Mázandaránci (mazandaránsky ), také známí jako Tábáríové nebo Tabarestánci (mazandaránsky), jsou íránský národ,Area handbook for Iran, Harvey Henry Smith, American University (Washington, D.C.), Foreign Area Studies, page 89Academic American Encyclopedia By Grolier Incorporated, page 294 původní obyvatelé oblasti u Kaspického moře v Íránu. Zkráceně jsou někdy označováni jako Mazani. Obývají jižní pobřeží Kaspického moře a jsou součástí historického regionu známého jako Tabaristán. Pohoří Alborz tvoří jižní hranici území obývaného Mázandaránci.Ethnologue report for language code:mzn

Populace Počet Mázandaránců činil v roce 2019 přibližně 4 480 000 osob. Podle odhadu z roku 2006 se jejich počet pohyboval mezi 3 a 4 miliony. Mázandaránci jsou také známí jako Tábáríové a svůj jazyk tradičně nazývají tábáríjština. Jejich území bylo dříve označováno jako Tapurie nebo Tapúrestán – Země Tapurů.

Většina Mázandaránců žije na jihovýchodním pobřeží Kaspického moře. Jejich tradičními povoláními jsou zemědělství a rybolov. Mázandaránci jsou úzce příbuzní se sousedními Gílánci i s národy jižního Kavkazu (např. Gruzínci, Arméni).Iran, Encarta Encyclopedia Iran. 2009-10-31.

Dějiny Původ Mázandaránců sahá ke kmenům Tapurů a Amardů. Oblast Mazandaránu zažila dlouhé období vlády nezávislých a polonezávislých vládců v stoletích po arabské invazi,Windfuhr, G. L. 1989. New Iranian languages: Overview. In Rüdiger Schmitt, ed., Compendium linguarum Iranicarum. Wiesbaden: L. Reichert. pp. 246–249. které trvalo až do roku 1596, kdy šáh Abbás I. začlenil Mazandarán do safíjovské říše.

Jazyk

Mazandaránština je severozápadní íránský jazyk, kterým mluví Mazanderánci; většina Mazanderánců však ovládá také perštinu. Jazyky gílánština a mazanderánština (na rozdíl od ostatních íránských jazyků) sdílejí určité typologické rysy s kavkazskými jazyky.

Mazanderánština je úzce příbuzná s gílánštinou a oba jazyky mají podobnou slovní zásobu. Uchovávají více z původního systému skloňování podstatných jmen, který byl typický pro starší íránské jazyky, než současná perština. S růstem vzdělání a vlivem médií však zřejmě rozdíly mezi mazandaránštinou a ostatními íránskými jazyky postupně zaniknou.

Docentka Maryam Borjian z Rutgers University uvádí, že mazandaránština má několik subdialektů a mezi těmito subdialekty panuje vysoká míra vzájemné srozumitelnosti.

Mezi dialekty mazanderánštiny patří: saraví, amolí, babolí, gájemšahrí, čálusí, núrí, šáhsavarí, ghasrání, šáhmirzádí, damavandí, firúzkúhí, astarabádí a katúlí. Rodilými mluvčími mazanderánštiny jsou obyvatelé měst Sárí, Qaem Shahr, Bábol, Amol, Navšahr, Čálus a Tonekábon, kteří tvoří jádro mazanderánského národa a mluví mazanderánsky.

Genetika Mázandaránci a jim blízce příbuzní Gílánci obývají jižní pobřeží Kaspického moře v Íránu a mluví jazyky patřícími do severozápadní větve íránských jazyků. Předpokládá se, že jejich předkové pocházeli z oblasti Kavkazu, odkud pravděpodobně vytlačili starší obyvatelstvo jižního pobřeží Kaspického moře. Jazykové důkazy tento scénář podporují, neboť gílánština a mazandaránština (na rozdíl od ostatních íránských jazyků) sdílejí určité typologické rysy s kavkazskými jazyky.

Na základě analýzy sekvencí mtDNA HV1 vykazují Gílánci a Mazandaránci největší podobnost se svými geografickými a jazykovými sousedy, tedy s jinými íránskými skupinami. Naproti tomu jejich typy chromozomu Y jsou nejblíže těm, které se vyskytují u populací z jižního Kavkazu. Výzkumníci tyto rozdíly vykládají jako důkaz, že obyvatelé Kavkazu se usadili v oblasti jižního Kaspického moře a mísili se s místními íránskými skupinami, pravděpodobně v důsledku patrilokalního systému (tj. ženy se po sňatku stěhovaly do rodiny muže). Mazanderánci a Gílánci jsou tedy po mužské linii úzce příbuzní s populacemi jižního Kavkazu, jako jsou Gruzínci, Arméni a Azerové.

Haploskupiny Analýza patrilinií NRY ukázala, že mezi Mazandaránci převažuje haploskupina J2, která je spojována s neolitickou expanzí zemědělců z Předního východu. Konkrétně se jedná o podskupiny J2a3h-M530, J2a3b-M67 a J2a-M410.

Další nejčastější linií je R1a1a, která je považována za spojenou s ranou íránskou expanzí do střední a jižní Eurasie a dnes je v této oblasti široce rozšířená; vyskytuje se u přibližně 25 % jedinců. Společně s J2 tyto haploskupiny tvoří více než 50 % celého vzorku.R. Spencer Wells et al., "The Eurasian Heartland: A continental perspective on Y-chromosome diversity," Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (August 28, 2001) Haploskupina G2a3b, spolu s G2a a G1, dosahuje rovněž významné frekvence a představuje nejběžnější marker skupiny G mezi mazanderánskými muži. Zbývající podíly tvoří haploskupiny E1b1b1a1a-M34 a C5-M356, které dohromady představují méně než 10 % analyzovaných vzorků.

Odkazy Reference

Kategorie:Íránské národy Kategorie:Etnické skupiny v Íránu