Karl Albert hrabě von Bombelles (zvaný Charly) ( Carl Albert Maria Graf von Bombelles) (17. srpna 1832 Turín – 29. července 1889 Rodaun, dnes součást Vídně) byl rakouský šlechtic francouzského původu, důstojník c. k. námořnictva a dvořan. Od dětství se pohyboval v bezprostřední blízkosti císařské rodiny a zastával vysoké funkce u několika arcivévodů. Souběžně sloužil u námořnictva, kde nakonec dosáhl hodnosti viceadmirála. V letech 1877–1889 byl nejvyšším hofmistrem korunního prince Rudolfa.
Biografie náhled|vlevo|Erb rodu Bombellesů Pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny, která po Velké francouzské revoluci emigrovala do Rakouska.Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 320 (heslo Bombelles) ISBN 80-7185-089-6Rodina Bombelles na webu francearchives.gouv.fr dostupné online Byl mladším synem diplomata hraběte Heinricha Franze Bombellese (1789–1850) a jeho manželky Sophie, rozené Fraserové (1804–1884), po matce byl vnukem britského generála Sira Henryho Davida Frasera (1762–1810) v portugalských službách. Karl se narodil v Turíně, kde byl tehdy jeho otec rakouským vyslancem,Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 391–392 dostupné onlinePersonální obsazení diplomatických zastoupení Rakouska a Rakouska-Uherska in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online kmotrem byl sardinský král Karel Albert. Protože otec byl od roku 1836 vychovatelem synů arcivévody Františka Karla, strávil větší část dětství ve společnosti budoucího císaře Františka Josefa a jeho mladších bratrů.
V roce 1849 vstoupil do armády a jako poručík husarského pluku č. 1 se zúčastnil bojů proti uherským povstalcům.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1850; Vídeň, 1850; s. 398 dostupné online V roce 1851 přešel k námořní pěchotě a v roce 1854 byl povýšen na praporčíka. Od roku 1856 působil jako pobočník arcivévody Maxmiliána, který byl tehdy vrchním velitelem námořnictva.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1859; Vídeň, 1858; s. 35 dostupné online V roce 1860 byl Bombelles povýšen na korvetního kapitánaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 722 dostupné online a v letech 1864–1867 se po boku arcivévody Maxmiliána zúčastnil výpravy do Mexika. Po Maxmiliánově popravě se vrátil do Rakouska a v roce 1869 byl povýšen do hodnosti fregatní kapitán. V letech 1872–1877 zastával funkci prvního komorníka arcivévody Františka Karla.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 40 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 113 dostupné online
Nejvyšší hofmistr korunního prince Rudolfa V letech 1877–1889 byl dlouholetým nejvyšším hofmistrem korunního prince Rudolfa.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1879; Vídeň, 1879; s. 46 dostupné online Podle některých zdrojů byl do funkce jmenován na Rudolfovu vlastní žádost, jiné prameny uvádějí, že Rudolf naopak proti Bombellesovi protestoval. Podle mínění současníků to nebyla dobrá volba, protože Bombelles byl vnímán jako světoběžník a bonviván, nikoli však jako osoba vhodná pro dohled nad domácností dospívajícího následníka trůnu. Zatímco předchozí Rudolfův vychovatel generál Latour věnoval péči především jeho vzdělání, Bombelles směřoval život korunního prince především k nejrůznějším formám zábavy včetně diskrétního přísunu milenek. Díky Bombellesovi se Rudolf nicméně stal výborným jezdcem a vypěstoval si lásku k přírodě. Během Rudolfovy vojenské služby s ním Bombelles pobýval mimo jiné v Praze a později s ním absolvoval také řadu cest do zahraničí. Jako nejvyšší hofmistr korunního prince nadále postupoval v hodnostech u námořnictva, i když na moři již aktivně nesloužil. K datu 1. května 1879 byl povýšen do hodnosti kontradmirálaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeń, 1880; s. 3, 77 dostupné online a nakonec dosáhl hodnosti viceadmirála (1. listopadu 1888).Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 1000 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1888; Vídeň, 1888; s. 5, 101 dostupné online
Byla mu přičítána zodpovědnost za tragédii v Mayerlingu, kde princ Rudolf 30. ledna 1889 spáchal sebevraždu. Současníci se oprávněně domnívali, že Bombelles musel vědět o Rudolfových stupňujících se psychických problémech, ale buď je přehlížel nebo záměrně neinformoval následníkovu nejbližší rodinu. Po Rudolfově smrti byl okamžitě vykázán z Vídně, odvolán ze všech funkcí a penzionován i v námořnictvu (k datu 1. března 1889).Služební postups Karla Bombellese in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 19 dostupné online Zcela ztratil důvěru císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty, nevoli mu dávala najevo i Rudolfova manželka Štěpánka Belgická. Po této veřejné potupě byl Bombelles vystaven značnému nervovému vypětí a zemřel již o několik měsíců později ve věku nedožitých 57 let.
Tituly a ocenění Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1858 jmenován c. k. komořím,Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1859; Vídeň, 1859; s. 110 dostupné online ve funkci nejvyššího hofmistra korunního prince obdržel v roce 1877 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 189 dostupné online V roce 1880 získal spolu s bratrem Markusem hraběcí titul platný pro Uherské královstvíGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 148–149 dostupné online a stal se členem uherské Sněmovny magnátů.KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 14–15 ISBN 978-80-254-9315-1 Byl nositelem vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku, díky dlouholeté službě u tří arcivévodů získal také řadu ocenění v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Karla Bombellese in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 58 dostupné online Byl také čestným rytířem Maltézského řádu.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1887; Gotha, 1887; s. 126 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1864) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1867)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Takova (Srbsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého orla (Srbsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu knížete Danila I. (Černá Hora) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů komandér Císařského řádu Guadalupe (Mexiko) 60x60pixelů komandér Řádu svatého Řehoře Velikého (Papežský stát) 60x60pixelů komandér Řádu věže a meče (Portugalsko)
Rodina Karl von Bombelles byl svobodný a bezdětný. Jeho starší bratr Markus (1830–1906) vyženil s hraběnkou Ferdinandinou Draškovićovou majetek v Chorvatsku, kde pak další potomci sídlili do roku 1945. Mladší sestra Luisa (1836–1921) byla manželkou poslance říšské rady hraběte Richarda Clam-Martinice (1832–1891), nejmladší ze sourozenců byla Sophie (1843–1928), provdaná za pozdějšího hornorakouského místodržitele barona Viktora Puthona (1842–1919).
Odkazy
Reference
Literatura HAMANNOVÁ, Brigitte: Rudolf. Korunní princ a rebel.; Odeon, Praha, 1993; 437 s. ISBN 80-207-0433-7
Externí odkazy
Karl von Bombelles in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Francouzští šlechtici Kategorie:Hofmistři Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Nositelé Řádu věže a meče Kategorie:Narození 17. srpna Kategorie:Narození v roce 1832 Kategorie:Narození v Turíně Kategorie:Úmrtí 29. července Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži Kategorie:Bombellesové