náhled|vpravo|Dr. Edvard Beneš a jeho archivář Dr. Bohuslav Matouš (1899–1976), Sezimovo Ústí, červenec 1948 Alois Ozábal (26. února 1897 Vídeň – 10. listopadu 1960) byl diplomat, za druhé světové války československý konzul v Chicagu. Po únoru 1948 byl v 50. letech 20. století v komunistickém Československu souzen a vězněn.
Život První a druhá světová válka Alois Ozábal se narodil 26. února 1897 ve Vídni. Za první světové války byl účastníkem prvního odboje, kde působil jako spojka mezi Vídní a pražskými odbojáři (členy tak zvané Maffie). V diplomatických službách pracoval Alois Ozábal od roku 1918, za druhé světové války působil jako konzul v Chicagu.
Po únoru 1948 Alois Ozábal byl zatčen spolu s archivářem dr. Edvarda Beneše Bohuslavem Matoušem v listopadu roku 1953. Byl souzen (ve dnech 14. až 16. dubna 1954) vojenským kolegiem Nejvyššího soudu spolu se skupinou velezrádců – vůdců tří základních protistátních organizací. Nejrozsáhlejší z nich byla organizace Legie Svobody – DAAK, jejíž vedoucí plánovali sjednotit pod svým vedením všechny protistátní organizace na území Československa za účelem zničení lidově demokratického státního zřízení. Organizace Legie Svobody – DAAK byla ovšem infiltrována několika agenty státní bezpečnosti.
První zatčení Alois Ozábal a Dr. Bohuslav Matouš (1899–1976) připomínkovali dopis, který Legie Svobody – DAAK chtěla odeslat americkému prezidentovi s žádostí o podporu. Ozábal přislíbil doručení dopisu adresátovi, ale po poradě s Matoušem to odmítl provést. Alois Ozábal byl odsouzen k trestu 11 let vězení (na amnestii byl propuštěn 12. srpna 1956, ale od 15. března 1958 byl Státní bezpečností evidován coby zájmová osoba) a Bohuslav Matouš byl odsouzen na 8 let vězení.
Druhé zatčení Podruhé byl Ozábal zadržen 8. září 1960 v rámci akce „Loreta“. Jednalo se o schůzky propuštěných politických vězňů (František Podval, Antonín Čulik a Bohuslav Fišer) v restauraci Loreta a Veranda, kde hanobili socialistické zřízení, a tím spáchali trestný čin podvracení republiky. Od výslechu byl Ozábal 9. září 1960 odvezen do nemocnice. Vypracovaná lékařská zpráva ze dne 30. září 1960 z III. interní kliniky upozorňovala na to, že při duševním rozčilení a při tělesné námaze nelze u Ozábala vyloučit možnost vzniku infarktu myokardu. Další pokus o výslech Ozábala se konal 4. listopadu 1960, kdy byl opět předveden. Po jedné z otázek se u něj dostavil silný srdeční záchvat spojený se záchvatem nepříčetnosti. Přivolaná lékařská pohotovost (ambulance Ministerstva vnitra) jej zpacifikovala injekcemi a byl převezen na hospitalizaci do nemocnice.
O šest dní později, dne 10. listopadu 1960, Alois Ozábal zemřel.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Václav Vít Jan Křinecký-Čiolek Miloslav Matas Bohuslav Matouš Legie Svobody – DAAK, Externí odkazy
Kategorie:Narození 26. února Kategorie:Narození v roce 1897 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Členové Maffie Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Úmrtí 10. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Muži