Sousa sahulensis je druh delfína z rodu Sousa (tzv. hrbatých delfínů), který se vyskytuje pouze u pobřeží severní Austrálie a jižní Nové Guineje. Původně byl považován za konspecifický (náležící ke stejnému druhu) s delfínem indočínským (Sousa chinensis), avšak v roce 2014 byl popsán jako samostatný druh.
Systematika Sousa sahulensis náleží do rodu Sousa; tento rod je předmětem vášnivých debat a kontroverzních revizí taxonomistů již od 19. století. V 1. desetiletí 21. století se taxonomie rodu prozatím ustálila na 4 druzích. Čtvrtým a k roku 2025 zatím posledním popsaným druhem přitom byl právě Sousa sahulensis, jehož vědecký popis vyšel v roce 2014 v časopise Marine Mammal Science. Do té doby byl tento delfín považován za konspecifický (náležící ke stejnému druhu) s delfínem indočínským (Sousa chinensis). Nerozeznávají se žádné poddruhy. Druhové jméno sahulensis odkazuje k Sahulskému šelfu, který utváří primární areál rozšíření druhu.
Popis Jedná se o mohutného delfína dosahujícího délky až kolem 2,7 m. Od ostatních delfínů rodu Sousa se odlišuje hlavně tmavší barvou těla, které je shora tmavě šedé a zespodu šedé až bílé. Hřbetní ploutev je menší, trojúhelníková a i když má poměrně širokou bázi, není posazena na prominentním hrbu, jak je tomu u ostatních zástupců rodu Sousa. Dospělci často mají viditelné bílé jizvy a tmavé skvrny na hlavě, hřbetu, hřbetní ploutvi i ocasu. Počet zubů v horní čelisti je 62–70, v té spodní 62–38.
Výskyt Vyskytuje se v tropických a subtropických mořích severní Austrálie a jižní Nové Guineje. Nejraději obývá pobřežní mělké vody do 20 km od pobřeží, výjimečně však může zaplout i dále od břehu. V Queenslandu i Severním teritoriu tento delfín zaplouvá do říčních toků do vzdálenosti 20–50 km od moře. Celkový počet dospělých jedinců se orientačně odhaduje na méně než 10 tisíc.
Biologie a chování Nad vodu vyskakuje, i když ne nijak často. K běžným lodím se nepřibližuje, avšak může následovat rybářské lodě, za kterými se krmí na odhozených zbytcích nechtěných ryb nebo jejich odřezků. Živí se rybami, občas sežere i desetiramenatce nebo korýše. Při samostatném lovu se potápí na dno, při skupinovém lovu často loví při hladině. Může se krmit i v extrémně mělkých vodách. Sousa sahulensis se někdy dokonce úmyslně vrhá na říční břehy, na které se dostane částí nebo celým tělem, aby se dostal k rybám, které byly vyvrženy na břeh větší vlnou.náhled|Sousa sahulensis u vodní hladinyPohybuje se v menších stádech do 5, občas do 10 jedinců. U bohatých zdrojů potravy bylo zaznamenáno i 30–35 delfínů. Sociální pouta ve stádu jsou patrně flexibilní, bez dlouhodobých svazků. Pohlavní dospělost u samic nastává kolem věku 9–10 let, u samců ve věku 12–14 let. Námluvy se vyznačují častým fyzickým kontaktem delfínů. Po 10–12 měsících dlouhé březosti samice vrhá jedno mládě, které kojí kolem dvou let. K zabřeznutí dochází jen jednou za tři roky. Dožívá se snad kolem 40 let. Ze zajetí je znám jedinec, který se dožil 52 let.
Ohrožení Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tento druh za zranitelný. Podle dostupných dat se totiž zdá, že globální populace druhu se tvořena řadou menších subpopulací s omezenými genovými toky, což tyto populace činí náchylnými k rušivým jevům člověka, ke kterým patří výstavba v pobřežních oblastech (přístavy, akvakulturní farmy, výstavba obytných budov i infrastruktury těžebního průmyslu). Problém představuje i zamotání se do rybářských sítí a hlavně v minulosti i do sítí proti žralokům, které bývaly hojně budovány u australského pobřeží. Kvalita vody klesá a bude nadále klesat v důsledku znečištění pesticidy, půdy z polí i odpadních vod, což delfínu Sousa sahulensis také neprospívá.
Odkazy
Reference
Literatura
česky
anglicky
Externí odkazy
Kategorie:Delfínovití