Popraviště v Třebíči (jinak též Na Spravedlnosti nebo Na Šibeničním vrchu) je někdejší popraviště a kulturní památka v Třebíči. Nachází se v městské části Nové Město na malém kopci mezi ulicemi Kyjevská a Rafaelova.
Popis Současnost Z tohoto místa zbyl jen travnatý pahorek a kamenná plošina. Dřevěné trámy šibenice se nedochovaly, stejně tak ani sloupy, na kterých byly umístěny. Ty byly po zrušení trestu smrti rozebrány jako materiál na stavby v okolí. Zbytky šibenice dnes tvoří obdélníková plošina o rozměrech 584 x 572 cm. Šířka zdiva je cca 93 cm a nejvyšší bod byl naměřen na západní zdi, a to 118 cm. Vnitřek plošiny je vyplněn půdou.
Dřívější podoba Toto popraviště bývalo čtyřbokou šibenicí, skládající se z plošiny s výše naměřenými rozměry a sloupy v každém jejím rohu, jejž měřili cca 3 sáhy a 4 stopy (v přepočtu zhruba 6 m). Tyto sloupy byly spojené trámy ze smrkového či borového dřeva a byly používány k trestu smrti oběšením. Přes tyto trámy se dal položit další, čímž se dosáhlo výsledku, díky kterému byla poprava pro odsouzeného potupnější, jelikož jeho tělo viselo výše než obvykle, popřípadě výše než těla jiných popravených. Pod popravištěm také mohla být místnost, kde si kat uschovával své nástroje, nebo odhazoval těla popravených. Těla odsouzenců se však zpravidla nechávala viset, dokud sama nespadla, někdo je neukradl nebo se o ně nepostaraly vrány a toulaví psi. A jelikož Třebíč svého popravčího nikdy neměla, neměl těla kdo odklízet, možná jen místní ras. Vedle popraviště mohla také stávat stínací lavice, na které se vykonával trest smrti stětím. Tato informace však není potvrzena.
Hrdelní právo Třebíč získala práva královského města v roce 1335. Mezi nimi bylo i právo hrdelní. Tyto výsady Třebíči udělil markrabě Karel, později císař Karel IV. Byly zde vykonávány všechny typy poprav, trestů a zostřujících trestů v té době běžných. Šibenice byla postavena tak, aby se tyčila nad městem, ze kterého byla dobře vidět. Stejné pozornosti se jí dostalo i při pohledu z cesty směrem na Velké Meziříčí a z polní stezky do Ptáčova. Zajímavé je, že Třebíč svého popravčího nikdy neměla. Půjčovala si ho ze Znojma, odkud kat dojížděl. Počet zde popravených se odhaduje až na stovku osob, známe jich ovšem pouze čtrnáct. Pravděpodobně proto, že Třebíč zažila požáry, při kterých mohly být zničeny některé smolné knihy, kterým se jinak říkalo také černé kroniky.
Popravení Zde je uvedeno 14 osob, o kterých je známo, že na této šibenici přišli o život.
Roku 1559 zde byl k trestu smrti oběšením odsouzen zloděj. Smolné knihy neuvádí jméno ani okolnosti, je v nich pouze zapsáno, že to byl trest za krádež a zloděj byl "provazem popraven." Roku 1571 zde kat zbavil života jistého Jana Chromého, který byl popraven za krádež oběšením. Šibenice však byla v tak špatném stavu, že se nikomu nechtělo riskovat pokaženou popravu, a Chromý musel být sťat mečem. Smolné knihy na náhlou změnu trestu pokládají zvláštní důraz. Téhož roku zde byla také za vraždu svého dítěte zaživa pohřbena Maruše Šafránková. Tento způsob popravy byl v té době považován za obzvlášť krutý. Důvod rozsudku zněl "neslejchanej mord." Zkráceny zde byly i životy dvou vrahů a lupičů, jejichž jména nejsou ve smolných knihách uvedena. Popravčí na nich vykonal popravu lámáním kolem. Posledním odsouzeným tohoto roku zde byl zloděj Vítek, syn jakéhosi Jana Crhy, kterého kat musel setnout mečem.
Ani následujícího roku toho znojemský popravčí neměl málo.
Roku 1572 zde byly za zločiny, jež spáchali, popraveni Duchan Kaláb, kterého kat pravděpodobně oběsil, a jeho švagrová, které proklál hruď kůlem a zaživa ji pohřbil. Dále zde byl popraven Prokop Vrabec, jeho nevlastní dcera a jakýsi zloděj jménem Jan. Jejich zločiny nejsou známy. Ani tak o trestu, ke kterému byli odsouzeni, se smolné knihy nevyjadřují.
Dále smolné knihy o třebíčských exekucích dlouho mlčí. Známá je až poprava z roku 1754.
Tohoto roku zde byli v pátek 18. října popraveni tři pastýři odsouzení za krádež a vraždu. Byli nejprve kolem lámáni, než je nakonec mečem sťali.
Toto byla poslední poprava, která kdy byla na tomto vršku vykonána. Hned následujícího roku, tedy roku 1755, Třebíč hrdelního práva pozbyla.
Reference
Externí odkazy
Třebíč Kategorie:Funerální stavby v Kraji Vysočina Kategorie:Stavby v Třebíči Kategorie:Zaniklé stavby v okrese Třebíč