Antonio Brioschi (* kolem roku 1700 – po roce 1750) byl italský hudební skladatel období raného klasicismu.
Život a práce O Brioschiho životě není dosud téměř nic známo. Působil pravděpodobně v Casale Monferrato mezi lety 1725 a 1750 a je považován za skladatele milánské školy. Jeho díla jsou srovnatelná s díly slavnějšího Giovanniho Battisty Sammartiniho. Několik děl obou skladatelů se objevuje ve společně vydaných sbírkách, což ztěžuje určení autorství některých skladeb. V roce 1733 složil hebrejskou kantátu a úvodní symfonii k zasvěcení synagogy v Casale Monferrato.
Svým stylem se Brioschiho díla nacházejí mezi barokem a raným klasicismem. Jejich převážně třívětá, cyklická struktura a stylizace pomalých vět připomínají koncerty a operní symfonie pozdního baroka. Rozmanitá témata a instrumentace, zejména v úvodních větách, odkazují na nastupující období klasicismu.
Brioschiho hudba byla obzvláště populární v Londýně, Paříži, Praze, Stockholmu a Darmstadtu. Vydavatel Breitkopf & Härtel již v 60. letech 18. století uvedl ve svých katalozích 29 Brioschiho děl. Některé z rukopisů jeho symfonií vlastnil hrabě Jan Josef Filip Pachta z Rájova. Dnes kopie Brioschiho děl vlastní přibližně 30 knihoven v Evropě a Severní Americe.
Dílo Brioschi po sobě zanechal rozsáhlé dílo. Za zmínku stojí jeho 26 symfonií, nazývaných ouvertury, které jsou uchovány jako rukopisy v tzv. „Fonds Blancheton“ v Bibliothèque Nationale de Paris a jsou považovány za nejstarší italské symfonie používající sonátovou formu. Většina děl označených jako sonata a tre jsou tzv. orchestrální tria, podobná těm, která se nacházejí v dílech Stamice, Hasseho, Wagenseila a dalších raných symfonistů.
Op. 1: 12 sonát pro 2–3 housle a basso continuo (G dur, B dur, A dur, G dur, F dur, E dur, D dur, C dur, B dur, G dur, D dur), Paříž 1741/42 (č. 11 od Johanna Adolpha Hasseho) Op. 2: 6 sonát pro 2 housle, violu a basso continuo (G dur, E dur, F dur, G dur, D dur, B dur), Paříž 1745 4 sonáty pro 2–3 housle a basso continuo (B dur, B dur, D dur, B dur) 6 sonát pro 2 housle a basso continuo (Es dur, Es dur, A dur, Es dur, G dur, G dur), Londýn 1744 Symfonie E dur Symfonie A dur pro 2 housle, violu a basso continuo 91 Symfonie a quattro, Concertini a tre, Concertini a quattro a Sonáta a tre připisovaných Brioschimu, z nichž 51 by mohlo být autentických.
Ztracená díla
Kvartet pro housle 11 symfonií Koncert pro 2 hoboje a orchestr 2 sonáty pro 2 housle a basso continuo
Literatura Bathia Churgin, Sarah Mandel-Yehuda: Brioschi, Antonio. In: Grove Music Online (englisch; Abonnement erforderlich). Sarah Mandel-Yehuda: Brioschi, Briochi, Briuschi, Prioschi, Antonio. In: Ludwig Finscher (Hrsg.): Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Zweite Ausgabe, Personenteil, Band 3 (Bjelinski – Calzabigi). Bärenreiter/Metzler, Kassel u. a. 2000, (Online-Ausgabe, für Vollzugriff Abonnement erforderlich)
Externí odkazy Werke von und über Antonio Brioschi in der Deutschen Digitalen Bibliothek
Sarah Mandel-Yehuda: The Symphonies of Antonio Brioschi: Aspects of Sonata Form
Reference
Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Barokní skladatelé Kategorie:Muži