Monestiés (v okcitánštině Monestièr) je francouzská obec nacházející se v departementu Tarn v regionu Okcitánie. Historicky a kulturně se obec nachází v oblasti Ségala, což je území rozkládající se na územích departementů Tarn a Aveyron a tvořené dlouhými břidlicovými plošinami, členěnými úzkými údolími. Obec je členem sdružení Nejkrásnější vesnice Francie.
Poloha Monestiés se nachází několik kilometrů od Carmaux poblíž Albi v departementu Tarn. Bylo hlavním městem údolí Cérou na hranici Carmaux-Vindrac v regionu Albigeois.
Dějiny V první polovině 10. století získal území Déodat, opat kolegiátního kostela Saint-Salvy v Albi od krále Ludvíka IV. Tehdy se vesnice pod název Monasterio se objevuje poprvé v písemných záznamech. Připomíná tuto příslušnost ke klášteru a možná i existenci malého kláštera, který mohl být postaven na opatův příkaz k ubytování několika mnichů odpovědných za náboženské obřady.
Místo bylo obydleno ale mnohem dříve. Asi 600 metrů od vesnice se na soutoku řek Cérou a Céret nachází oppidum, které dokazuje, že v údolí žili lidé již v době železné. O několik století později opustili vyšší polohu a usadili se na novém místě, poblíž římské silnice spojující Rodez s Toulouse.
V roce 1229, na konci křížové výpravy proti albigenským, se toto místo stalo lénem biskupů z Albi. Na jeho ochranu byl ustanoven spoluvládce. Na rozdíl od rozvoje bastid (předměstí) charakteristických pro toto období byla vesnice postavena soustředně kolem svého kostela.
Ve 13. století byl za hradbami postaven špitál pro ubytování poutníků na Svatojakubské cestě, jejíž vedlejší trasa procházela městem. Kostel byl v roce 1550 přestavěn podle gotické koncepce na základech starého románského kostela.
Regionální hospodářský rozvoj začal v 18. století, především díky tkaní konopí a obchodu s osly. Během tohoto období byly zasypány příkopy a zbourány hradby, aby se umožnil rozvoj vesnice.
V 19. století způsobil dovoz bavlněných látek a rozvoj těžby uhlí v pánvi Carmaux úpadek místních tkalců a vedl k úpadku vesnice.
Pamětihodnosti Pokřesťanštěný menhir zapsaný na seznamu historických památek gotický kostel svatého Petra (église Saint-Pierre) z roku 1550, s pětibokou apsidou a pěti bočními kaplemi mezi pilíři. Byl postaven na ruinách románského kostela, zničeného během náboženských válek. Zvonice se zvonem z roku 1599 má výšku 20 metrů. Zvonice a presbytář byly v roce 1979 zapsány na seznam historických památek. Zbývající kostel byl na seznam historických památek zapsán v roce 1979. Musée Bajén-Vega: původně panský dům, vystavuje díla páru španělských malířů, kteří uprchli před frankistickým režimem. gotický kostel sv. Hipolyta (Église Saint-Hippolyte), zapsaný v roce 1927 na seznam historických památek kaple sv. Jakuba (Chapelle Saint-Jacques), původně špitální kaple obsahuje sousoší ukládání do hrobu, vytvořené v 15. století pro biskupy z Albi Zámek Saint-Hippolyte zapsaný od roku 1999 na seznamu historických památek
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nejkrásnější vesnice Francie Kategorie:Obce v departementu Tarn