Lysohlávka aztécká (Psilocybe aztecorum Heim), je stopkovýtrusá houba, která je známá obsahem psychoaktivních látek psilocinu a psilocybinu. Houbu popsal francouzský mykolog Roger Heim v roce 1957. Druhové jméno aztécká získala díky spojitosti s Aztéky, kteří ji údajně užívali při náboženských rituálech. Vyskytuje se v Mexiku, obvykle v horských oblastech, a to buď na loukách nebo v borových lesích.
Taxonomie Popsána byla francouzským mykologem Rogerem Heimem v roce 1957 na základě materiálu sebraného etnomykologem R. Gordonem Wassonem v okolí sopky Popocatélpetl v Mexiku. Heim původně označil tento druh jako odrůdu Psilocybe mexicana, konkrétně Psilocybe mexicana var. longispora. O rok později houbu, spolu s dalšími druhy mexických lysohlávek, popsal jako nový druh, Psilocybe aztecorum. V roce 1978 mykolog Gastón Guzmán rozšířil Heimův popis o všechny barevné varianty a speciální znaky Psilocybe aztecorum, jako je velikost spor a výrazné rhizomorfy. Guzmán také charakterizoval odrůdu Psilocybe aztecorum var. bonetii, která se od Psilocybe aztecorum var. aztecorum liší hlavně velikostí spor.
Morfologie
Makroskopické znaky Lysohlávka aztécká vytváří drobné plodnice se zvoncovitým kloboukem o průměrem 5-35 mm. Klobouk je silně hygrofánní (nasákavý), ve vlhkém prostředí je lesklý a hnědý či žlutohnědý, vysycháním bledne do mléčně bílé a úplně zmatní. Za vlhka je na okraji viditelně rýhovaný. Lupeny jsou připojené ke třeni, zbarvují se do šedofialova až hnědofialova a jsou poměrně husté. Třeň může dosahovat výšky až 9 cm a široký bývá maximálně 5 mm. Může být rovný či mírně zakřivený, bílý a u báze často modrozelený. Z báze vybíhají výrazné bílé rhizomorfy, což je pro zástupce rodu Psilocybe neobvyklé. Mladé houby mají bílý, pavučinový závoj, který ale mizí brzy po otevření klobouku. Při poranění klobouk i třeň získávají modrou barvu.
Mikroskopické znaky Spory jsou hnědé až fialově hnědé, oválné až eliptické spory, dosahují délky od 10,5 µm do 17 µm. Basidie jsou tetrasporické (obsahují čtyři spory), cylindrické až hruškovité. Cystidy (sterilní buňka v hymeniu nebo na povrchu plodnice) na klobouku (pleurocystidy) a na lupenech (cheilocystidy) jsou lahvovité až hruškovité, často s variabilními hroty.
Výskyt a ekologie Jde o saprotrofní druh, který roste výhradně v horských oblastech středního Mexika, především v Transmexickém vulkanickém pásu. Tento druh je endemický pro Mexiko a roste v nadmořských výškách 3 000-4 000 metrů. Plodnice tohoto druhu byly nalezeny v pohoří Sierra Nevada, Sierra del Ajusco-Chichinauhtzin a v okolí sopek Nevado de Tulcano, Malinche a Ajucso. Fruktifikuje od srpna do října, a to v trsech po 5 až 20 plodnicích. Roste převážně na tlejícím dřevitém materiálu, jako jsou větve, rozkládající se kmeny nebo dřevěné třísky. Preferuje otevřené borové lesy s dostatečným množstvím světla. V lesích, ve kterých se lysohlávka vyskytuje, často roste borovice Hartwigova nebo například trávy Festuca tolucensis (kostřava) a Muhlenebergia quadridentata. Závislost na takto specifických podmínkách činí houbu velmi náchylnou na změny klimatu a především odlesňování.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Límcovkovité Kategorie:Psychoaktivní houby Kategorie:Jedovaté houby