František Vymyslický

František Vymyslický (28. února 1841, Dolní Bojanovice – 23. února 1933, Dolní Bojanovice) byl lidový řezbář a rolník. Pocházel z Dolních Bojanovic na jižní Moravě. Zabýval se řezbářskou prací, především vyřezáváním křížů.

Život Narodil se v Dolních Bojanovicích jako syn „bojanovského“ podsedníka. Ve věku dvanácti let vychodil šestitřídní obecnou školu a do patnácti let pomáhal svému otci v zemědělství. Poté se vyučil u tesařského mistra Štěpánka v Mutěnicích a následně odchází na Slovensko, kde pracoval na stavbách dřevěných mostů.

Sklon k výtvarné tvorbě se dědil v rodině. František jevil velký zájem o jemné řezbářské práce, což ho zavedlo až do Brna, kde nastoupil k mistru Břeňkovi a podílel se na výrobě selského nábytku.

Nejvíce se věnoval vyřezáváním rozměrných dřevěných křížů, ale také tvorbě hraček a užitkových předmětů. Za svůj celý život vytvořil přes dvacet křížů. První již ve věku 27 a poslední v 67 letech. Jeho výtvory se nacházejí po celém Slovácku, v obcích Dolní Bojanovice stojí kříž na hřbitově, před chrámem sv. Václava a u polní cesty do vinných sklepů u Cacardova, Čejkovice, Mutěnice, Dubňany, Hovorany, Mikulčice, Týnec, Hrušky, Krumvíř, Žarošice, Josefov, Prušánky, Ratíškovice, Svatobořice a Uherské Hradiště.

Při práci ve vzdálené obci si vždy pronajal stodolu, aby měl dostatek prostoru na své dílo. Výroba jednoho kříže mu zabrala zhruba dva měsíce a jeho výdělek činil asi tolik jako profese řemeslník tesař. náhled|Praha, Národopisné muzeum Národního muzea. Vyřezávaný kříž z Dolních Bojanovic. V roce 1868 vytvořil kříž zdobený řezbářskými ornamenty pro svaté místo v Týnci. Další kříž byl umístěn před kostel v Mikulčicích v roce 1872. Vyvrcholením tvůrčí práce byl kříž zhotovený v roce 1895, věnovaný Všeobecné národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Dílo objednal propagátor lidového umění Josef Klvaňa (1857 – 1919). Dřevořezba na kříži vychází z biblických námětů umučení Krista. Ztvárnil zde umučení, Boží hrob, mučednické nástroje, monstranci, prarodiče Adama a Evu, vinnou révu, hrozny, 30 stříbrných, za které Jidáš prodal Ježíše a rok zhotovení kříže. Při výběru námětů dřevořezby pomáhali především P. František Páral (1869 – 1884) a později P. Josef Hanák (1892 – 1903), oba duchovní farnosti v Dolních Bojanovicích. V současné době se kříž nachází v depozitáři Národopisného muzea v Praze na Smíchově.

Dílo na výstavě v roce 1895 zaujalo profesora Akademie výtvarných umění Josefa Václava Myslbeka. Umělecké ztvárnění kříže vysoce ohodnotil a poukázal na hluboké náboženské cítění autora.

Řezbářské práce Františka Vymyslického využil projektant budovy Muzea hlavního města Prahy, architekt Balšánek. Obdržel zakázku ve formě výzdoby stropu sálu muzea. Ztvárnil větev vinné révy s hroznem, kterou zpodobnil v roce 1896.

V roce 1895 ztvárnil polychromovaný reliéf scény „Prvního hříchu“ v kostele obce Kočí.

Syn Františka Vymyslického, MUDr. Julius Vymyslický, vystudoval klasické gymnázium v Brně a lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Následně pracoval jako vojenský lékař ve Vídni. František Vymyslický dal svého syna na studie jako první občan v Dolních Bojanovicích. V té době to bylo odvážné, jak po finanční stránce, tak po společenské, protože bohatší občané, zejména sedláci, těžce nesli, že by syn podsedníka získal vyšší společenské postavení než jakého dosáhli oni.

František Vymyslický zemřel v roce 1933, uprostřed své rodiny v Dolních Bojanovicích, po dřívějším pobytu v nemocnici v Brně.

Dílo

Kříž na Čtvrtkách v Prušánkách Původní kříž ze dřeva byl ve vrchních Nechorách na místě zvaném Na Čtvrtkách vztyčen Karlem Maděričem, čtvrtláníkem z Prušánek č. 61, a jeho manželkou. Jeho podobu vytvořil František Vymyslický z Dolních Bojanovic. Kříž byl slavnostně posvěcen 24. října 1880 – obřad vedl novoveský děkan František Poláček za účasti faráře Klementa Gottwalda z Bílovic a místního duchovního Jana Holuba.

V srpnu roku 1932 se přes Prušánky přehnala prudká vichřice, která kříž vyvrátila. Tehdy se zjistilo, že jeho spodní část je ztrouchnivělá, a proto musel být o tuto část zkrácen. Aby se zabránilo jeho úplnému zničení, byl v roce 1944 vyzdvižen ze země a jako hodnotná památka přemístěn do muzea v Uherském Hradišti.

Nahradil jej odolnější kamenný kříž, který vytvořila hodonínská firma Kocourek. Jeho podstavec zdobí plastická výzdoba v podobě hroznů vína a také leštěná kamenná deska s vyrytým textem vybízejícím kolemjdoucí k zamyšlení:„POUTNÍKU, ZDE MÁLO STŮJ,

RÁNY MOJE ROZVAŽUJ.

RÁNY MOJE KYNOU –

LÉTA TVOJE HYNOU,

PŘIJDE SMRT,

SOUD TOBĚ NASTANE,

KAM SE DUŠE TVÁ DOSTANE?“Původní dřevěný kříž stál uprostřed křižovatky polních cest, kamenný byl již osazen ve svahu mezi těmito cestami. Na poli u kříže, nazývaném Čtvrtka stařečka Miklice, se dodnes pořádá slavnost zarážení hory. Ačkoliv byly horenské řády už dávno zrušeny, tento původně právně závazný obřad se dodnes udržuje jako tradice s veselým, společenským charakterem. Každoročně probíhá první zářijovou sobotu při západu slunce. „Hora“ je tvořena oloupaným kmenem zakončeným křížkem, který bývá ozdoben kyticí z devatera květů, lahví bílého i červeného vína a dvojicí hroznů – bílým a modrým. Staví se za křížem směrem ke kostelu a v zemi je upevněna dvanácti kolíky symbolizujícími měsíce v roce a také dvanáct apoštolů. Kolíky se ověsí révovým věncem, zatímco ten předchozí – loňský – se slavnostně spálí. Během toho se přítomní modlí za ochranu vinohradů i za zemřelé vinaře. Hora zároveň značí, že od tohoto okamžiku je vstup do vinohradů až do vinobraní zakázán. Dříve směli dovnitř pouze hlídači, kteří měli na starosti ochranu vinic a zapalovali ohníčky na odhánění škůdců či zlodějů. V době, kdy byla horenská práva stále platná, hrozily za krádeže ve vinohradech dokonce hrdelní tresty.

Kaple sv. Jana Křtitele Roku 1906 nechal před svým selským stavením opravit kapli sv. Jana Křtitele. Tato kaple, která dnes tvoří dominantní prvek před jeho rodným domem č. 217.

Slovácká chalupa náhled|Dolní Bojanovice, Slovácká chalupa Venkovský dům z konce 18. a počátku 19. století je jako kulturní památka chráněn památkovou péčí. Ve stavení čp. 217 žil a pracoval František Vymyslický. Jeho potomci zde žili až do 70. let 20. století.

Chalupa má u vstupu typické žudro zdobené malovaným ornamentem s rostlinnými motivy, jablíčky, tulipány a hrozny vinné révy. Vnější stěny jsou natřeny modrou barvou. Kolem oken je bílá lemovka. Uvnitř si dům zachoval původní uspořádání interiéru.

V sedmdesátých letech slováckou chalupu odkoupil tehdejší Místní národní výbor. Při slavnosti I. sjezdu rodáků v roce 1971 byl její původní interiér zpřístupněn veřejnosti a stal se tehdy přitažlivým centrem zájmu zejména pro mladou generaci. Chalupa byla využívána k různým účelům – sloužila Slováckému krúžku, divadelním ochotníkům, dechovým i cimbálovým muzikám a na čas zde byla umístěna i třída hudebního kurzu.

Při II. sjezdu rodáků v roce 1996 uspořádaly místní skupiny Československého červeného kříže a Svazu invalidů rozsáhlou výstavu, která představovala život našich předků a slovácké kroje – jak všední, tak sváteční. Exponáty zapůjčili sami obyvatelé a výstava opět sklidila velký ohlas. Právě tehdy se začalo uvažovat o zřízení stálé expozice na Slovácké chalupě, realizace však trvala celých deset let. Zásadní podíl na jejím uskutečnění měli členové Muzejního spolku v čele s RNDr. Stanislavem Bílíkem a tehdejší vedení obce Dolní Bojanovice. V letech 2004 a 2006 se v chalupě konalo pásmo „Žně našich předků“ s ukázkami tradiční práce i zemědělské techniky, kterou muzejní spolek postupně shromáždil.

Od roku 2007 působila jako knihovnice, kronikářka a správkyně Slovácké chalupy Růžena Kašíková. V té době byly provedeny nejnutnější opravy a chalupa byla otevřena veřejnosti. V roce 2008 obec získala dotace z Jihomoravského kraje a ve spolupráci s památkovou péčí byla zahájena první část rekonstrukce, která zahrnovala stažení objektu, opravu vnitřních omítek a obnovu klenutého stropu včetně omítek ve stáji. Druhá část rekonstrukce proběhla v roce 2009, podpořená dotací z Ministerstva kultury, a zahrnovala opravy krovů, střechy a klempířské práce. V roce 2011 byly provedeny statické zabezpečení stropu ve vstupní chodbě, výměna elektroinstalace, oprava omítek a podlah, nové rozvody plynu a výměna topidel v celé chalupě, opět díky dotaci Ministerstva kultury. Následující rok byly zrestaurovány vstupní dveře a okna.

Slovácká chalupa není typickým skanzenem ani muzeem, ale přibližuje návštěvníkům život našich předků. Expozice se v chalupě tematicky mění podle ročních období šest až sedmkrát ročně. Mnohé exponáty, dnes již historicky nenahraditelné, získal Muzejní spolek darem od místních obyvatel a přátel. náhled|Kříž u kostela sv. Václava, Dolní Bojanovice

Dřevěný kříž u kostela v Dolních Bojanovicích Kříž František Vymyslický zhotovil v roce 1908 na žádost Františky Hubáčkové. Původně stál ve vinohradech u polní cesty podél trati Hrabinky do Hloží. V roce 1946 prošel opravou a byl přemístěn na parkán farního kostela sv. Václava. Kříž je chráněn jako kulturní památka.

Popis Jeho podnož je zdobena reliéfními výjevy z Kristova utrpení: Golgota se třemi kříži a postavy Adama a Evy pod stromem poznání, stojících na Adamově lebce. Nad nimi je zobrazená Panna Maria Bolestná a stylizované jméno „Maria“. V horní části na přední straně se nachází výjev Krista položeného do skalního hrobu a pod ním motiv kříže se šesti hořícími svícemi. Na symboly utrpení navazují v horní části symboly vykoupení – kalich, monstrance s hostií a hrozny vinné révy. Dřík kříže je rozdělen na dvě pole vloženou profilovanou římsou. Ve vrcholu je vlastní kříž s hladkými břevny, na němž je vyryto 30 stříbrných a datace roku 1908. Korpus Krista je hladký, vyřezaný z plechu a malovaný. Nad korpusem se vypíná segmentová plechová římsa a ve vrcholu břevna je osazen pestře malovaný plechový kohout. náhled|Kříž na křižovatce, Dolní Bojanovice

Dřevěný kříž u Křížných cest v Dolních Bojanovicích Kříž zhotovil v roce 1898 a je umístěn na křižovatce ulic Cacardov, Křižná a Školní. Byl věnován vinařům. Kříž je chráněn jako kulturní památka.

Popis Na čtyřboké základně stojí čtvercový sokl, do nějž je zasazen dřevěný kříž. Na přední straně je vyobrazen motiv ze Starého zákona – Adam a Eva pod stromem poznání, nad nimi Pieta lemovaná dvěma klečícími anděly a završena obloukem s dalšími andělskými postavami. Nad tímto výjevem je Golgota s přehozeným plátnem, kalich s hostií a monstrance doprovázená anděly. Zadní strana kříže je zdobena vyřezávanými motivy z Kristova života: ve spodní části je zobrazena Smrt s kosou, nad ní Kristus v Getsemanské zahradě a v horní části Bičování Krista. Dřík kříže obepíná motiv vinné révy a symboly Kristova umučení. V horní části je plastický letopočet 1898, pod ním vyřezal řezbář 30 stříbrných a Veroničinu roušku s otiskem Kristovy tváře. Plechový, malovaný korpus Krista se zlacenou svatozáří je kryt půlkruhově vypjatou stříškou lemovanou krajkovým ornamentem. Ve vrcholu kříže je osazen plechový kohout.

Dřevěný kříž na hřbitově v Dolních Bojanovicích Byl zhotoven v roce 1905. Stojí uprostřed místního hřbitova. Donátorkou kříže byla vdova Anna Siláková, která na jeho zhotovení vynaložila 900 korun. Kříž byl posvěcen 24. září 1905. Za dobu své existence byl několikrát zrestaurován, naposledy v roce 2014, kdy mu byla vrácena původní barevnost. Kříž je chráněn jako kulturní památka. náhled|Kříž na hřbitově, Dolní Bojanovice

Popis