Lada Semecká (* 14. února 1973 Teplice) je česká sklářská umělkyně a univerzitní pedagožka. Ve své tvorbě reflektuje rovnováhu síly a křehkosti přírody.
Biografie Lada Semecká se narodila v roce 1973 v Teplicích. Výtvarnému umění se věnovala od dětství v Lidové škole umění. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově (1987–1991) studovala pod vedením Pavla Mizery obor sklářský design v Institutu výtvarné kultury v Ústí nad Labem (1992–1994) a následně v letech 1994–2000 u prof. Vladimíra Kopeckého v ateliéru skla Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP). V roce 2007 absolvovala rezidenční pobyt pro začínající umělce na Pilchuck Glass School ve Spojených státech amerických.
Pracovala jako lektorka a vedoucí sklářské dílny na VŠUP v Praze (2000–2008) a hostující pedagog na TIGA Urban Glass Institute v japonské Tojamě (2008–2012). V letech 2012 až 2017 byla odbornou asistentkou v oboru prostorová tvorba na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a od roku 2017 je zde vedoucí předmětu prostorová tvorba.
Tvorba Semecká se aktivně zapojila do mezinárodních sklářských sympozií v Kamenickém Šenově v letech 1996 a 1998 (ryté sklo) a v Novém Boru (IGS 2000). V roce 2000 se v cyklu Krajina zaměřila na unikátní kruhové objekty, misky a sklenice z čirého i barevně přejímaného skla, jejichž povrch upravovala broušením. Kromě toho vytvářela i závěsné vitráže z plochého stavovaného skla. Její pozdější tvorba je ovlivněna několikaletým pobytem v Japonsku a stáží v Pilchuck Glass School v americkém státě Washington, kde začala vytvářet rozsáhlé cykly mraků, skleněných obrazů, které vznikají vibrací skla posypaným skelnou drtí. V cyklu skleněných obrazů Tma I–IV (2022–2024) pracuje s pokoveným sklem, malbou vypalovací barvou a pískovanými vertikálami, které vznikly po vzoru bambusových stonků. Skleněné obrazy jsou doplněny tmavým plechovým podkladem, který autorka perforovala laserem. Tečky nebo proužky z podkladu se dle intenzity a úhlu světla propisují do skleněné části.
K jejím nejvýznamnějším realizacím v architektuře patří okna pro zrekonstruovanou hrobku rodiny Riedelů, zakladatelů skláren v Desné, kde měla také v roce 2001 svou první samostatnou výstavu. Okenní výplně vyrobila také pro barokní kostel sv. Mikuláše v Petrovicích na Ústecku. Využitím mléčného skla mohou připomínat tradiční papírové výplně japonských zasunovacích oken šódži.
Samostatné výstavy (výběr) 2002 Krajiny – sklo, Galerie Josefa Sudka, Praha 2006 Interface, Galerie ve dvoře, Litoměřice 2010 Vesmír a prostor (s R. Shibuyou), Seto Ceramics and Glass Centre, Aiči, Japonsko 2013 ODROKUDOROKU, Design keramiky a porcelánu, FUD UJEP, Dubí u Teplic 2015 Flow, Galerie U Prstenu, Praha 2016 Introversion, Galerie Kuzebauch, Praha 2017 Anemos, Cesty skla, Huť František, Sázava 2021 Kaligrafie Zvuku III, Galerie Kaple, Valašské Meziříčí 2025 Vidět vzduch, slyšet mrak, Dům umění, České Budějovice
Reference
Kategorie:České sklářské výtvarnice Kategorie:Vysokoškolští pedagogové Kategorie:Narození v roce 1973 Kategorie:Narození 14. února Kategorie:Narození v Teplicích Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze