Pláštníkovití (Chlamyphoridae) jsou jednou ze dvou čeledí pásovců (Cingulata); druhou jsou pásovcovití (Dasypodidae). Pláštníkovití jsou rozšíření ve Střední a Jižní Americe.
Popis a morfologie Jedná se o morfologicky bohatou čeleď, která zahrnuje největší i nejmenší recentní zástupce řádu pásovců vůbec. Největším představitelem pláštníkovitých je pásovec velký, jehož délka těla dosahuje až ke 100 cm a hmotnost k 60 kg. Nejmenším je pásovec malý s tělesnou délkou pouhých 8–11 cm a hmotností kolem 90 g.
Tělo kulovitého tvaru nese na hřbetu mocný pancíř. Zuby neustále dorůstají a nejsou pokryty sklovinou (srv. s pásovcovitými, jejichž zuby jsou částečně pokryty sklovinou). Jejich počet bývá nejčastěji v rozmezí 28–40, u pásovce velkého 80–100. Přední silné odrápené končetiny se dobře hodí pro hrabání nor. Ochlupení je poměrně výrazné hlavně na spodině.
Ekologie a chování Jedná se o samotářská zvířata s výraznou noční aktivitou. Čas tráví v norách, které si sami vyhrabou. Samice vrhají nejčastěji 1–2, občas až 4 mláďata. Živí se všežravě, vedle hmyzu požírají i menší obratlovce. Pásovec malý je jediný známý zástupce chudozubých, který upadá do torporu i hibernace.
Výskyt Pláštníkovití se vyskytují ve Střední a Jižní Americe. Nejseverněji zasahuje pásovec středoamerický, jehož areál výskytu sahá až do jižního Mexika. Jižní okraj rozšíření pláštníkovitých obývá pásovec malý, jehož areál rozšíření zasahuje až do jižní Patagonie.
Systematika Všichni recentní pásovci z řádu Cingulata se původně řadili do jediné čeledi pásovcovití (Dasypodidae), ve které se rozeznávaly 4 podčeledi: Dasypodinae, Euphractinae, Chlamyphorinae a Tolypeutinae. Genetická studie z roku 2015 však poukázala na parafyletičnost pásovcovitých a většinu těchto podčeledí spolu s jejich rody vyjmula do nově ustanovené čeledi pláštníkovití (Chlamyphoridae) a v pásovcovitých zůstala pouze Dasypodinae. Odhaduje se, že pláštníkovití a pásovcovití se od sebe oddělili již před 45–42 miliony lety. K pláštníkovitým se tedy řadí následující druhy recentních pásovců: náhled|Glyptodonti se nově řadí k pláštníkovitým podčeleď Chlamyphorinae Bonaparte, 1850 rod pláštník Calyptophractus Fitzinger, 1871 pláštník velký (Calyptophractus retusus) Burmeister, 1863 rod pláštník Chlamyphorus Harlan, 1825 pláštník malý (Chlamyphorus truncatus) Harlan, 1825
podčeleď Euphractinae Winge, 1923 rod pásovec Chaetophractus Fitzinger, 1871 pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus) (Desmarest, 1804) pásovec štíhlý (Chaetophractus vellerosus) (Gray, 1865) – zahrnuje i taxon původně známý jako pásovec bolivijský (Chaetophractus nationi) (Thomas, 1894) rod pásovec Euphractus Wagler, 1830 pásovec šestipásý (Euphractus sexcinctus) (Linnaeus, 1758) rod pásovec Zaedyus Ameghino, 1889 pásovec malý (Zaedyus pichiy) (Desmarest, 1804)
podčeleď Tolypeutinae Gray, 1865
rod pásovec Cabassous McMurtrie, 1831 pásovec dlouhouchý (Cabassous tatouay) (Desmarest, 1804) pásovec jedenáctipásý (Cabassous unicinctus) (Linnaeus, 1758) pásovec krátkouchý (Cabassous chacoensis) Wetzel, 1980 pásovec středoamerický (Cabassous centralis) (Miller, 1899) rod pásovec Priodontes F. Cuvier, 1825 pásovec velký (Priodontes maximus) (Kerr, 1792) rod pásovec Tolypeutes Illiger, 1811 pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus) (Desmarest, 1804) pásovec třípásý (Tolypeutes tricinctus) (Linnaeus, 1758) Studie z roku 2016 navíc seznala, že glyptodonti, čili skupina obřích vyhynulých pásovců, neutváří samostatnou čeleď Glyptodontidae, jak se původně myslelo, ale spíše podčeleď Glyptodontinae vnořenou v rámci pláštníkovitých, kde je sesterským taxonem podčeledí Chlamyphorinae a Tolypeutinae. Ve fylogenetickém stromu by tyto vztahy vypadaly následovně:
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Pásovci