Franz Preidl, od roku 1887 Franz Preidl Edler von Hassenbrunn (26. prosince 1810, Líska – 28. srpna 1889, Čížkovice) byl česko-německý podnikatel v České Kamenici v severních Čechách. Z prostých poměrů se vypracoval na úspěšného podnikatele v textilním průmyslu, proslul také jako mecenáš a v České Kamenici byl několik let starostou. V roce 1887 byl povýšen do šlechtického stavu.

Život náhled|vlevo|Preidlova vila a ředitelství v České Kamenici náhled|vlevo|Pohřební kaple Franze Preidla vedle kaple Narození Panny Marie v České Kamenici Franz Preidl byl nejstarším z jedenácti dětí Floriana Preidla. Narodil se v obci Líska (dnes součást České Kamenice), jeho rodný dům č. p. 7 dodnes stojí a funguje jako penzion. Ve čtrnácti letech nastoupil do výroby na lněné nitě svého otce. Od roku 1835 vedl podnik společně se svým bratrem Emanuelem a po jeho smrti sám. V roce 1839 přesunul část podniku do České Kamenice a v blízkém okolí zde založil několik textilních manufaktur a také mlýny.

V roce 1852 zakoupil barvírnu a roku 1855 založil tkalcovny a přádelny v České Kamenici a Kamenické Nové Vísce (Böhmisch Kamnitz). Díky svým vynikajícím obchodním schopnostem mohl v roce 1860 založit v Rabštejně – údolí u České Kamenice – svou první bavlnářskou přádelnu (I. Rabsteiner Spinnerei) se 2200 vřeteny a v letech 1864, 1867 a 1885 spustil činnost dalších čtyř přádelen. Kvůli prašnému prostředí při výrobě docházelo k výbuchům, z nichž jeden v roce 1872 zcela zničil jednu z rabštejnských závodů. Preidl provoz obnovil, rozšířil a instaloval parní stroj, čímž výrazně navýšil kapacitu výroby.

Za svého života ve svých továrnách provozoval přibližně 40 000 vřeten. Jeho podnik „Rabsteiner Garne und Zwirne“ měl pobočky ve Vídni a Praze, firma se také prezentovala na světové výstavě ve Vídni v roce 1873, kde byla oceněna medailí za zásluhy.

Franz Preidl byl v letech 1870–1874 a 1879–1883 starostou České Kamenice (roku 1872 získal čestné občanství). Zasloužil se o rozvoj města založením četných charitativních nadací, obnovou a novým vyzdobením kaple Narození Panny Marie za 60 000 zlatých a výstavbou Kamenické nemocnice v novogotickém slohu podle návrhu duchovního radního Augustina Zippeho, či založením hotelu Hvězda a Městské spořitelny.Městská památková zóna Česká Kamenice na webu Národního památkového ústavu dostupné online

Kromě rozšiřování průmyslových provozů a štědrého mecenátu v rodném regionu se později stal i majitelem několika velkostatků, což mu umožnily vysoké výnosy z podnikání.Kolektiv autorů: Česká Kamenice, Česká Lípa, 2002; s. 249–251 (kapitola Podnikatel a mecenáš Franz Preidl) ISBN 80-238-9875-2 V roce 1878 koupil od JUDr. Franze Merolta velkostatek Lišnice u Mostu. V roce 1880 od rodiny hrabat Wolkenstein-Trostburgů koupil spojené velkostatky Ahníkov-Prunéřov u Kadaně.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 21, 392 Za tento majetek zaplatil 1,3 miliónu zlatých, k velkostatku patřily zámky Ahníkov a Prunéřov a také zřícenina hradu Hasištejn, kterou Preidlovi nástupci nechali později opravit. K průmyslovým provozům ahníkovsko-prunéřovského velkostatku patřil pivovar a cihelna. Nakonec v roce 1886 koupil Preidl velkostatek Čížkovice na Lovosicku za 492 000 zlatých. Celkově Preidlovy velkostatky zahrnovaly téměř 2 500 hektarů půdy.PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 261–262 dostupné online V České Kamenici vlastnil kromě svých závodů novobarokní vilu, kde sídlilo ředitelství jeho podniku.

Za zásluhy v oblasti průmyslu získal v roce 1876 rytířský kříž Řádu Františka Josefa.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1877; s. 142 dostupné online Jako donátor církevních staveb byl oceněn i ve Vatikánu a stal se nositelem Řádu svatého Řehoře Velikého. V roce 1887 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem „Edler von Hassenbrunn“ (nobilitační diplom byl vystaven ministerstvem vnitra k datu 13. listopadu 1887).VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických rodů 2015; Praha, 2011; s. 352–353 (heslo Preidl von Hassenbrunn) ISBN 978-80-904241-6-6

Byl ženatý s Emilií, rozenou Kaiserovou (1827–1879). Z manželství se narodili dva synové a jedna dcera, všichni ale zemřeli v dětství. Manželka Emilie zemřela v roce 1879 ve věku 52 let na ochrnutí míchy ve Štýrském Hradci.Osobní život Franze Preidla na webu města Česká Kamenice dostupné online

Franz Preidl von Hassenbrunn zemřel dne 28. srpna 1889 na zámku v Čížkovicích. Protože byl bezdětný a zanechal po sobě majetek v hodnotě 15 miliónů korun, o dědictví se přihlásilo několik příbuzných. Po soudním sporu nakonec většinu majetku převzal synovec Emanuel Karsch (1829–1911), který se již dříve podílel na správě podnikání. Menší podíl z dědictví v podobě velkostatku Lišnice získal Preidlův švagr Alois Stanka.

V České Kamenici je po něm pojmenován park Franze Preidla na místě zrušeného starého hřbitova, z něhož se dochovala jen Preidlova hrobka. Hrobka byla postavena v roce 1868 v eklekticiském stylu v roce 1868.Preidlova hrobka v České Kamenici na webu Národního památkového ústavu dostupné online

Odkazy Reference

Literatura Vlastivěda Českokamenicka, svazek 1; Rodáci a významné osobnosti žijící a působící v České Kamenici; Česká Kamenice, 2004; s. 3–10 (kapitola Franz Preidl) dostupné online Externí odkazy Franz Preidl in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Narození v České Kamenici Kategorie:Narození v roce 1810 Kategorie:Němečtí podnikatelé Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Čeští podnikatelé 19. století Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Mecenáši Kategorie:Úmrtí v okrese Litoměřice Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Muži