Binao (1867–1927) byla vládnoucí královnou lidu Sakalava na Madagaskaru v letech 1881–1927.
Binao Byla vnučkou krále Andriantsolyho z království Boina a po smrti své matky Safy Mozongo nastoupila roku 1881 na trůn skupiny Sakalavů zvané Bemihisatra. Vládla poměrně malému území na severozápadním pobřeží Madagaskaru, které zahrnovalo ostrov Nosy Be a část pevninského pobřeží naproti.
V raných letech své vlády čelila hrozbě ambicí tehdy dominantního mocenského celku na pevnině – Merinské říše.
Binao se spojila s Francií, když ta zasáhla do malgašské politiky během první francouzsko-hovské války v letech 1883–1885. Válka skončila tím, že Francie získala faktickou kontrolu nad zahraniční politikou Madagaskaru a uznala Meriny jako hlavní domorodou moc na ostrově – což bylo pro Binao značným zklamáním.
V letech 1894–1895 podnikla Francie druhou expedici proti Merinům, která skončila úplným ovládnutím ostrova a zřízením Malgašského protektorátu. Merinská panovnice Ranavalona III. byla vyhnána do francouzských kolonií – nejprve na Réunion a poté do Alžírska. Binao francouzskou intervenci podporovala a stavěla se proti povstání Menalamba proti Francouzům o dva roky později. Francouzi ji potvrdili jako vládkyni neboli gouverneur principal Nosy Be, které se fakticky proměnilo v interní protektorát uvnitř koloniálního Madagaskaru v rámci tzv. politique des races (politika rozděl a panuj).
Vztahy s Francouzi se dramaticky zhoršily roku 1918, kdy vznikl vážný spor ohledně legitimity nucených prací v rámci tradiční praxe fanompoana. V jejím rámci poddaní Sakalava prokazovali úctu zesnulým předkům a znovu potvrzovali loajalitu vůči panovníkovi. Binao měla povinnost vyžádat si francouzské povolení k pracím na královských hrobech, ale snažila se to obejít tak, že žádost odeslala tak, aby dorazila k úřadům až poté, co práce již začaly. Plán se nezdařil a vedl k represím proti poddaným, kteří se fanompoana účastnili, i proti samotné Binao. Byla vystěhována ze svého doany (královského paláce) a nucena jej předat svému nevlastnímu bratru Amadovi. Sama byla donucena žít ve městě Hellville (dnes Andoany), což pro monarchii znamenalo ponižující úder. Po její smrti nastoupil na trůn Amada, který vládl až do roku 1963.
Odkazy
Reference
Kategorie:Vládnoucí královny Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí 26. listopadu Kategorie:Ženy