Strategické hlasování je typ hlasování, při kterém volič zhodnocuje chování ostatních voličů, a činí tak svoji volbu politického subjektu či kandidáta takovým způsobem, aby s ní byl maximálně spokojen s ohledem na možné hlasování ze strany všech ostatních voličů. V důsledku toho se tak volič může rozhodnout pro volbu subjektu, který by za jiných okolností (např. v jiném volebním systému) nebyl jeho první volbou. Jde o jeden z typů volebního chování, který popisuje politická psychologie. Úzce se pojí s problematikou volebních systémů, protože v závislosti na parametrech konkrétního systému voliči strategické hlasování často provádějí.
Poměrně častým příkladem strategického hlasování může být situace, kdy chce volič zabránit tomu, aby jeho hlas tzv. propadl, neboť subjekt, jehož volbu by jinak zvažoval, nedosahuje v průzkumech veřejného mínění nezbytného volebního kvóra k tomu, aby v zákonodárném orgánu získal mandát. Jednotlivé politické subjekty se někdy mohou samy snažit takové situaci zabránit, například tvorbou koalic či jiných volebních seskupení (opět v závislosti na konkrétním volebním systému). V dalších případech se může volič rozhodnout pro volbu konkrétního subjektu, který má šanci na volební vítězství, aby jeho vyjednávací pozici ještě zesílil. To však může vést k posílení politické polarizace.
Opakem strategického hlasování je situace, kdy se volič bez ohledu na volební preference či podobu volebního systému z osobních či společenských důvodů rozhodne volit konkrétní stranu, aniž by se zabýval možnou efektivitou svého hlasu a například rizikem jeho tzv. propadnutí. Typicky jde o případ, kdy má volič silnou afinitu ke konkrétní politické ideologii zastávané jím preferovaným politickým subjektem.
Odkazy
Související články Volební chování Volební systém Politická strana Politická psychologie Volební kalkulačka
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Politika Kategorie:Politologie Kategorie:Politologické pojmy Kategorie:Hlasování Kategorie:Volby Kategorie:Průzkumy veřejného mínění Kategorie:Veřejné mínění