náhled|Provoz před hlavním nádražím na začátku 20. století Brno je významným dopravním uzlem jižní Moravy i širšího středoevropského prostoru. Dne 7. července 1839 byl příjezdem prvního vlaku z Břeclavi zahájen provoz na Severní dráze císaře Ferdinanda (trať Břeclav–Brno), což byla vůbec první železniční trať na území dnešního Česka. Dnes brněnský železniční uzel spojuje hlavní trasy mezi Prahou, Vídní a Bratislavou a představuje i výchozí bod pro tratě na severní a východní Moravu. Plánována je jeho rozsáhlá modernizace spojená s výstavbou nového hlavního nádraží.

Páteř silniční dopravy tvoří dálnice D1 (směr Praha a Ostrava), D2 (směr Bratislava) a dálniční přivaděč D52 na Vídeň. Pražská dálnice byla stavěna od roku 1967 a první úsek byl uveden do provozu v roce 1971, k celkovému propojení Brna s Prahou došlo v roce 1980. Pro plynulost vnitroměstské dopravy je významná postupná výstavba Velkého městského okruhu.

Městská hromadná doprava je od roku 2004 integrovaná do celokrajského systému IDS JMK. Tvoří ji hustá síť tramvají, trolejbusů a autobusů, přičemž se dlouhodobě uvažuje o vybudování podzemního kolejového diametru (tzv. brněnského metra či podpovrchové tramvaje). Dopravní podnik města Brna provozuje také sezónní lodní dopravu na Brněnské přehradě. Díky říčním koridorům město rozvíjí i síť cyklostezek.

Město disponuje mezinárodním letištěm Brno-Tuřany.

Městská hromadná doprava thumb|Tramvaj Škoda 13T před hotelem Grand|vlevo V 18. století bylo možné se přepravit po městě nosítky, v 19. století zde fungovaly omnibusové linky. Roku 1869 začala v Brně, coby prvním městě v českých zemích, jezdit tramvaj, tehdy koněspřežná.

Městská hromadná doprava provozovaná Dopravním podnikem města Brna (DPMB) je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Dne 25. listopadu 2013 zavedl DPMB prodej SMS jízdenek.

Tramvajová doprava

Historie tramvajové dopravy sahá až do 2. poloviny 19. století, kdy v roce 1869 poprvé na území dnešní České republiky vyjela koňská tramvaj. Po počátečních neúspěších byl v roce 1884 zahájen provoz parní tramvaje, která spolehlivě sloužila až do roku 1900, poté byla celá její síť elektrifikována. Vrcholný rozkvět zažily brněnské tramvaje za první československé republiky. V 70. a 80. letech byly stavěny především tratě rychlodrážního charakteru do velkých sídlišť na okraji města. Poslední změnou v kolejové síti bylo v roce 2022 prodloužení tratě v Bohunicích, kde byla prodloužena tramvajová trať ze zastávky Osová do nového přestupního terminálu Nemocnice Bohunice. V současné době je tramvajová síť v Brně největší na Moravě a druhá v celé ČR. Dopravní podnik města Brna dnes disponuje přibližně 320 tramvajemi, které jezdí na jedenácti linkách s čísly 1–10 a 12, celková délka tratí dosahuje přibližně 70 km, rozchod kolejí činí 1435 mm. Tramvajová síť, která je páteří MHD, bývá místy přetížená, což před lety rozproudilo debatu o vybudování podzemní dráhy v Brně.

Trolejbusová doprava thumb|Trolejbus Škoda 14TrR v Joštově ulici

První trolejbusy vyjely do brněnských ulic v roce 1949. Dlouho však byly spíše „popelkou“ v brněnské MHD. V 60. letech jim dokonce hrozil zánik. Bouřlivý rozvoj přichází v 70. letech 20. století, kdy je stavěno mnoho tratí (zejména do menších sídlišť). V 90. letech nastává uklidnění a prioritou je především zajištění provozu na již postavených tratích největší trolejbusové sítě v republice. Dopravní podnik má k dispozici přibližně 150 trolejbusů, které jezdí na 14 linkách v rozmezí čísel 21 až 39.

Autobusová doprava thumb|Solaris Urbino 18 v Purkyňově ulici|vlevo

Autobusová doprava zahájila v Brně provoz již v roce 1930. Zpočátku měla spíše doplňkový charakter. Za socialismu byla však síť linek velmi výrazně rozšířena do celého města. V 90. letech byl při reorganizaci městské hromadné dopravy vyloučen provoz autobusů z centra. V současné době by autobusy měly působit zejména jako napaječe pro kapacitnější a ekologičtější tramvajovou dopravu. Dnes autobusy zajišťují v Brně dopravu na celkem 46 linkách v rozmezí čísel 40–N99. Doplňkovou součástí autobusové dopravy je také několik linek s bezplatným provozem, které dopravují zákazníky do různých nákupních center v Brně a okolí. Noční doprava je v Brně provozována pouze autobusy, které jsou nejvyužívanější v pátek (tj. před víkendem) a ve středu (kdy provozovatelé zábavních a gastronomických zařízení nabízejí studentům slevy) – za takovou noc se nočními linkami sveze 25–26 tisíc cestujících. Vozový park Dopravního podniku dnes čítá přibližně 310 autobusů.

Od června do poloviny září městem také pravidelně projíždí turistický minibus provozovaný městem Brnem s cílem poskytnutí zájemcům krátkou prohlídku města.

Lodní doprava thumb|Loď Veveří užívaná pro plavby po Brněnské přehradě

Lodě Dopravního podniku slouží pro rekreační plavby po Brněnské přehradě a kolem hradu Veveří. Jejich provoz byl zahájen v roce 1946, v současnosti DPMB disponuje šesti elektrickými loděmi, většinou dvoupalubovými s kapacitou okolo 200 pasažérů. Celková délka plavby mezi konečnými zastávkami je 1 hodina a 10 minut. Provoz lodí probíhá pouze v době plavební sezóny, obvykle od dubna do října. Loď je možné, stejně jako každé jiné vozidlo Dopravního podniku, pronajmout na soukromou akci.

Podpovrchová doprava

Uvažuje se také o vybudování podpovrchové dráhy v severojižním směru, varianty jsou Severojižní tramvajový diametr a Severojižní kolejový diametr. Otázka severojižního diametru v Brně úzce souvisí s problematikou přestavby železničního uzlu Brno a polohou hlavního nádraží – v případě přesunu hlavního nádraží by severojižní diametr značně zlepšil napojení nového nádraží na centrum.

Železniční doprava thumb|Lokomotivy řad 362 a 242 se svými vlaky ve stanici Brno hlavní nádraží Brno je významný železniční uzel České republiky. Dne 7. července 1839 byl příjezdem prvního parního vlaku do Brna zahájen provoz na železniční trati Břeclav–Brno (odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda) a tím i na území dnešního Česka. Dnes leží brněnský železniční uzel na prvním železničním koridoru mezi Prahou, Vídní a Bratislavou, přičemž hlavní nádraží je také centrálním uzlem regionální a meziregionální dopravy.

Do Brna vedou následující tratě, na kterých jsou v provozu uvedené dálkové linky: trať do Břeclavi (v JŘ č. 251/252; linka Ex3 do Vídně nebo Bratislavy, linka R13 do Olomouce) trať do České Třebové (v JŘ č. 260; linka Ex3 do Prahy, linka R19 do Prahy) trať do Havlíčkova Brodu (v JŘ č. 250/251; linka R9 do Prahy) trať do Vyškova (v JŘ č. 260/300; linka R8 do Ostravy, linka R12 do Šumperka nebo Jeseníku) trať do Jihlavy (v JŘ č. 240; linka R11 do Plzně) trať do Veselí nad Moravou (v JŘ č. 340; bez dálkové linky)

Místní dopravu zajišťuje na zmíněných tratích množství regionálních železničních linek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Plány na nutnou modernizaci celého uzlu počítají s možností rychlejšího pohybu vlaků městem, výstavbou nových železničních zastávek a jejich lepším začleněním do integrovaného dopravního systému. Nejdiskutovanějším problémem je poloha hlavního nádraží, které se nachází v těsné blízkosti historického centra města a které kapacitně již téměř nepostačuje. Kromě stávající polohy je ve hře přesun stanice buď o 300 m jižním směrem pod Petrov k Novým sadům, nebo o 800 m jihovýchodně do čtvrti Trnitá, na místo současného nákladního Dolního nádraží. Zejména kvůli odporu přesunu do Trnité proběhla v letech 2004 a 2016 místní referenda. V obou z nich se většina hlasujících vyslovila pro preferenci polohy pod Petrovem, případně současného místa, žádné z nich ale nebylo kvůli nedostatečné účasti právně závazné. V roce 2017 dokončila Správa železniční dopravní cesty studii, která ukázala, že obě navrhované varianty přesunu jsou proveditelné a že obě mají své výhody i nevýhody.

V průběhu příštích dvaceti let by se mělo Brno stát křižovatkou a jednou ze tří tuzemských zastávek dvou transevropských multimodálních koridorů vysokorychlostní železnice v trasách Athény – Sofie – Budapešť – Vídeň – Brno – Praha – Drážďany – Norimberk a Gdaňsk – Varšava – Brno – Vídeň.

Letecká doprava thumb|Boeing 737 společnosti Travel Service na mezinárodním letišti v Tuřanech Letiště Brno-Tuřany je vzdálené zhruba 7 km jihovýchodně od centra. V roce 2026 pravidelné linky celoročně provozovala pouze letecká společnost Ryanair, a to do Londýna (letiště Stansted) a Malagy (letiště Málaga-Costa del Sol). Další pravidelná linka Ryanairu létala jen v letním letovém řádu (konec března až konec října), a to do Milána (letiště Milano Bergamo). Další cestující využívají charterové lety, které jsou v letní sezóně vedeny do různých destinací ve Středomoří. Celkem odbavilo v roce 2024 brněnské letiště 749 153 cestujících a 11 803 tun nákladu.

Především sportu slouží malé vnitrostátní letiště Medlánky.

Silniční doprava thumb|Velký městský okruh v Brně|vlevo V roce 1969 byla v Brně zahájena výstavba dálnice směrem k Praze. Tento první jihomoravský dálniční úsek mezi křižovatkami Kývalka a Brno-západ byl zprovozněn 6. září 1972, k celkovému propojení Prahy s Brnem došlo v roce 1980. Brno je dnes významnou dálniční křižovatkou, jeho jižním okrajem prochází dálnice D1 z Prahy přes Jihlavu dále na Ostravu. V Brně se od ní odděluje dálnice D2 do Bratislavy. Od 90. let se buduje rozšířené silniční napojení na Vídeň – dálnice D52. V roce 2023 začala realizace rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání.

Buduje se Velký městský okruh (VMO), který má být dokončen po roce 2033.

Cyklistická doprava upright|alt=Fotografie Malinovského náměstí, v popředí stojany na kola, u kterých stojí opřená sdílená jízdní kola firem Nextbike a Rekola|náhled|Sdílená jízdní kola u Malinovského náměstí Cyklistická doprava v Brně v roce 2025 představovala asi 1 % přepravní práce, v kombinaci s jinými druhy dopravy pak další 4 %. Město pojalo za cíl dostat podíl cyklodopravy na přepravní práci na 10% do roku 2035. Dne 15. září 2026 byla zastupitelstvem města Brna schválena návrhová část nové cyklostrategie.

Město začalo s realizací cyklotras v roce 1992 a v roce 2025 měly cyklistické stezky celkovou délku 45,5 km, spolu s dalšími cykloopatřeními až 137 km. Cyklistická infrastuktura je dále postupně rozšiřována. Z Brna vede zhruba 130 km dlouhá cyklostezka EuroVelo9 do partnerského města Vídně. Městem také prochází cyklostezka EuroVelo4 propojující Kyjev a Bretaň.

Dostupnost jízdního kola mezi lety 2022 a 2025 narostla o 20 procentních bodů na 43 %. Ve městě operují (k roku 2026) dvě bikesharingové společnosti Nextbike a Rekola. Operuje zde také společnost Lime provozující sdílené elektrické koloběžky. Brno v rámci podpory cyklodopravy poskytuje v cyklosezóně dvakrát 30 minut na sdílených kolech zadarmo.

Za největší bariéru cyklodopravy v Brně je považována špatná infrastruktura. Město se v roce 2025 umístilo na 65. místě žebříčku Copenhagenize index, pořadí měst přátelských k cyklistice.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Dopravní podnik města Brna

Kategorie:Brno Brno