Dálnice D8 (tzv. Drážďanská, či dříve Teplická dálnice) je česká dálnice vedoucí od Prahy severoseverozápadním směrem přes Lovosice a Ústí nad Labem ke státní hranici Česko/Německo (Krásný Les/Breitenau), kde se volně napojuje na německou dálnici A17. Dálnice D8 začíná na severním okraji Prahy nedaleko obce Zdiby a končí severozápadně od krušnohorské vesnice Krásný Les v okrese Ústí nad Labem. Dálnice D8 měří celkem .
Úsek Březiněves – Zdiby, dlouhý 2,248 km, se po dobudování Pražského okruhu má stát součástí dálnice D8, takže místo původně plánovaných 92,208 km bude dálnice D8 měřit 94,456 km.
Dálnice D8 je součástí IV. panevropského dopravního koridoru a evropské silnice E55. Dálnice D8 je jednou ze dvou českých dálnic, které vedou přes chráněnou krajinnou oblast, zde konkrétně přes CHKO České středohoří. Právě v tomto území byl 17. prosince 2016 slavnostně zahájen provoz na posledním dostavěném úseku dálnice D8.
Historie Dálnice v podstatě kopíruje trasu prastaré cesty nazývané Srbská stezka, která spojovala Prahu se Saskem a srbskou Lužicí a která Krušné hory překonávala v místě Nakléřovského průsmyku.
1938–1950 Dálnice v trase Praha–Drážďany se poprvé objevila na plánech v říjnu 1938, jen pár týdnů po mnichovských událostech. V sudeto-německých plánech z let 1938–1945 byla dnešní dálnice D8 značena jako dálnice A72, v českých a později protektorátních plánech jako dálniční koridor IV. Výstavba ale nezačala, protože přednost dostala stavba jiné dálnice vedoucí také ve směru Berlín – Vídeň a to Exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav, tehdy označovaná jako dálnice A88.
Ještě předtím, 15. listopadu 1938, byl podán návrh na vznik slova dálnice. O měsíc později, 23. prosince 1938 bylo zřízeno Generální ředitelství stavby dálnic (GŘSD) (předchůdce dnešního Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)) a pojem dálnice byl úředně zaveden.
Dne 30. dubna 1942 byl vydán zákaz výstavby dálnic v celé Velkoněmecké Říši, kam spadal i Protektorát Čechy a Morava z důvodů přesunutí pracovních sil do válečné výroby. Výstavba v tomto směru znovu nezačala ani po skončení války.
Plán výstavby dálnice Praha – Drážďany jako koridor IV zůstal v československých plánech až do prosince 1950, kdy výstavba dálnic byla v Československu opět pozastavena.
1963–1971 Vzhledem k silnému nárůstu silniční dopravy v průběhu 50. a 60. let přijala Vláda ČSSR (premiér Viliam Široký) dne 10. dubna 1963 usnesení č. 286 o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací v Československé socialistické republice, které bylo potvrzeno 18. dubna 1966 vládním rozhodnutím o obnovení dálniční výstavby v ČSSR.
Na nových plánech se opět objevuje směr Praha – Drážďany, avšak tentokrát je poprvé užit název dálnice D8.
V letech 1968–1971 bylo mezi ČSSR a NDR projednáno budoucí propojení obou zemí dálnicí.
1984–1990 V 80. letech 20. století probíhal v Severočeském kraji masivní postup v dobývání hnědého uhlí. Bylo plánováno rozšíření povrchového dolu Chabařovice směrem na sever a severozápad, čímž by došlo mj. k přerušení jediného silničního spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, silnicí I. třídy č. 13 (I/13).
Proto v dubnu 1984 začalo 6,5leté budování 4,175 km dlouhého úseku 0806 Řehlovice – Trmice přednostně, protože se tím ve spojení s právě vybudovanou, na něj navazující 7 km dlouhou čtyřpruhovou silnicí II. třídy č. 613 (II/613) (od roku 1997 rychlostní silnice R63, od 1. ledna 2016 silnice pro motorová vozidla I/63) vytvářelo potřebné alternativní silniční spojení Teplic a Ústí nad Labem. Po roce 1990 však došlo k celkovému útlumu těžby hnědého uhlí v Československu, a tak nakonec povrchový důl Chabařovice rozšířen nebyl a silnice I. třídy č. 13 (I/13) zůstala nepřerušena. Úsek 0806 byl zprovozněn v listopadu 1990.
Tento úsek dálnice D8 tak sloužil 16 let, až do prosince 2006, kdy byl otevřen navazující úsek 0807 Trmice – státní hranice Česko/Německo, jen pro lepší spojení měst Teplice a Ústí nad Labem, tedy vlastně pro dopravu ve východo-západním směru, nikoli v severo-jižním.
1990–2001 V období po roce 1990 probíhala výstavba dálnice D8 již klasickým způsobem, od počátku, tedy od Prahy, v souladu s dopravní poptávkou.
Nejprve byla v roce 1991 protažena Prosecká radiála až do Zdib, kde se nachází nultý kilometr dálnice D8. 2,248 km dlouhý úsek Březiněves – Zdiby se má stát součástí dálnice D8 po dobudování Pražského okruhu.
V červenci 1993 byl otevřen počáteční úsek dálnice D8, 9,6 km dlouhý úsek 0801 Zdiby – Úžice, a o 3 roky později, v říjnu 1996, byl zprovozněn 8,9 km dlouhý navazující úsek 0802 Úžice – Nová Ves.
Poté následoval v říjnu 1998 13,425 km dlouhý samostatný úsek 0804 Doksany – Lovosice, který výrazně zkrátil a zrychlil cestu v tomto dopravním směru. Původní silnice I/8 vedla totiž oklikou přes Terezín.
V červnu 2001 byl otevřen chybějící 16,351 km dlouhý úsek 0803 Nová Ves – Doksany, který propojil již provozované úseky 0801 a 0802 Zdiby – Úžice – Nová Ves s úsekem 0804 Doksany – Lovosice, čímž vznikla souvislá dálnice od Zdib až do Lovosic o délce 48,276 km.
2002–2006 náhled|Opárno, D8, 16. srpna 2009 21. prosince 2006 byl zprovozněn úsek 0807 přes Krušné hory od Trmic na státní hranici Česko/Německo o délce 23,344 km s napojením na německou dálnici A17 u Petrovic.
2007–2017 náhled|stavba D8, tunely, 16.8.2009, vpravo Dubice a Dubičky, kousek Labe, v pozadí napravo Ústí nad Labem, foto z MPG Stavba posledního chybějícího úseku oficiálně začala 6. listopadu 2007. Původně slibovaný termín dokončení 2010 už v březnu 2009 zpochybnil tehdejší krajský radní Jiří Šulc. Předseda sdružení Děti Země Miroslav Patrik předpokládal ve stejné době možné dokončení v roce 2012 nebo 2013. Podle tvrzení ŘSD ČR z května 2012 měla být stavba dokončena v roce 2014..
7. června 2013 došlo na trase dálnice k masivnímu sesuvu asi 500 tisíc metrů krychlových zeminy v km 56,5 dálnice D8 u Litochovic. A to právě v oblasti, před kterou sdružení Děti Země v letech 1995 až 2004 varovalo s odkazem na podklady Českého geologického úřadu (ČGÚ). V listopadu 2014 byla zahájena první etapa odtěžení sesuvu a vytvoření odvodnění za 70 mil. Kč, v září 2015 pak začala druhá etapa sanace za 400 mil. Kč. Provoz na posledním úseku D8 z Bílinky do Řehlovic byl slavnostně zahájen 17. prosince 2016. Kvůli nestabilnímu podloží a dokončovacím zajišťovacím pracím byl úsek na prackovické estakádě provizorně veden v každém směru v jednom pruhu v jednom společném jízdním pásu. V plném profilu byla prackovická estakáda zprovozněna 20. září 2017.
Úseky dálnice Číslo úsekuNázev úsekuDélka úsekuKategorieZahájení výstavbyUvedení do provozuKřižovatky0801Zdiby – Úžice9,6 km D26,5/12010/199007/1993Zdiby (exit 1) Úžice (exit 9)0802Úžice – Nová Ves8,9 km D26,5/12012/199310/1996Nová Ves (exit 18)0803Nová Ves – Doksany16,35 km D27,5/12010/199806/2001Roudnice nad Labem (exit 29)0804Doksany – Lovosice13,43 km D26,5/12010/199610/1998Doksany (exit 35)Lukavec (exit 45)0805Lovosice – Řehlovice16,41 km D27,5/12011/200712/2016Lovosice (exit 48) Bílinka (exit 52)Řehlovice (exit 64)0806Řehlovice – Trmice4,18 km D26,5/120198411/1990Stadice (exit 65)0807Trmice – státní hranice ČR/SRN23,34 km D28,5/100 D27,5/12011/200412/2006Trmice (exit 69)Předlice (exit 72)Úžín (exit 74)Knínice (exit 80) Petrovice (exit 87)
Úsek Březiněves – Zdiby (km –2,248 – km 0,0) na Prosecké radiále Úsek Březiněves – Zdiby začal být stavěn v roce 1988, zprovozněn byl v roce 1991 a kompletně dokončen v roce 1992. Měří 2,248 km a je chápán jako součást Prosecké radiály.
Úsek Prosecké radiály od křižovatky Vychovatelna až téměř po hranici Prahy (ul. Liberecká a Cínovecká) je vedena a značen jako silnice I/8, nenavazuje však přímo na zbývající část silnice I/8, která začíná až na exitu 52 za Lovosicemi. Silnice I/8 (značená jako silnice pro motorová vozidla) se mění na dálnici D8 za mostem s cyklotrasou A287, spojující Březiněves a Zdiby, zhruba na dálničním km -2,35. Hranice Prahy je značena ještě asi o 100 metrů dále směrem ke Zdibům, tj. zhruba stometrový úsek dálnice se dle značení nachází na území Prahy, dle základní mapy ČR se však silnice I/8 mění v dálnici D8 přesně na hranici Prahy a Středočeského kraje.
Úsek Březiněves – Zdiby, chápaný jako součást Prosecké radiály, byl postaven jednak jako přivaděč z centra Prahy k dálnici D8 a jednak jako přivaděč k Pražskému okruhu (dálnici D0), známému také pod zkratkou SOKP (= Silniční okruh kolem Prahy). Pražský okruh měl podle plánů z 80. let křížit dálnici D8 na MÚK Zdiby. Proto také na této MÚK má dálnice D8 nultý kilometr, protože bylo navrženo, že dálnice D8 bude začínat přesně na MÚK s Pražským okruhem (dálnicí D0) podobně, jako začíná např. dálnice D5 také na MÚK s dálnicí D0. V 90. letech byl ale projekt Pražského okruhu změněn a jeho trasa byla přesunuta blíže k Praze, takže se už neměla křížit s dálnicí D8 na MÚK Zdiby, ale na MÚK Březiněves.
Proto se po dostavbě dálnice D0 v této oblasti celá dálnice D8 má přeznačit tak, aby její nultý kilometr byl opět na MÚK s dálnicí D0, jak bylo původně plánováno. Tím by se dálnice D8 prodloužila o 2,248 km z 92,208 km na 94,456 km. Předtím ale ještě má být celý 2,248 km dlouhý úsek Březiněves – Zdiby rekonstruován, rozšířen a přebudován na dálniční standard D 27,5/120 (2+2 pruhy) a D 33,5/120 (3+3 pruhy). Čerpací stanice MOL na odpočívce Zdiby mají být zrušeny a zbourány; odpočívka směrem na Německo má být také zrušena a odstraněna, ve směru na Prahu má být zachována (bez čerpací stanice). Vše se ale má řešit až s dostavbou Pražského okruhu.
Úsek 0801: Zdiby – Úžice (km 0,0 – km 9,6) Dálnice D8 začíná na severním okraji Prahy volným napojením na Proseckou radiálu. Na nultém kilometru se nachází první mimoúrovňová křižovatka dálnice D8, MÚK Zdiby. Druhou mimoúrovňovou křižovatkou je MÚK Úžice na 9. kilometru dálnice. Jedná se o kombinaci kosodélného a osmičkovitého typu MÚK.
Na 3. km se nachází oboustranná odpočívka Klíčany s čerpacími stanicemi MOL (ve směru od Prahy) a OMV (ve směru od Drážďan).
Stavba 9,6 km dlouhého úseku 0801 byla zahájena v říjnu 1990, do provozu byl úsek předán 23. července 1993, úplně dokončen až v prosinci 1993. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120.
Úsek 0802: Úžice – Nová Ves (km 9,6 – km 18,5) náhled|250px|Dálniční most přes železnici u Vepřeka. V pozadí MÚK Nová Ves (18. kilometr)
Druhý úsek dálnice D8 ve směru od Prahy byl stavěn od prosince 1993, do provozu byl předán 18. října 1996 a úplně dokončen byl v dubnu 1997. Součástí jsou dva dálniční mosty (včetně mostu přes Vltavu) a MÚK Nová Ves na 18. kilometru dálnice. MÚK Nová Ves je kombinací kosodélného a osmičkovitého typu MÚK.
Délka úseku 0802 Úžice – Nová Ves je 8,9 km. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120 a jeho výstavba stála v 90. letech 1,965 miliardy Kč.
Úsek 0803: Nová Ves – Doksany (km 18,5 – km 34,851) náhled|Dálnice u Dušníků, pohled na České středohoří, zleva Milešovka, Lovoš a Kletečná Stavba tohoto úseku dálnice D8, úseku 0803 Nová Ves – Doksany, byla zahájena až po zprovoznění téměř celého následujícího úseku 0804 Doksany – Lovosice, v říjnu 1998. Jeho zprovozněním v červnu 2001 se tak dalo projet bez přerušení po dálnici z Prahy až do Lovosic. Úsek byl plně dokončen až v srpnu 2001. Součástí je také MÚK osmičkovitého typu Roudnice nad Labem na 29. kilometru dálnice. Na konci stavby je umístěn vyrovnávací kilometrovník 0,052 km.
Délka úseku 0803 Nová Ves – Doksany je 16,351 km. Je postaven v parametrech dálniční kategorie D 26,5/120 (rozšíření zpevněné části krajnice na úkor nezpevněné odpovídá kategorii D 27,5/120 a umožňuje v případě uzavření jednoho jízdního pásu provoz ve čtyřpruhovém uspořádání ve zbylém jízdním pásu) a jeho výstavba stála v 90. letech 1,88 miliardy Kč, což ho řadí mezi nejlevnější dálniční úseky v Česku.
Úsek 0804: Doksany – Lovosice (km 34,851 – km 48,276) náhled|Kostel sv. Klimenta u Hostěnic na místě zaniklé obce Mury, v pozadí dálniční most přes Ohři u Doksan