náhled|Start mise – 1. srpna 2025. SpaceX Crew-11 (též USCV-11) byl jedenáctý řádný let kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v Programu komerčních posádek (Commercial Crew Program). Loď na stanici dopravila čtyři členy dlouhodobých posádek ISS označovaných jako Expedice 73 a Expedice 74. Start proběhl 1. srpna 2025, let skončil přistáním 15. ledna 2026, oproti původním plánům o měsíc dříve kvůli zdravotním obtížím jednoho ze členů posádky.
Kosmická loď Crew Dragon vlevo|náhled|Crew Dragon v letové konfiguraci. Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).
Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m3, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.
Posádka Hlavní posádka:V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Zena Cardmanová (1), NASA – velitelka Michael Fincke (4), NASA – pilot Kimija Jui (2), JAXA – letový specialista Oleg Platonov (1), Roskosmos – letový specialista Záložní posádka:
členové záložní posádky nebyli oznámeni; podle obvyklé praxe jimi bývají členové posádky navazující kosmické mise na ISS. Roskosmos oznámil nominaci Platonova do posádky 7. února 2025, NASA vydala oficiální oznámení o obsazení zbylých tří míst 27. března 2025.
Cardmanová byla původně nominována jako velitelka již do mise SpaceX Crew-9, jejíž složení ale muselo být během přípravy redukováno na 2 astronauty, aby se zbylá 2 místa v Crew Dragonu uvolnila pro Barryho Wilmora a Sunitu Williamsovou, kteří se z ISS nemohli vrátit ve své původní lodi Starliner, v níž při misi Boeing Crew Flight Test (Boe-CFT) na stanici přiletěli. Cardmanová se do redukované posádky nedostala.
Fincke a Jui byli původně členy posádky určené pro misi Boeing Starliner-1, která měla následovat po Boe-CFT, ale kvůli problémům s certifikací Starlineru byla opakovaně odkládána.
Příprava a průběh letu Termín startu mise Crew-11 nebyl poměrně dlouho jasný, protože do časového harmonogramu zasahovaly odklady mise Boe-CFT, která měla k ISS původně odletět v červenci 2022, ale nakonec se tam vydala bezmála o dva roky později. V důsledku toho se posouvaly i následné řádné lety Starlinerů, které se měly pravidelně střídat s misemi Crew Dragon. NASA ještě v červenci 2024 předpokládala, že po misi SpaceX Crew-10 v únoru 2025 odletí v srpnu téhož roku mise Starliner-1, ale ponechávala otevřenou i možnost, že hned po Crew-10 poletí Crew-11. Definitivní rozhodnutí agentura oznámila v polovině října 2024. První let byl dále odložen a na letní termín roku 2025 připadla mise SpaceX Crew-11 s předpokládaným startem nejdříve v červenci 2025. Při širších úpravách harmonogramu letů v květnu 2025 NASA upřesnila, že se start uskuteční nejdříve koncem července. Vyloučit ale nejde ani další posun, protože předchozí posádka Crew-10 velitelky Anne McClainové svou misi na ISS nakonec zahájila teprve v polovině března 2025 a při odletu koncem července by jejich mise trvala pouze 4 a půl měsíce, zatímco standardem je výměna posádky po půl roce. Agentura 10. července oznámila, že nejdřívější možný termín startu je 31. července v 16:09 UTC.
Při předstartovní přípravě byla zaznamenána málo obvyklá událost, když se 28. července 2025, necelou minutu před plánovaným zkušebním, tzv. statickým zážehem motorů Falconu 9, zastavilo odpočítávání. SpaceX později informovala, že příčinou byla chyba v přenosu dat o poloze jedné součásti pozemní startovací infrastruktury a test úspěšně zopakovala o den později.
Vědecký program Posádka se během svého letu na stanici prostřednictvím série testů a experimentů zařadí do běžného vědecko-výzkumného programu zaměřeného zejména na fyziologické reakce lidského organismu na podmínky panující při kosmickém letu, zejména na vliv mikrogravitace. Mimo jiné prozkoumají možné způsoby prevence nebo léčby změn očí a mozku, k nimž může během dlouhodobých letů dojít, nazývaných neurookulární syndrom spojený s vesmírnými lety (SANS). Někteří vědci se totiž domnívají, že způsob přesouvání tělesných tekutin v neustálém stavu beztíže může zvyšovat tlak v hlavě astronautů a přispívat k SANS. Vedle studií na toto téma budou někteří členové posádky nosit stehenní pouta, aby šíření tělesných tekutin směrem k hlavě zabránili.
Zajímavou novinkou je, že vybraní členové posádky podstoupí sérii simulovaných přistání na Měsíci. Pomocí ručního ovladače a několika obrazovek budou prolétávat simulovanými scénáři vytvořenými tak, aby připomínaly oblast jižního pólu Měsíce, kam posádky zavedou lety programu Artemis. Jejich výsledky před, během a po letu s výsledky kontrolní skupiny na Zemi umožní vědcům vyhodnotit, jak různé gravitační stavy mohou dezorientovat astronauty a ovlivnit jejich schopnost pilotovat kosmickou loď, v tomto případě lunární přistávací modul, při jehož automatizovaném letu může kdykoli vyvstat potřeba převzít manuální řízení. Výsledky experimentu by mohly ovlivnit výcvik pilotů potřebný pro budoucí posádky Artemis.
Průběh letu Kabinu Crew Dragon Endeavour vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 Block 5 z rampy LC-39A Kennedyho vesmírného střediska. Endeavour se stal první z vyrobených kabin Crew Dragon, která se vydala na svou již šestou misi. Loď v přípravě na let dostala několik vylepšení, včetně úprav padáků, jejichž pevnost a způsob balení byly otestovány při nákladním letu CRS-32 a řadou testů na Zemi. Endeavour dostala také nový tepelný štít.
První naplánovaný termín startu Endeavouru 31. července 2025 v 16:09 UTC se nenaplnil kvůli překrytí startovní rampy oblačností, odpočet byl zastaven 1 minutu a 7 sekund před vzletem. Na řadu tak přišel záložní termín o necelý den později, 1. srpna 2025, kdy sestava Falconu a Endeavouru v 15:43:42 bez problémů odstartovala. Loď i přes jednodenní odklad startu dorazila k ISS v původně plánovaném čase, tedy 2. srpna 2025 kolem 07:00 UTC, konkrétně v 06:26:56 UTC, kdy se uskutečnil její první fyzický kontakt s horním portem modulu Harmony. Zajistila si tak prvenství mezi všemi loďmi Crew Dragon v nejkratší době připojení ke stanici po svém startu, konkrétně 14 hodin a 43 minut.
Čtyři členové posádky Crew-11 o několik desítek minut později přešli na palubu ISS. Tam během několika dní vystřídají posádku Crew-10 a stanou se součástí dlouhodobé Expedice 73, na podzim 2025 přejdou do Expedice 74 a nakonec se počátkem roku 2026 nechají vystřídat dalším turnusem, který přiletí v lodi SpaceX Crew-12. NASA však při oznámení prvního možného termínu startu Crew-11 připustila, že bude zhruba měsíc po startu zvažovat prodloužení mise na 7 nebo 8 měsíců.
Členové posádky Mike Fincke a Zena Cardmanová se měli 8. ledna 2026 vydat na výstup do vesmíru, aby především nainstalovali připojovací kabely a mechanismus pro uchycení dalšího rozvinovacího solárního panelu iROSA. Další práce byly naplánovány na 15. ledna. Jenže NASA 7. ledna informovala o odložení prvního výstupu s tím, že bude monitorovat stav jednoho ze členů posádky, jehož postihly zdravotní obtíže, a později ohlásí nový termín výstupu. O den později, 8. ledna 2026, agentura nejprve informovala, že stav dotčeného astronauta je stabilní a že se zvažují všechny možnosti dalšího postupu včetně dřívějšího ukončení mise, a později ústy svého ředitele Jareda Isaacmana oznámila zkrácení letu Crew-11; protože nejde o nouzové opuštění stanice, ale o krok vedený předběžnou opatrností ohledně zdravotního rizika, má NASA čas pro nalezení vhodného termínu odletu a přistání, a také pro případné urychlení příletu další posádky, jejíž start byl dosud naplánován na 15. února 2026.
Agentura 9. ledna 2026 oznámila, že Crew-11 se 14. ledna ve 22:00 UTC odpojí od stanice a další den v 08:40 UTC přistane po 168 dnech letu do vod Tichého oceánu blízko pobřeží Kalifornie.
Loď se pak od stanice skutečně odpojila s mírným zpožděním ve 22:20 UTC a její let vyvrcholil přistáním v 08:41:37 UTC nedaleko města San Diego. Všichni čtyři členové posádky o několik desítek minut později opustili kabinu. NASA informovala, že astronauti jsou po hladkém přistání v dobré kondici.
Dozvuky NASA 6 týdnů po přistání sdílela prohlášení astronauta Michaela Finckeho. Uvádí v něm, že právě jeho postihly 7. ledna 2026 na palubě stanice „zdravotní obtíže”, které si vyžádaly bezprostřední zásah kolegů z posádky. Ačkoli se jim – i díky spolupráci s letovými lékaři na Zemi – podařilo jeho stav krátce po události stabilizovat, následovalo o několik dní později předčasné ukončení mise. Fincke vyjádřil hlubokou vděčnost všem členům posádky ISS, pozemnímu personálu a zaměstnamcům nemocnice La Jolla nedaleko San Diega, kam byl po přistání převezen. Astronaut ani při této příležitosti neupřesnil, o jaké zdravotní obtíže se jednalo, ale dodal, že se mu daří dobře a prochází standardním rekondičním procesem po kosmickém letu. Později uvedl, že šlo o výpadek řeči.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů
Externí odkazy
Video ze startu – 1. srpna 2025 Video z přiblížení a připojení k ISS – 2. srpna 2025 Video z uvítacího ceremoniálu na stanici – 2. srpna 2025 Video z odpojení a odletu od ISS – 14. ledna 2026 Video z přistání – 15. ledna 2026
Kategorie:Kosmonautika v roce 2025 Kategorie:Kosmonautika v roce 2026 Kategorie:Lety Dragonu 2 Kategorie:Mezinárodní vesmírná stanice