kellnera in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 89 dostupné online

Rakousko 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1859) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu (1853) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1850)

Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Prusko) 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy s brilianty (Rusko) 60x60pixelů Řád svatého Vladimíra II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko) 60x60pixelů velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechta Medvěda (Anhaltsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů Řád svatého Januaria (Království obojí Sicílie) 60x60pixelů Konstantinův řád svatého Jiří (Království obojí Sicílie)

Rodina V roce 1831 se oženil s Elisabeth Skrebinkovou (1806–1882), z manželství se narodily čtyři děti. Oba synové sloužili v armádě, starší Friedrich (1834–1875) byl podplukovníkem,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1879; Gotha, 1879; s. 402, 981 dostupné online mladší Karl (1837–1902) dosáhl hodnosti generálmajora. Starší dcera Anna (1836–1895) byla manželkou místodržitelského rady Alfreda Kodolitche,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1895; Gotha, 1895; s. 465–466 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1899; Gotha, 1899; s. 469–470 dostupné online mladší Hermína (1839–1917) se provdala za c. k. plukovníka barona Franze Teuchert-Kauffmanna.Rodina Franze Teuchert-Kauffmanna na webu geni.com dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 956 dostupné online

Friedrichův mladší bratr Karl (1807–1849) byl v armádě podplukovníkem a zemřel na choleru během obléhání Komárna.

Odkazy

Reference

Externí odkazy Friedrich Kellner von Köllenstein in: Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich Friedrich Kellner von Köllenstein na webu Rakouského parlamentu

Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Rytíři Řádu svatého Januaria Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 4. června Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození v Terezíně Kategorie:Úmrtí 12. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1881 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži