Alexandr Onufrijevič Kovalevskij (19. listopadu 1840 Vitebská gubernie – 22. listopadu 1901 Petrohrad) byl ruský zoolog a embryolog.
Životopis Narodil se v roce 1840 ve Vitebské gubernii do rodiny statkáře Onufrije I. Kovalevského. Přírodní vědy studoval od roku 1858, a to střídavě v Petrohradu, Heidelbergu a Tübingenu. V Německu se vzdělával například u Heinricha Bronna, Heinricha Alexandera Pagenstechera, Huberta von Luschky, Huga von Mohla a zejména Franze von Leydiga. Než se přeorientoval na zoologii a embryologii, věnoval se chemii. Zajímavostí je, že v Heidelbergu nebyl veden jako řádný student, ale s profesory se domlouval individuálně. Mezi lety 1863–1865 se poprvé věnoval samostatné výzkumné činnosti (v Neapoli) a v letech 1866–1867 působil v zoologickém kabinetu opět v Petrohradě, kde pod vedením prof. Kesslera obhájil svou doktorskou práci.
Vědeckou dráhu spojil s univerzitou v Kazani, kde byl již roku 1868 jmenován profesorem, dále s univerzitou v Kyjevě (1869 – 1873), Oděse (1873 – 1890) a v Petrohradě (1891 – 1894, vedl zde anatomicko-histologický kabinet).Kovalevskij, Alexandr Onufrijevič [online]. Encyclopaedia Beliana, ISBN 978-80-89524-30-3. [cit. 2025-03-15 ]. Dostupné online: https://beliana.sav.sk/heslo/kovalevskij-alexandr-onufrijevic Proslavil se zejména svými embryologickými výzkumy a jakožto přední stoupenec darwinismu dokázal příbuznost bezobratlých s obratlovci. V 60. a 70. letech odhalil úzký příbuzenský vztah mezi obratlovci, kopinatci a sumkami (resp. pláštěnci), tedy skupinami tvořícími tři hlavní skupiny strunatců. V případě pláštěnců zjistil, že byť dospělci sumek mají výrazně modifikovaný tělní plán, larvy sumek vykazují znaky a vývoj charakteristické pro strunatce. Vývoji kopinatce věnoval práci Istorija razvitija Amphioxus lanceolatus (1865), vývoji sumek práci Entwicklungsgeschichte der einfachen Ascidien (1866).
Časopis Živa se o jeho přínosech pro embryologii v publikovaném nekrologu zmiňoval takto:
Kovalevskij se důvěrně znal s Iljou Mečnikovem. Od 80. let 19. století se zabýval zejména fyziologií bezobratlých a položil základy jejich srovnávací fyziologie. Od roku 1890 byl členem Petrohradské akademie věd. Během svého života prováděl i četné terénní práce, navštívil Středozemní, Černé, Rudé, Marmarské a Kaspické moře. Plány na expedici na Jávu ukončila jeho náhlá smrt v roce 1901 na krvácení do mozku.
Jeho mladším bratrem byl přírodovědec-paleontolog Vladimir Onufrijevič Kovalevskij (1842–1883).
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruští fyziologové Kategorie:Ruští zoologové Kategorie:Embryologové Kategorie:Mořští biologové Kategorie:Členové Ruské akademie věd Kategorie:Zahraniční členové Královské společnosti Kategorie:Členové Americké akademie umění a věd Kategorie:Narození 19. listopadu Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Úmrtí 22. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1901 Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Muži