Elsa Emerika Antonie Wellner (23. března 1880 Plzeňhttps://www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_W/Wellner_Elsa.xml – 23. května 1957 Vojnice) byla česká komponistka německé národnosti. Byla dcerou průmyslníka Franze Wellnera a jeho manželky Therese Wellnerové, rozené Baumgartnerové. Měla tři sourozence (sestru Vilmu a dva bratry, Emila Wellnera a Franze Wellnera). Jejími bratranci byli Paul a Odo Taschekovi.
Život Narodila se v rodině technického ředitele ve Škodových závodech, cukrovarnického odborníka a vynálezce Franze Wellnera (1840–1920) jako první ze čtyř dětí.
Studia – komponování Jako dvacetiletá v roce 1900 absolvovala německé dívčí lyceum „Mädchen – Fortbildungsschule“ v Plzni. Společně se svou sestrou Vilmou je zde skladatelka uvedena v seznamu žáků ve výroční zprávě školy. Poté roku 1900 se rodina přestěhovala z Plzně do Vídně (Kantgasse 3). Několik semestrů studovala geologii na vídeňské univerzitě (Universität Wien). Finančně podporovaná rodinou se pak již koncentrovala výhradně na studium hudby. Stala se členkou spolku přátel hudby „Gesellschaft der Musikfreunde“. V letech 1901–1902 začalo důležité období jejího komponování soustředěného na vokální díla. V této době zkomponovala 14 kánonů pro 3–6 ženských hlasů.
1906–1907 studovala u Eusebia Mandyczewského (1857–1929) dějiny hudby, teorii hudebních nástrojů, teorii zpěvu, kontrapunkt a kompozici. Posléze následovalo studium hry na varhany. Její díla uváděl nově založený ženský sbor vedený Mandyczewským.. 1903–1909 se intenzivně věnovala sborům a cappella. V letech 1906–1908 začala Elsa Wellnerová pronikat svými díly na veřejnost. Několik skladeb zaznělo prostřednictvím rozhlasu a mladá Elsa se stává úspěšnou skladatelkou, o jejíž tvůrčí činnost se zajímal tehdejší hudební svět. Udržovala mnoho přátelských styků s významnými osobnostmi, např.: Hans Gál, Katharina von Escherich, Hilde Daninger, Mathilde von Kralik, Emma von Fischer, Johanna Müller-Hermann, Lili Hutterstrasser-Scheidl pod pseudonymem Lio Hans a Lise Maria Mayer. Jejím velikým skladatelským vzorem byl vedle milovaného učitele E. Mandyczewského také Johannes Brahms. Ostatně vliv tohoto velkého skladatele na osobnost mladé komponistky se patrný téměř v celé její tvorbě.
Nadále komponovala pro sbory, zejména ženské. Její skladby se objevovaly v rozhlasových a koncertních programech. Její kompozice byly příležitostně uváděny v hudebních večerech a v různých koncertních síních ve Vídni. Roku 1913 byly publikovány její skladby, které složila již v roce 1908 „Acht Lieder im Volkston“, které „s velkou láskou a úctou“ věnovala E. Mandyczewskému. Všechny texty písní jsou díly slavných romantických básníků – Clemens Brentano, Eduard Mörike, Paula Hey, Theodor Storm aj. Své písně upravila pro čtyřhlasý ženský sbor a cappella. Již samotné názvy jednotlivých písní svědčí o tom, že se jedná o písně romantického rázu, např.: typicky romantický příběh zamilovaného chlapce, který nachází svou dívku mrtvou (píseň č. 7 – Ich ging im Wald spazieren“ => mládenec jde lesem a vidí padající hvězdu; když za ní vyjde z lesa, dojde k domovu své milé, kterou nachází mrtvou; padající hvězda mu symbolizuje úmrtí milenky.), či do jisté míry zájmem o exotické náměty (píseň č. 6 – „Chor Jüdischer Mädchen“).
Druhá světová válka Bratr Emil tragicky zemřel roku 1933, těsně před narozením svých dvou dcer-dvojčat. Jeho manželka, vdova, umírá pět let poté (rakovina). V této době v roce 1938 a po anšlusu Rakouska Hitlerem opustila Elsa Vídeň. Aby 60letá skladatelka mohla pečovat o bratrova pětiletá dvojčata, přestěhovala se na statek Vojnice u Strakonic, který se z letního sídla rodiny stal jejím trvalým bydlištěm. Celou válku prožila na venkově na statku ve Vojnicích.
Fantasie ve způsob variací na chorál Svatý Václave Toto dílo vzniká v letech válečných, která jsou pro český národ obdobím nejobtížnějším a nejkrutějším. Autorka prožila po nástupu fašismu zklamání nad postojem většiny vídeňských přátel k tomuto režimu, cítila se vlastně osamocena, a o to víc projevovala lásku k českému národu a soucit s jeho osudem. Hluboce cítila s českým národem a těžce nesla jeho útlak, rozhodla se proto svůj protest proti fašismu vyjádřit prostředkem jí nejbližším – hudbou. Jako základ pro své nové dílo si vzala staročeský chorál Svatý Václave. V roce 1942 začíná skladatelka komponovat a pracuje neúnavně dva roky. Toto dílo patří hudebně i ideově mezi nejvyspělejší práce skladatelky a svou hloubkou a silou promlouvá jako protest proti násilí.
Poválečná situace Po skončení druhé světové války jako rodilá Rakušanka musela v rámci Benešových dekretů doložit osvědčení o státní, národní a politické spolehlivosti. „Osvědčení o státní a národní spolehlivosti“ získala dne 30. prosince 1945. „Potvrzení o politické spolehlivosti“ získala 18. ledna 1946. V roce 1948 po nástupu komunistů k moci přišla Elsa Wellnerová o statek a tím i o materiální základ své existence. Dům a zahrada byly naštěstí rodině ponechány. 16. prosince 1950 získala československé státní občanství.
Smrt Elsa Wellnerová zemřela 23. května 1957 Vojnice na ischemické onemocnění srdce, se kterým se potýkala pět let. Dne 28. května byla pohřbena v kapli Navštívení Panny Marie ve Vojnicích.
Dílo Vokální hudba Když tě vidím (pro 5 ženských hlasů), česká lidová píseň, 1902 Eine Gems auf dem Stein (pro 4 ženské hlasy), text: F. Rückert, 1902 Dona nobis pacem (pro 4 ženské hlasy), 1902 Lang, lang ist's her (pro 4 ženské hlasy), 1902 Flucht (pro 4 ženské hlasy), 1902 Ave Maria (pro 4 žen ženské hlasy), text: Stieler, 1902 Abendlied des Wanderers (pro 3 ženské hlasy), text: F. Rückert, 1902 Agnus Dei (pro 3 ženské hlasy), 1902 Qui tollis (pro 3 ženské hlasy), 1902 Die Sehnsucht (pro 3 ženské hlasy), text: T. Resa, 1902 Liebste, was kann denn uns scheiden (pro 3 ženské hlasy), text: F. Rückert, 1902 Lasciate ogni speranza (pro 3 ženské hlasy), text: Dante, 1902 Frühlingsnahen (pro 3 ženské hlasy), text: Steiler, 1902 Wohin des Wegs? (pro 3 ženské hlasy), text: Baumbach, 1902 Leb wohl, mein Lieb (pro 3 ženské hlasy), text: L. Uhland, 1903 Wünsche für dein Glück. text: J.W. Goethe, 1917 Dem festlichen Tage. text: J. W. Goethe, 1917 Dem schönen Tag sei es geschrieben, text: J.W. v. Goethe, 1917 Drei Canons zu E. Mandyczewski 60. Geburstag, (1917) Jung muβ des Künstlers Herze sein, 1946 Den Feldruf hör ich mächtig zu mir dringen, 1946 Das Alte stürtz (pro 3 ženské hlasy), 1951 Für Dr. Josef Lauschmann zum 19. III., 1955
A-cappella-sbory Festchor (ženský sbor), 1909 Der Frühling wird wach (ženský sbor), text: Baumbach, 1903 In der Ferne (ženský sbor), text: Uhland, 1903 Auf dem Schiffe (ženský sbor), text: Reinhold, 1903 Wir Christenleut, variace na chorál, 1903 Benedictus, Fuge ,1904 Bleib bei uns, Herr! Motette (smíšený sbor), 1904 Es fiel ein Reif (ženský sbor), 1905 Acht Leider im Volkston, text: T. Storm, F. Wellner, Cl. Bretano, Heder, Ed. Mörike, Paula Hey, 1907 Im Volkston Dort ferne Brautgesang Denk´es, o Seele! Liedchen der Sehnsucht Chor jüdischer Mädchen Ich ging im Wald spazieren Küsse mich (ženský sbor) Verirrt (ženský sbor), text: Th. Storm. 1907 Ich steh an deiner Krippe (ženský sbor) Frühlingskommen (ženský sbor), text: Frz. Wellner. 1907 März (ženský sbor), text: Frz. Wellner. 1907 Ostergesang aus Goethes Faust (ženský sbor), 1907 Wer weiβ wo (ženský sbor), text: D. v. Liliencron, 1908 Todten Glocke (ženský sbor), text Herder 1908 Ich steh an deiner Krippen (ženský chór), 1907 Send, Himmel (ženský sbor), text: H. v. Schmidt, 1908 Ein altes Lied, text: Paula Hey, 1908 Když jsem, česká lidová píseň, 1908 Když jsem já, česká lidová píseň, 1908 Hrály dudy, česká lidová píseň, 1908 Tanzlied, text: O. J. Bierbaum, 1908 Der Tag ist hin, variace na chorál, 1912 Was bist du doch, variace na chorál, (ženský sbor), 1909 Ich liebe Jesum, variace na chorál, (ženský sbor), 1909 Frühling (ženský chór), text: M. Salus, 1909 Wie selig, variace na chorál, (ženský sbor), 1909 An eine Nachtigall (ženský sbor), text: Beres, 1909 Unter der Linde (ženský sbor), 1909 Tag im Mai (ženský sbor), text: N. v. Reuenthal, 1909 Lieber ja als nein (ženský sbor), text: H. v. Morungen, 1909 Liebster Herr Jesu, variace na chorál, (ženský sbor), 1909 Ein Vogellied (ženský sbor), text: R.A. Mell, 1909 Ave Maria, 1910 Abschiedslied für den Mandy-Chor zum 25. Mai 1910 Wenn ich einmall soll scheiden, 1910 So ist der Held, text: J. W. Goethe, 1911 Neun bömische Volkslieder, 1919 Horch, wie die bloβe Stimme klingt, text: F. Wellner, 1919 Osterlied, text: F. Wellner, 1920 Christiliches Wiegenlied, 1925 Das alte Lied, 1928 Zum Neuen Jahr, text: Moritz, 1948 Anbetung des Kindes, text: Weinheber, 1953 Musik zum Kinderspiel, 1927
Sbor a Orchestr Einsam ist der Mensch, 1920–1921 Klag, ach, text: Klopstock, 1923 Svatý Václave, fantasie a variace na staročeský chorál, 1942–1947 Marienfeier, Cantate, text: Adam v. St. Viktor, 1949–1950
Sbor a Klavír Sing, bet und geb, 1903 Frülingsnahen, text: Stieler, 1906 Ständchen, text: F. Grillparzer, 1909 Der 137 Psalm, 1912 Morgenstern im Blassen Scheine, text: F. Wellner, 1921 Kyjov, text P. Berzuč, 1948
Písně s hudebním doprovodem Indische Liebesgesänge, 1924 Zum 4. Mai, 1904
Písně pro klavír a varhany Neugriechische Liebes-Skolien, text: Goethe, 1913 Du schläfst, text T. Storm, 1903 Drei Lieder und drei …, text: R. Tagore, 1918 Abends, text: T. Storm, 1907 Zum Stelldichein, text: Holstein, 1908 Ich liebe dich, text: Paula Herz, 1908 Wiegenlied, text: Freiligrath, 1910 Die Rose, text: A. Berti, 1910 Kleinrussisches Volksleid 1910 Schweizerlied, text: Goethe, 1910 Wills do dein Herz mir schenken 1911 Abend, text: K. Sloβ, 1912 Hebrst, text: L. Holstein, 1912 Er sät, text: O. Hauser, 1912 Märtztag, text: D. v. Liliencron, 1913 Drecherleid, text: K. Weiβinger, 1914 Ave regina 1906 Weinachtslied 1897 Geständnis, text: H. v. Skoda, 1898 Dier zu sagen, wie ich leibe, text: Ella Glass, 1901 Alles in Blüte, text: F. Adler, 1901 Herzensschlüselein, text: F. Rückert, 1904 Höchtes Ziel 1904 O wahn, text: Stieler, 1904 Frülingsnahen, text: Stieler, 1904 Gefangen, text: Stieler, 1904 Es ist wohl eine alte Lehr!, text: Stieler, 1904 Bettlerliebe, text: Th. Storm, 1905 Ein kleines Lied, text: M. v. Ebner-Eschenbach, 1905 Dämmerstunde, text: Th. Storm, 1906 Elisabeth, text: Th. Storm, 1906 Sappho, text: F. Wellner, 1906 Aus den liebesklagen des Mädchen 1906 Ständchen, text: F. Rückert, 1906 Wieβe Rosen, text: T. Storm, 1907 Der Kranke im Garden, text: N. Lenau, 1907 Bömisches Volkslied 1907 Handkuss, text, D. v. Liliencron, 1908 Sträuβchen, text: Goethe, 1908 Es ist ein Flüstern, text: Th. Storm, 1908 Sommerbild, text: F. Hebbel, 1908 Der Sommer und der Sonnenschein 1908 Mein Herz ist schwer, text: Büres, 1908 Das strickende Mädchen, text: Herder, 1908 Vorwurf, text: N. Lenau, 1908 Mein Held, text: Paula Herz, 1908 Ein Sonnenstrahl, text: H. v. Skoda, 1908 Lied dam Fenster, text: H. Salus, 1908 Wollt er nur fragen, text: Beres, 1908 Schau, noch steht dar Fenster offen, text: Hopfen, 1909 Die Ersehnte, text: Hölty, 1909 O süβe Mutter, text: F. Rückert, 1909 Mein Herz blüht wie ein Rosentrauch, text: Bartsch, 1909 Volkslied, 1909 Wiegenlied und der 30 jähr. Krieg, text: R. Huch, 1909 Spanische Romanze, text: Adler, 1909 Venenzianisches Volkslied, 1911 Hochzeitsmusik für Wilma und Hans, 1911 Und gestern hat er mir Rosen gebracht, text: Lingen, 1912 Wie einst, text: Triebnigg, 1909 Dein Gedenken, text: Susane Möhl, 1918 Ballade von Sporn d. letzten Branišovski, text: F. Wellner, 1909 Kommt doch zu Hilfe mir, text: F. Wellner, 1920 Rings herbstlich kahles Ackerland, text: Marie Schilder, 1925 Grabschrift, text: Jakobovsky, 1925 Frülingslied, text: N. Lenau, 1925 Winter, text: F. Wellner, 1926 Gute Nacht – Liedchen zum 10. 10. 1926, text: Paula Dehmen, 1926