Leopold Pilzer (1871, Osvětim – 1961, Lake Placid) byl generální ředitel největšího nábytkářského koncernu na světě. Byl akcionářem společnosti Thonet – Mundus, která vyráběla ve svých 20 továrnách 75 % světové produkce ohýbaného nábytku. Jeho odpůrci mu vyčítali nekalé obchodní praktiky.
Život Narodil se v Osvětimi v roce 1871 do chudé židovské rodiny. Kromě informace, že měl bratra Karla, nejsou informace o jeho příbuzných. Od roku 1893 je jeho život a kariéra spojena s JUDr. Rudolfem Weillem. V roce 1911 následoval Rudolfa Weilla a odstěhoval se do Vídně. V roce 1914 se Rudolf Weill rozvedl. Za krátký čas si rozvedenou ženu Rudolfa Weilla, Lauru (rozenou Spiellmannovou) vzal Leopold Pilzer. Následně Leopold Pilzer adoptoval Weillovy tři děti: Bruna, Johanna Leopolda a Alici Doris (Liesl).
Levicová média psala o „Paláci", který měl Leopold Pilzer na Landesgerichtsstraße ve Vídni. Leopold Pilzer vlastnictví paláce popřel a uvedl adresu vily na Prinz-Eugen-Straße 15.
V roce 1938, po anexi Rakouska nacistickým Německem, Leopold Pilzer emigroval se svou ženou do Spojených států, Leopold Pilzer zemřel ve svém letním sídle v letovisku Lake Placid v roce 1961 ve věku 89 let.
Kariéra Partnerství s Rudolfem Weillem Zkušenosti s ohýbaným nábytkem získal Leopold Pilzer ve společnosti Jakob & Josef Kohn v Těšíně.
Další jeho kariéra je spojena s Rudolfem Weillem, který byl majitelem společnosti K. K. priv. Fabriken für Möbel aus gebogenem Holze Rudolf Weill & Co. Rudolf Weill koupil v Buczkowicích v lednu 1891 budovu tzv. „staré" továrny na ohýbaný nábytek, patřící bývalé firmě Rudolf Wagner & Co. V roce 1892 si od Emilie Wagnerové, vdově po Rudolfu Wagnerovi propachtoval zařízení továrny na nábytek v další budově. Budova patřila obci. Až v roce 1893, po zakoupení pozemku s vyhořelou papírnou v Rybarzowicích, si společnost postavila vlastní budovu, kde vyráběla ohýbaný nábytek.
V březnu 1894 zaregistroval okresní soud v Těšíně novou, tzv. otevřenou obchodní společnost Rudolf Weill & Comp., se sídlem v Bílsku, později se sídlem v Krakově. Akcionáři byli Rudolf Weill a Leopold Pilzer.
Dne 18. srpna 1898 vyhořela pronajatá budova v Buczkowicích a po dvou měsících (17. října 1898) byla uzavřena kupní smlouva mezi dosavadním vlastníkem, obcí Buczkowice a firmou Rudolfa Weilla. Ve stejný den předložila Weillova firma okresnímu úřadu dokumentaci k modernizaci tovární elektrárny a výstavbě komína. Rychlý sled událostí vedl po více než 100 letech k úvahám o úmyslném založení požáru.
Po změně vlastnictví tovární budovy byly pořízeny nové ohýbačky, brusky v počtu 14 kusů, horizontální vrtačky pro výrobu objímek pro čepy a byl instalován nákladní výtah. V letech 1911–1912 byl areál továrny rozšířen získáním dalších pozemků a stal se jedním z největších podniků v Haliči. Zaměstnával přibližně 1 000 dělníků, kteří denně vyráběli přibližně 1 500 kusů nábytku, a také mnoho domácích pracovníků.
Podnikavost Leopolda Pilzera vedla k žádosti o povolení Místní dráhy Łodygowice—Buczkowice—Szczyrk.
Práce ve Vídni V červenci 1907 byl jmenován ředitelem Aktiongesellschaft der Vereinigten Oesterreichischen Bugholzmöbelfabriken.
Následovaly další ředitelské posty a členství ve správních radách:
Bothe & Ehrmann. Gesellschaft m. b. H.později Bothe & Ehrmann A. G. Budapester Mineralölfabriks, A.G. Ugar Forst lndustrie Aktiengesellschaft Gebrüder Hagenbucher Nadelfabril Gars, Gefellschaft m. b. H. Nederlandsche Petroleum-Maatschappij „Photogen" Internationalen Export- und Import A. G. in Wien Industrie-Korbwaren- und Weidenproduktions,Gesellschaft m. b. H. „Union" Allgemeine Speditions A.G. Schlesische Kreditanstalt A. G. „Home", Holz-Manufaktur A. G. in Wien Foresta Milano Bahn-Industrie, Aktiengesellschaft für Bahn und Industriebedarf Ofa Holzindustrie A. G. Genf. Julius Meinl, Aktion Gesellschaft. Österreichische Credit-Amstalt für Handel und Gewerbe Warenverkehrsstelle Aktiengesellschaft zur Deckung des Bedarfes von Staat und Land
První světová válka Podnikání Leopolda Pilzera za první světové války bylo ovlivněno jeho dobrými vztahy s vládními úředníky, kteří ocenili jeho zkušenosti jmenováním do různých organizací:
24. prosince 1912 byl jmenován na šestileté období obchodním radou statistické komise. byl členem představenstva společnosti Konstituierung der Bau- und Rekonstruktionsgesellschast m. b. H. byl členem představenstva společnosti Vom k. k. Ministerium Innern legitimierte Einkaufstelle,Gesselschaft m.b.H. byl členem představenstva společnosti Die offizielle Einkaufstelle für Approvisionierungsgegenstände byl jednatelem společnosti Oesterreichische Gesellschaft für Vieh und Fleischeinfsuhr,Gesellschaft m. b. H. (Rakouská společnost pro dovoz hospodářských zvířat a masa) byl členem Zentralpreisprüfungskommission (Ústřední komise pro cenovou regulaci), která byla v levicovém tisku nazývána „Konsorcium pro sdílení kořisti“. Za mimořádně záslužnou práci v Österreichischen Zentral - Einkaufs - Gesellschaft v oblasti zásobování potravinami od začátku války byl Leopoldu Pilzerovi udělen Řád Františka Josefa III. stupně (Komturkreuz).Práce tohoto úřadu, v novinách nazývaného „Oezeg", byla kritizována.Po válce byly v novinách kritizovány nezákonné praktiky „Oezeg".
Kritika U banky Creditanstalt ve Vídni prosadil Leopold Pilzer založení akciové společnosti Continentale Gesellschaft für Bank- und Industriewerte v Basileji. Banka Creditanstalt vložila do Continentale bonitní akcie průmyslových podniků, které přinášely ve Švýcarsku dividendy. Media dávala do souvislost výplatu dividend, nulové zdanění ve Švýcarsku a novou švýcarskou adresu Leopolda Pilzera.
Po krachu Creditanstalt zkrachovala i nizozemská banka Amstelbank. Částkou 432 323 dolarů byl Leopold Pilzer (Mundus) v čele věřitelů banky Amstelbank.
Reference
Kategorie:Židovští podnikatelé Kategorie:Polští podnikatelé Kategorie:Podnikatelé 19. století Kategorie:Podnikatelé 20. století Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Narození v Osvětimi Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Úmrtí v New Yorku (stát) Kategorie:Muži