náhled|Prezident republiky Luiz Inácio Lula da Silva během oficiálního fotografování na klimatickém summitu (COP30). Parque da Cidade – Belém (PA)Konference Organizace spojených národů o změně klimatu 2025 neboli konference smluvních stran UNFCCC, známější jako COP30, byla 30. konferencí Organizace spojených národů o změně klimatu, která se konala v Hangar Convention Centre v Belému v ústí Amazonky v Brazílii od 10. do 22. listopadu 2025.

Kandidaturu města oznámil brazilský prezident Lula da Silva během své návštěvy COP27 a oficiálně byla oznámena v lednu 2023.

Před konferencí Kandidaturu města oznámil v roce 2022 brazilský prezident Lula da Silva během své návštěvy konference COP27, která se konala v egyptském Šarm aš-Šajchu a byla oficiálně oznámena v lednu 2023.

Uskutečnila se řada stavebních a revitalizačních prací prováděných místní vládou s cílem zlepšit infrastrukturu města pomocí udržitelných technologií. Bylo vytvořeno nové náměstí obklopující jednu z hlavních tříd města, stejně jako byla posílena kanalizace a protipovodňové systémy.

V lednu 2025 jmenoval prezident Lula brazilského diplomata André Corrêa do Lago předsedou COP. Brazilští klimatičtí aktivisté toto rozhodnutí ocenili mimo jiné vzhledem k tomu, že Lago v minulosti vedl diskuse o klimatické spravedlnosti. Lago je dlouholetým diplomatem na ministerstvu zahraničních věcí a dlouholetým klimatickým vyjednavačem.

Dne 4. listopadu podepsal prezident Lula zákon, který během konference dočasně symbolicky převádí hlavní město brazilské země z Brasílie do Belému a který vstupuje v platnost od 11. do 21. listopadu 2025. Během těchto období musí být všechny zákony a nařízení prezidenta, ministrů a dalších agentur podepsány a registrovány v Belému. Kromě toho mohou výkonné, zákonodárné a soudní složky provádět svou činnost z hostitelského města COP30. Zákon byl schválen brazilským národním kongresem dne 7. října 2025.

Organizační výzvy Příprava Belému na pořádání COP30 se potýkala se značnými problémy, zejména s krizí v oblasti ubytování a kontroverzemi kolem projektů městské infrastruktury. Objevily se také obecnější otázky týkající se znečištění, sociální nerovnosti a odlesňování v Amazonii.

Místo konání Belém je město v severní Brazílii s přibližně 1,4 milionu obyvatel. V posledních letech čelí rostoucím dopadům globálního oteplování, zejména častějším záplavám, které výrazně postihují obyvatele neformálních sídel (slumů), kde žije téměř polovina populace. V souvislosti s konáním mezinárodní konference provedla federální vláda ve spolupráci s místními úřady řadu infrastrukturních úprav, včetně rekonstrukce desítek ulic, rozšíření sanitární infrastruktury, výstavby zelených ploch a cyklostezek, jakož i modernizace přístavů a mezinárodního letiště. Tyto zásahy však vyvolaly kritiku, podle níž z nich těží především bohatší části města.

Účast na konferenci Spojené státy nevyslaly své zástupce na summit poté, co Trumpova administrativa uzavřela svůj úřad pro klimatickou diplomacii. Guvernér Kalifornie, Gavin Newsom, se účastnil v neoficiální funkci. Kalifornský guvernér otevřeně kritizoval Trumpa a jeho administrativu za odstoupení od summitu a ustupování od různých klimatických cílů. Newsom vede alternativní americkou delegaci, která se skládá z více než 100 volených amerických úředníků a je součástí Americké klimatické aliance 24 guvernérů. Čínskou delegaci vede vicepremiér Ting Süe-siang.

COP 30 byl s 56 118 registrovanými delegáty druhou největší konferencí COP v historii, hned po konferenci COP28 v Dubaji, které se zúčastnilo více než 80 000 lidí. Hostitelská země Brazílie měla největší delegaci s 3 805 registrovanými osobami, následovala Čína (789) a Nigérie (749). Další velké delegace měla Indonésie (566), Demokratická republika Kongo (556), Francie (530), Čad (528), Austrálie (494), Tanzanie (465) a Japonsko (461). Zatímco předběžná čísla poskytují přehled o osobní účasti, více než 5 000 virtuálních delegátů bylo registrováno k účasti na dálku.

Kontroverzním bodem byla přítomnost lobbistů fosilních paliv, s přibližně 1 600 účastníky z ropného, plynárenského a uhelného sektoru — přibližně 1 z každých 25 účastníků. Mezi nimi bylo 531 delegátů spojeno se společnostmi zabývajícími se zachytáváním a ukládáním uhlíku (CCS).

Hlavní jednací body konference Jedna evropská charitativní organizace, Christian Aid, uvedla, že tři hlavní výsledky, na které by se zaměřili, jsou:

Dohoda mezi vládami rozvinutých zemí o tom, „jak poskytnou 300 miliard dolarů na financování opatření v oblasti klimatu, ke kterému se zavázaly na COP29“; všechny vlády, aby se „zavázaly k zastavení nových investic do fosilních paliv" a podporovaly spravedlivý mechanismus, který umožní rozvinutým zemím na národní úrovni přejít na nízkouhlíkové ekonomiky sociálně spravedlivým způsobem; ambicióznější závazky zemí, jejichž cílem je jít nad rámec svých stávajících závazků a předložit vhodně ambiciózní budoucí plány v oblasti změny klimatu.

Konkrétní témata konference k diskusi a rozhodnutí zahrnují:

Vnitrostátně stanovené příspěvky Aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky, jak je stanoveno v Pařížské dohodě, měly být zveřejněny všemi státy do února 2025. Do dubna 2025 předložilo své závazky pouze 19 zemí. Do září 2025 předložilo nebo představilo přibližně 100 zemí nové klimatické cíle v oblasti vnitrostátně stanovených příspěvků. Po analýze 64 nových národně stanovených příspěvků předložených od ledna do září 2025 a některých klimatických cílů jiných zemí Organizace spojených národů navrhla, že globální emise by mohly do roku 2035 klesnout o 10 % ve srovnání s úrovní v roce 2019. To je však založeno na předpokladu, že USA budou pokračovat v klimatické politice z Bidenovy éry. I při tomto snížení by byl pokles výrazně méně, než 60% snížení potřebného k omezení nárůstu teploty na 1,5 stupně. Dne 11. listopadu, po obdržení NDC od 113 smluv, OSN revidovala svůj odhad snížení emisí do roku 2035 na 12 %.

Super znečišťující látky Koalice pro klima a čistý vzduch spustila program Super Pollutant Country Action Accelerator, který má pomoci vládám snížit emise superznečišťujících látek. Cílem iniciativy je zapojit až 30 zemí do roku 2030 a mobilizovat částku 150 milionů USD. Sedm zemí – Brazílie, Kambodža, Indonésie, Kazachstán, Mexiko, Nigérie a Jihoafrická republika – bylo vybráno pro své silné klimatické politiky a obdrží počáteční balíček 25 milionů USD na podporu svých snah.

Termín „superznečišťující látky“ označuje atmosférické znečišťující látky s větším potenciálem globálního oteplování na tunu než oxid uhličitý a které jsou zodpovědné za přibližně polovinu současného globálního oteplování. Patří sem metan (přispívá asi 30 % k současnému oteplování), oxid uhelnatý a nemetanové těkavé organické sloučeniny (dohromady asi 10 %), fluorované plyny, oxid dusný a černý uhlík (každý přispívá přibližně 5 %). Některé z těchto znečišťujících látek také způsobují znečištění ovzduší; některé z nich mají relativně krátkou životnost v atmosféře. Snížení emisí tak může přinést rychlé výhody jak pro klima, tak pro kvalitu ovzduší.

Plán z Baku do Belému k verzi 1,3T Strany konference COP29 v Baku se dohodly, že „všichni aktéři budou spolupracovat na tom, aby bylo možné navýšit financování opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země, které jsou smluvními stranami, ze všech veřejných a soukromých zdrojů na nejméně 1,3 bilionu USD ročně do roku 2035“, v rámci „Plánu z Baku do Belému na 1,3 T“. Očekává se vyjednávání o tom, jak má být mezinárodní financování klimatických změn navýšeno z 300 miliard dolarů dohodnutých v Baku na 1,3 bilionu dolarů.

Tropical Forest Forever Facility Brazílie, která předsedá konferenci COP30, má v úmyslu zahájit činnost nástroje Tropical Forest Forever Facility (TFFF) jako významný úspěch v Belému. Cílem investičního fondu se smíšeným financováním ve výši 125 miliard dolarů je dokončit investice od státních investorů do COP30, aby mohly být v roce 2026 zahájeny výplaty za ochranu lesů v tropických zemích.

Další podrobnosti se očekávaly po konferenci SB 62 v Bonnu v červnu 2025.

Klimatická koalice Brazílie navrhuje klimatickou koalici, která by integrovala trhy s uhlíkem, včetně uhlíkového vyrovnání na hranicích pro nečleny, podobně jako iniciativa klimatického klubu G7. Jedná se o hlavní brazilský návrh pro konferenci OSN o změně klimatu v roce 2025. Plánem je vytvořit globální emisní strop začínající na úrovni blízké současné míře emisí a poté jej snižovat až do dosažení čisté nuly do roku 2050. Pro každou činnost, která způsobuje emise, by si lidé kupovali povolenky. S tím, jak se strop snižuje, se budou zvyšovat náklady na povolenky, což vytvoří pobídku k dekarbonizaci. Bude zaveden mechanismus vyrovnání na hranicích, který budou řídit všichni účastníci. Chudší země nemohou platit nebo platit méně a část příjmů bude vynaložena na pomoc při řešení klimatické krize. Tato myšlenka by se mohla stát jedním z hlavních výstupů COP30. Podle Rafaela Dubeuxe, náměstka výkonného tajemníka ministerstva financí: „Vše, co je potřeba, je koalice dostatečně silná, aby se pohnula kupředu. Pokud bude zahrnovat Brazílii, EU a Čínu, mohlo by to povzbudit další země, aby se připojily. Dalším relevantním hráčem je Kalifornie, která – pokud by byla zemí – by se zařadila na čtvrté místo v žebříčku.“ „Očekáváme, že na COP30 budeme mít společné prohlášení zemí o vytvoření koalice,“

Podle zprávy Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu to bude mít za následek:

Členové koalice snižují emise sedmkrát rychleji než dnes. 200 miliard dolarů ročně na programy čisté energie a sociální programy. Mírný růst cen v některých odvětvích, se zanedbatelnými ztrátami pro výrobce.

Pro pokrok v této myšlence byla vytvořena Otevřená koalice pro dodržování trhů s uhlíkem. Zahrnuje Brazílii, Čínu, Evropskou unii, Spojené království, Kanadu, Chile, Německo, Mexiko, Arménii, Zambii, Francii, Rwandu a je otevřena novým členům. 15. listopadu se připojilo 18 zemí.

Akční plán pro rovnost žen a mužů Organizace UN Women vyzvala k přijetí posíleného akčního plánu pro rovnost žen a mužů. Agentura zdůraznila, že ženy a dívky jsou změnou klimatu neúměrně postiženy a zároveň jsou klíčovými aktéry v adaptaci na klima, odolnosti a vedení komunity. UN Women vyzvaly vlády účastnící se COP30, aby zajistily, že rovnost pohlaví bude integrována do rozhodování o klimatu, finančních mechanismů a implementačních politik, a rámují vedoucí postavení žen jako zásadní pro efektivní opatření v oblasti klimatu.

Globální iniciativa pro integritu informací o změně klimatu

Klimatické dezinformace a integrita informací byly na COP poprvé na pořadu jednání. Při zahájení konference vyzval prezident Lula de Silva k boji s „popírači“ klimatické změny. „Žijeme v době, ve které tmáři odmítají vědecké důkazy a útočí na instituce. Je čas uštědřit popírání další porážku,“ řekl Lula a dodal, že COP30 bude „COP pravdy“ v éře „falešných zpráv a zkreslování“. Globální iniciativa pro integritu informací o změně klimatu představila na konferenci Deklaraci o integritě informací o změně klimatu. Národy podepisující tuto deklaraci se zavázaly bojovat proti nepravdivým a zavádějícím informacím o změně klimatu. Deklaraci původně podepsalo 12 zemí – Belgie, Brazílie, Kanada, Chile, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Uruguay.

COP31 Austrálie i Turecko chtějí hostit další konferenci (COP31), ale pokud nedojde k dohodě, konference se v roce 2026 bude konat v Bonnu.

Průběh konference "Nyní je téměř nevyhnutelné, že globální oteplení za krátkou dobu překročí 1,5 stupně Celsia, a stojí za tím zcela jasně nedostatečná opatření v ochraně klimatu v posledních letech a pokračující nárůst emisí skleníkových plynů," řekl Jim Skea – předseda IPCC, který se na úvod konference připojil prostřednictvím videohovoru.

Tematické dny