Vysoká škola báňská, dnes Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, byla v letech 1849 až 1945 situována v Příbrami. K přesunu do Ostravy došlo právě až v roce 1945.

Historie Dějiny báňského vzdělávání v Příbrami sahají až do začátku 19. století. V roce 1849 byla založena státní horní škola s německým vyučovacím jazykem. V té době to bylo jediné báňské vzdělávací zařízení v Českých zemích; mimo ni existovala už jen škola ve štýrském Leobenu. Jedním z nejvýznamnějších pedagogů školy, nejen v tomto období, byl celosvětově významný geolog František Pošepný. V roce 1865 bylo škole povoleno užívat titul Báňská akademie a v roce 1895 obdržela dekret o udělení vysokoškolského organizačního statutu..

Ve stejném roce obdržela škola k rozšíření zdarma od města objekt starého konviktu z let 1885–86, označovaný později jako budova „dvě“ v Mariánském údolí, nyní náměstí Dr. Josefa Theurera. Studenti, kteří tam dosud bydleli, byli přestěhováni do nového konviktu (budova v Jiráskových sadech — nový arcibiskupský konvikt v novorenesančním francouzském slohu z roku 1892 od architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna). Budova, původně určená pro 140 studujících chovanců byla později několikrát upravovaná k jiným provozním účelům. Dominuje jí průčelí s věží a propojovacím sdruženým oknem mezi prvním a druhým poschodím, směřující do kaštanové aleje Jiráskových sadů s charakteristickým výhledem na Svatou Horu.

Národnostní spory, které probíhaly v Českých zemích na začátku 20. století, přinesly návrhy na přesunutí leobenské akademie do Vídně a zrušení příbramské akademie. Uskutečnění záměru zabránila jen dlouhá jednání a fakt, že tři čtvrtiny veškeré důlní produkce v Rakousku-Uhersku tehdy pocházely z dolů v Českých zemích. V roce 1904 byly jak leobenská, tak příbramská instituce jmenovány vysokou školou báňskou (montanistickou);Vyhláška č. 85/1904 ř. z., kterou se vydávají nové stanovy pro horní akademie v Lubně a Příbrami, které se nyní mají nazývati „montanistické vysoké školy“. Dostupné online. prvním rektorem se stal prof. Josef Theurer.

Ačkoli po vzniku Československé republiky v roce 1918 se pozice školy zásadně změnila, což vedlo k prosazení češtiny jakožto oficiálního vyučovacího jazyka v následujícím roce, k vytvoření tlusté čáry za pokusy o vystěhování školy z Příbrami nedošlo; některé podněty k takové změně v této době pocházely přímo z půdy univerzity.

Škola měla z počátku jedenáct kateder, v roce 1924 jejich počet vzrostl na osmnáct. Univerzita měla právo udělovat titul doktor montánních věd (dr. mont.). Počet studentů dosáhl maxima v roce 1921, kdy školu studovalo téměř pět set lidí. Na konci 30. let toto číslo bylo nicméně jen asi čtvrtinové.

Činnost univerzity přerušila druhá světová válka, resp. uzavření všech českých vysokých škol v roce 1939, jež bylo odvoláno roku 1945. To už je ale rok přestěhování do Ostravy – toho času centra rozvíjejícího se hornického regionu. Poslední studenti opustili Příbram v létě roku 1946.

Od roku 1922 do roku 1946, mimo nacistickou okupaci, v konviktu v sídlil rektorát Vysoké školy báňské v Příbrami, poté v letech 1946 až 1950 objekt využíval opět arcibiskupský konvikt a následně až do roku 1990 okresní národní výbor a krátce okresní úřad. Kaple v zadní části objektu byla přeměněna na velký zasedací sál a v 60. letech byl tajně zbudován podzemní kryt civilní obrany pro okresní funkcionáře, který později soužil jako sklad materiálu humanitární pomoci. Po roce 1990 připadl konvikt opět Arcibiskupství pražskému.Uzsvm.cz: ÚZSVM předal podzemní kryt arcibiskupství (10/2009)Pribram.eu: Budova konviktuIdnes.cz: Kryt v Příbrami zůstal utajen 20 let, měl pomoci soudruhům v nouzi (10/2009)

+Seznam rektorů Jméno (narození – úmrtí) Nástup do úřadu Opuštění úřadu prof. František Xaver Maxmilián Zippe(1791–1863) 1849 1850 prof. Johann Grimm(1805–1874) 1850 1874 prof. Augustin Beer(1815–1879) 1874 1879 prof. Ing. Dr. mont. h. c. Josef Hrabák(1833–1921) 18791885 18811889 prof. Ing. Karel Balling(1835–1896) 1881 1883 prof. Ing. Gustav Ziegelheim(1839–1904) 188318891899 188518951901 prof. Ing. Adolf Hofmann(1853–1913) 1895 1897 prof. Dr. Ing. h. c. Dr. mont. h. c. Josef Gängl von Ehrenwerth(1843–1921) 1897 1899 prof. Dr. mont. h. c. Ing. Vojtěch Káš(1848–1933) 1902 1903 prof. PhDr. Josef Theurer(1862–1928) 1903190719171926 1905191119211927 prof. Ing. Rudolf Vambera(1860–1918) 1905 1907 prof. Dr. mont h.c. Ing. Ludvík Kirshner(1861–1936) 19111929 19131930 prof. Dr. techn. Ing. František Köhler(1876–1919) 1913 1917 prof. Ing. František Částek(1874–1922) 1921 1922 prof. Ing. Václav Macka(1873–1929) 1922 1923 prof. PhDr. František Pavlíček(1874–1947) 1923 1924 prof. Dr. techn. Ing. František Čuřík(1876–1944) 19241927 19261929 prof. Dr. techn. Ing. Václav Pošík(1874–1952) 1930 1931 prof. Dr. mont. Ing. Bohuslav Stočes(1890–1969) 19311936 19321937 prof. Ing. Václav Cibuš(1877–1946) 19321939 19331940 prof. Dr. mont. Ing. Alois Parma(1886–1943) 19331937 19351938 prof. Dr. techn. Ing. Alexandr Iljič Glazunov(1888–1951) 1935 1936 prof. Ing. Josef Hummel(1881–1963) 1938 1939 Vývoj názvu 1849–1865: Montánní učiliště v Příbrami 1865–1904: Báňská akademie v Příbrami 1904–1945: Vysoká škola báňská v Příbrami

Odkazy Reference

Související články Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Rudné doly na Příbramsku

Externí odkazy

Kategorie:Vysoké školy ve Středočeském kraji Kategorie:Vysoké školy v Československu Kategorie:Zaniklé vysoké školy v Česku Kategorie:Hornické školy Kategorie:Školy v Příbrami Kategorie:Těžba v Příbrami Kategorie:Vysoké školy založené v 19. století Kategorie:Školy založené roku 1849 Kategorie:Zaniklo 1945