Branice jsou železniční stanice ve stejnojmenné obci v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží v km 32,394 jednokolejné neelektrizované trati Tábor–Ražice mezi stanicemi Milevsko a Červená nad Vltavou.
Historie Stanice byla vybudována a otevřena státní společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou, z Tábora do Písku, později až do Ražic. Odtud od roku 1868 procházela železnice v majetku společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň, roku 1872 prodloužená až do Chebu na hranici Německa. Tábor již byl od roku 1871 napojen železnicí stejné společnosti z Českých Budějovic do Prahy.
Stanice pod názvem Weseličko byla otevřena společně s uvedením železniční trati Tábor–Ražice do provozu 21. listopadu 1889. V průběhu let se název stanice měnil z Weseličko-Branitz (v letech 1892–1918 na Veselíčko-Branice (v období 1918–1939 a 1945–1961 až po Branice od roku 1961. V období druhé světové války neslo dvojjazyčný název Weseličko-Branitz / Veselíčko-Branice resp. Weselitschko-Branitz / Veselíčko-Branice.
Popis Stanice je vybavena staničním zabezpečovacím zařízením RZZ-DRS (dispečerské reléové stavědlo) Remote 98, které ovládá výpravčí z dopravní kanceláře ve stanici pomocí jednotného obslužného pracoviště. Stavědlo RZZ-DRS nahradilo staniční zabezpečovací zařízení 2. kategorie typu TEST 14, které bylo ve stanici ještě v roce 2002.
Jízdy vlaků mezi Branicemi a Milevskem jsou zabezpečeny pomocí telefonického dorozumívání, mezi Branicemi a Červenou nad Vltavou je zřízeno automatické hradlo typu AH-DTS bez oddílových návěstidel, volnost trati je zjišťována počítači náprav. Ještě v roce 2002 bylo telefonické dorozumívání v obou přilehlách úsecích.
Ve stanici jsou tři dopravní koleje číslované od budovy 3, 1, 2. Z koleje č. 3 odbočuje kusá manipulační kolej č. 5, z koleje č. 2 odbočuje na milevském zhlaví vlečka Tomegas Branice. Další vlečka (Sušárna Branice), která je mimo provoz, je napojena do koleje č. 5. Všechna hlavní návěstidla ve stanici jsou světelná.
Ve stanici jsou zřízena úrovňová jednostranná nástupiště u kolejí č. 2 (vnější, délka 60 m) a č. 1 (vnitřní s přechodem přes kolej č. 2, délka 90 m), obě mají nástupní hranu ve výšce 300 mm nad temenem kolejnice. Ještě v roce 2002 byla u těchto kolejí nástupiště o délce 100 m, obě byla vnitřní, neboť před budovou byla průběžná manipulační kolej č. 5 (v roce 2024 už jen kusá).
Na obou záhlavích stanice se nachází po jednom železničním přejezdu: P6260 v km 31,691 a P 6261 v km 32,577, kde železnici protínají silnice III. třídy. Přejezdy jsou zabezpečeny světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor.
Vodárna V roce 1889 ke zbrojení parních lokomotiv vodou byla ve stanici také uvedena do provozu věžová vodárna s bočními křídly. Vodárenská věž byla patrová. Na zděném přízemí byla usazena ocelová nádrž. Kolem nádrže bylo provedeno opláštění z hrázděného zdiva s vnějším prkenným obložením. Střecha vodárny byla sedlová.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Železniční stanice v okrese Písek Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1889 Kategorie:Železniční trať Tábor–Ražice Kategorie:Českomoravská transverzální dráha Kategorie:Branice