Gazela indická nebo také činkara (Gazella bennettii) je druh sudokopytníka z čeledi turovití (Bovidae), jeden ze zástupců rodu Gazella.
Popis Gazela indická dorůstá délky těla 90 až 120 cm a výšky 60 až 80 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 20 až 25 kg. Samci bývají o něco vyšší než samice a mají také delší rohy, které u nich dorůstají maximální délky 25 až 35 cm. Rohy vynikají nápadnými prstenci a jsou rovné, maximálně mírně vybočené směrem ven. Zbarvení srsti se pohybuje mezi pískovou, nažloutlou až červenou na hřbetě, spodní partie bývají světlé. V průběhu roku bývá osrstění proměnlivé. Gazelu indickou lze dobře rozpoznat podle charakteristického zbarvení hlavy: tmavě hnědého až černého čela, světlých tváří s tmavými pruhy a skvrny na čenichu.
Ekologie a chování Areál výskytu gazely indické zahrnuje oblast od západní a střední Indie přes Pákistán a jihozápadní Afghánistán až do severního a středního Íránu. Problém je však v tom, že se v rámci tohoto areálu výskytu rozlišuje větší množství poddruhů, někdy klasifikovaných jako samostatné druhy. Groves a Grubb v roce 2011 v rámci tohoto komplexu rozlišili druhy shikarii (z Íránské vysočiny), fuscifrons (z jihovýchodního Íránu), bennettii (z Dekánské plošiny a údolí Gangy), christyi (z Thárské pouště, Gudžarátu a možná i Rádžasthánu) a salinarum (ze Solného pohoří). Ačkoli souhrnná taxonomická práce obou autorů se dočkala kritiky a není jednoznačně přijímána, nezávislá genetická analýza potvrdila rozkol mezi íránskou a indickou linií, starý téměř 0,9 milionů let.
Gazela indická je specialistkou na různé typy vyprahlých oblastí, od suchých lesů po písčité pouště, v Pákistánu žije až do nadmořské výšky 1 500 m. Chování odpovídá tomuto životnímu stylu: jde o noční zvíře, žije typicky samotářsky (největší zaznamenané stádo čítalo 25 kusů) a vodu získává zejména z rostlin. Potravní návyky bývají v rámci různých stanovišť poměrně rozmanité, jídelníček může zahrnovat trávu, listí, leguminózy, na polích se gazely krmí i řepkou, čirokem, dýněmi či melouny. Rozmnožování probíhá dvakrát ročně, většina porodů však připadá na duben. Samci se, zejména během období páření, chovají extrémně teritoriálně. Březost trvá 5 až 5,5 měsíce, vrh čítá 1 až 2 mláďata. Ačkoli mláďata s matkou žijí až jeden rok, rodí se vyspělá a k odstavení dochází již během 2 měsíců.
Ohrožení Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje ve svém vyhodnocení z roku 2017 gazelu indickou za málo dotčený druh. Ovšem zatímco v Indii jsou gazely relativně hojné, v Afghánistánu, Íránu a Pákistánu populace gazel výrazně ovlivnil zejména lov. Podle odhadů z roku 2001 například činil počet gazel v Indii více než 100 000 kusů, v Íránu jen asi 1 300 kusů. Jak bylo výše zmíněno, právě íránské populace nicméně představují samostatnou linii a měly by zasluhovat zvláštní ochranu. Zákonné ochrany se gazele indické dostává v Indii, Pákistánu i Íránu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Turovití