Institut für die Wissenschaften vom Menschen (česky Institut pro vědy o člověku), IWM, je nezávislý Institute for Advanced Study v oblasti humanitních a společenských věd se sídlem ve Vídni. Byl založen v roce 1982 skupinou mladých vědců kolem polského filozofa Krzysztofa Michalského s cílem vytvořit místo pro intelektuální výměnu a dialog mezi Východem a Západem. IWM se zaměřuje na nové, společensky relevantní a často kontroverzní témata, a přispívá tak k politickým, společenským a kulturním debatám.

Historie ústavu IWM byl založen v roce 1982 Krzysztofem Michalskim, Cornelií Klingerovou a Klausem Nellenem. Cílem bylo vytvořit nezávislý ústav pro pokročilá studia, Institute for Advanced Study, který by v neutrálním Rakousku poskytoval příležitost k setkávání a spolupráci intelektuálů ze Západu a socialistických zemí přes hranice železné opony.

V počátečních letech IWM podporovaly osobnosti jako Józef Tischner, Gottfried Boehm, Hans-Georg Gadamer, Ralf Dahrendorf, Erhard Busek a Karel Schwarzenberg. V letech 1983 až 1999 umožnil papež Jan Pavel II., který byl s prvním rektorem institutu spřátelen, jeho vědecké radě pořádat pravidelná kolokvia v Castel Gandolfo. Během revolucí v roce 1989 sehrál IWM klíčovou roli jako centrum pro výměnu myšlenek týkajících se budování udržitelných demokratických a občanských institucí v zemích bývalého východního bloku.

Průkopnickou roli sehrála konference Central Europe on the Way to Democracy (Střední Evropa na cestě k demokracii) pořádaná v roce 1990, která se věnovala budoucím perspektivám Evropy na pozadí dalekosáhlých společenských a politických transformací. Konferenci zahájil Lech Wałęsa; mezi účastníky byli mimo jiné Timothy Garton Ash, Eva Nowotny, Bronislaw Geremek nebo Adam Michnik. Svou činností tak institut významně ovlivnil první generaci svobodných východoevropských intelektuálů.

Po smrti Krzysztofa Michalského byla v roce 2015 novou rektorkou IWM jmenována sociální antropoložka Shalini Randeria. Od roku 2022 je rektorem ústavu novinář a autor Misha Glenny.

V roce 2025 byl institut v Rusku prohlášen za nežádoucí organizaci.

Struktura IWM je organizován jako nezisková organizace. Jeho prezidentem je bývalý rakouský spolkový prezident Heinz Fischer. Ústav získává finanční podporu od rakouské spolkové vlády, města Vídně a řady dalších veřejných a soukromých institucí.

IWM je řízen rektorem nebo rektorkou. Několik stálých členů je odpovědných za různé výzkumné programy a ovlivňuje obsahové zaměření institutu. Mezi stálé členy IWM patří nebo patřili mimo jiné Tony Judt, Ivan Krastev, Claus Offe, Timothy Snyder a Charles Taylor.

Aktivity

Výzkum Výzkumné zaměření IWM je silně ovlivněno stálými členy a jejich vědeckými profily. Práci institutu ovlivňují také aktuální společenské trendy a výzvy. Byly realizovány projekty zaměřené např. na ekonomické transformační procesy ve východní Evropě, genderovou rovnost, náboženství a sekularismus, demokracii a demokratizaci. Dlouhodobým tématem je také výzkum života a díla českého filozofa Jana Patočky. Od roku 2014 se IWM navíc hlouběji zabývá otázkami týkajícími se ukrajinské politiky, společnosti a kultury, jakož i vztahů mezi Ukrajinou a Evropou.

Stipendia Charakteristickým rysem IWM je vysoký počet mezinárodních hostujících vědců. Každý rok uděluje institut více než 100 stipendií vědcům, novinářům, překladatelům a veřejným intelektuálům. Jedním z hlavních cílů je podpora mladých vědců.

Knihovna a archivy Knihovna institutu obsahuje přes 40 000 titulů ve více než dvaceti jazycích, které pokrývají širokou škálu témat od filozofie po genderová studia. Kromě toho IWM spravuje tři archivy: archiv IWM, který dokumentuje práci institutu od jeho založení, archiv Jana Patočky, jehož cílem je shromažďovat dílo tohoto českého filozofa i sekundární literaturu, a archiv Krzysztofa Michalského, který zahrnuje část soukromé pozůstalosti prvního rektora, jeho vlastní díla, korespondenci a další materiály.

Publikace Kromě příspěvků v pololetním časopise IWMpost jsou práce členů institutu pravidelně publikovány ve formě monografií, esejí a překladů. Mezi jinými byly díla jako Postwar: A History of Europe Since 1945 (Poválečná Evropa: Dějiny od roku 1945) od Tonyho Judta, Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin (Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem) od Timothyho Snydera nebo A Secular Age (Sekulární věk) od Charlese Taylora, která někdy vedla k paradigmatickým změnám ve svém oboru, napsána částečně nebo zcela v IWM.

V letech 1990 až 2017 poskytoval ústavem vydávaný časopis Transit – Europäische Revue fórum pro intelektuální diskusi o výzvách a transformacích Evropy po pádu železné opony.

Eventy IWM pravidelně pořádá konference, veřejné přednášky, panelové diskuse a další akce určené širšímu publiku. Každoroční přednášku Jan Patočka Memorial Lecture, pojmenovanou po českém filozofovi, přednášeli v institutu například Aleida Assmann, Ralf Dahrendorf, Jacques Derrida, Nancy Fraser, Axel Honneth, Leszek Kołakowski, Chantal Mouffe, Edward W. Said nebo Martin Walser. Pro IWM jsou také významné přednášky IWM Lectures in Human Sciences, které byly založeny v roce 2000 u příležitosti 100. výročí narození Hanse-Georga Gadamera a které v minulosti vedli mimo jiné Zygmunt Bauman, Seyla Benhabib, Dipesh Chakrabarty, Paul Ricœur nebo Maria Todorova.

Dalšími zavedenými formáty jsou například diskusní série Europa im Diskurs (Evropa v diskurzu), která se koná ve vídeňském Burgtheateru, každoroční projev k Evropskému dni Rede an Europa (Projev k Evropě), česko-rakouský kulturní festival Vienna meets Prague (Vídeň potkává Prahu) a Vienna Humanities Festival (Vídeňský festival humanitních věd), při kterém se každý podzim scházejí ve Vídni významné osobnosti z oblasti vědy, umění, literatury a občanské společnosti k diskusi na nadřazené téma.

Externí odkazy Stránky Institutu pro vědy o člověku YouTube kanál IWM Vienna Humanities Festival Vienna Meets Prague

Kategorie:Výzkumné ústavy Kategorie:Školy založené roku 1982