Pongo weidenreichi byl vyhynulý druh pleistocenního (od středního do svrchního pleistocénu) orangutana žijící v jižní části dnešní Číny a možná také v jihovýchodní Asii. Někdy je uváděn jako zástupce pleistocenní megafauny.
Popis Rozměry zubů druhu Pongo weidenreichi dosahovaly o 20 % větších rozměrů než zuby recentních druhů organgutanů (orangutan sumaterský, orangutan tapanulijský a orangutan bornejský).
Rozšíření Pongo weidenreichi je znám na základě fosílií zubů nalezených v jeskyních San-che (Sanhe), Baj-kong (Baikong), Džuj-an (Juyuan) a Kuej-che (Queque) poblíž města Čchung-cuo v autonomní oblasti Kuang-si. Nejmladší známé fosilní pozůstatky jsou datovány do období svrchního pleistocénu (Würm) před 66 000 až 57 000 lety a k jejich nálezu došlo v jeskyni Jin-cun (Yincun) v Kuang-si. Jeden špičák se našel v jeskyni Tham Khuyen ve Vietnamu. Třenový zub pochází z jeskyně Pha Bong v Thajsku, avšak může se jednat o zub gigantopitéka. Dva zuby ze svrchněpleistocénního nálezu z Vietnamu dříve připisované gigantopitékovi byly později přiřazeny k tomuto druhu orangutana.
Podle studie z roku 2025 od vědeckého týmu, který vedl Hua Liang, byl orangutan Pongo weidenreichi koncem středního pleistocénu, před přibližně 184 000 lety, ve svém životním prostředí v jižní Číně nahrazen menšími druhy orangutanů, jako byl Pongo devosi.
Ekologie Výzkum zubního opotřebení u druhu Pongo weidenreichi odhalil, že žil v lesích a živil se převážně ovocem. Nalezené fosilizované zuby druhu Pongo weidenreichi mají podobné opotřebení, jaké bylo zjištěno u zubů druhu orangutana Pongo devosi, což naznačuje stejnou frugivorní ekologii obou druhů, která umožnila, že menší druh Pongo devosi ve stejných ekologických nikách nahradil orangutana Pongo weidenreichi.
V jižní Číně v obdobích středního a svrchního pleistocénu tvořili orangutani druhu Pongo weidenreichi součást tzv. „fauny Ailuropoda-Stegodon“. Pongo weidenreichi své prostředí sdílel s řadou živočichů, ať již těch, kteří následně vymřeli, tak těch, kteří se zde vyskytují dodnes. Své prostředí sdílel např. s vyhynulým obřím druhem pandy Ailuropoda baconi, vyhynulým obřím tapírem druhu Tapirus augustus, vyhynulým chobotnatcem Stegodon orientalis, vymřelým nosorožcem Rhinoceros sinensis, který byl nejspíše blízce příbuzný dodnes žijícímu nosorožci indickému, či vyhynulou hyenou jeskynní. Ekologickou niku taktéž sdílel s dodnes žijícími savci, jako je slon indický, nosorožec sumaterský, tygr, prase divoké, muntžak, buvol indický, jelen sika či gibon (rod Hylobates).
Reference
Kategorie:Orangutani Kategorie:Vyhynulí hominidé