Změny klimatu ovlivňují lidské zdraví mnoha způsoby, včetně nárůstu nemocí a úmrtí souvisejících s horkem, zhoršení kvality ovzduší, šíření infekčních nemocí a zdravotních rizik spojených s extrémním počasím, jako jsou povodně a bouře. Rostoucí globální teploty a změny povětrnostních vzorců zvyšují závažnost vln veder a extrémních povětrnostních jevů. Tyto události mají přímý i nepřímý dopad na lidské zdraví. Například když jsou lidé vystaveni vyšším teplotám delší dobu, mohou zažít nemoc způsobenou horkem a úmrtí související s horkem.

Kromě přímých dopadů způsobují změny klimatu a extrémní povětrnostní jevy také změny v biotopech. Některé nemoci, které přenášejí a šíří živí hostitelé, jako jsou komáři a klíšťata (známí jako vektory), se mohou v některých regionech stát běžnějšími. Mezi postižené nemoci patří horečka dengue a malárie. Častější bude také onemocnění přenášenými vodou, jako je průjem.

Změny klimatu mohou způsobit pokles výnosů některých plodin a regionů, což vede k vyšším cenám potravin, menší dostupnosti potravin a nedostatečné výživě. Změna klimatu může také omezit přístup k čisté a bezpečné vodě. Extrémní počasí a jeho dopady na zdraví mohou také ohrozit živobytí a ekonomickou stabilitu lidí. Tyto faktory dohromady mohou vést k rostoucí chudobě, lidské migraci, násilným konfliktům a problémům s duševním zdravím.

Změna klimatu ovlivňuje lidské zdraví v každém věku, od kojeneckého věku přes dospívání, dospělost až po stáří. Faktory jako věk, pohlaví a socioekonomický status ovlivňují, do jaké míry se tyto dopady stávají rozsáhlými riziky pro lidské zdraví. Některé skupiny jsou zranitelnější než jiné vůči zdravotním dopadům změny klimatu. Patří sem děti, senioři, pracovníci v přírodě a znevýhodněné osoby.

Přehled zdravotních účinků Dopady změny klimatu na lidské zdraví lze rozdělit na přímé a nepřímé dopady. Extrémní počasí, včetně zvýšených bouří, povodní, sucha, vln veder a lesních požárů, může přímo způsobit zranění, nemoc nebo smrt. Nepřímý dopad změny klimatu probíhá skrze změny v prostředí, které ve velkém měřítku mění přírodní systémy Země.  Patří sem zhoršující se kvalita vody, znečištění ovzduší, snížená dostupnost potravin a rychlejší šíření hmyzu přenášejícího nemoci. Nedávný výzkum zdůrazňuje, že tyto přímé a nepřímé dopady na zdraví jsou stále více propojené, protože změna klimatu současně přispívá ke zhoršování potravinové a vodní nejistoty, podvýživy a zátěže infekčních nemocí napříč různými populacemi. Světová zdravotnická organizace rovněž uvádí, že změna klimatu již nyní přispívá ke zvýšení podvýživy, nemocí přenášených vektory a úmrtnosti způsobené horkem, s nepřiměřenými dopady na zranitelné populace.

Přímé i nepřímé zdravotní dopady se liší po celém světě a mezi různými skupinami lidí podle věku, pohlaví, mobility a dalších faktorů. Například rozdíly v poskytování zdravotních služeb nebo ekonomickém rozvoji povedou k různým zdravotním rizikům a výsledkům, přičemž méně rozvinuté země čelí vyšším zdravotním rizikům. Na mnoha místech kombinace nižšího socioekonomického statusu a genderových rolí vede ke zvýšeným zdravotním rizikům pro ženy a dívky v důsledku změny klimatu ve srovnání s těmi, kterým čelí muži a chlapci (i když v jiných případech může platit opak).

Různé zdravotní dopady spojené se změnou klimatu zahrnují kardiovaskulární onemocnění, respirační onemocnění, infekční nemoci, podvýživu, duševní nemoci, alergie, zranění a otravy.

Poskytování zdravotní péče může být také ovlivněno kolapsem zdravotnických systémů a poškozením infrastruktury způsobeným klimatickými událostmi, jako jsou záplavy. Proto je budování zdravotních systémů, které jsou odolné vůči klimatickým změnám, prioritou. Světová zdravotnická organizace označila změnu klimatu za největší globální zdravotní hrozbu 21. století.

Zdravotní rizika z extrémního počasí a klimatických událostí Změna klimatu zvyšuje četnost a intenzitu některých extrémních povětrnostních jevů.  Nejpravděpodobnější jsou nárůsty a zhoršení pro extrémní horka a chlad, následované častějšími silnými dešti nebo sněhem a zvýšenou intenzitou sucha.

Extrémní povětrnostní jevy, jako jsou povodně, hurikány, vlny veder, sucha a požáry, mohou vést ke zraněním, úmrtím a šíření infekčních nemocí. Například místní epidemie mohou vzniknout kvůli úbytku infrastruktury, jako jsou nemocnice a sanitární služby, ale také kvůli klimatickým změnám, které vytvářejí vhodnější počasí pro organismy přenášející nemoci.

Horko Od 70. let 20. století se teplota na povrchu Země každým desetiletím zvyšuje. Tento nárůst nastal rychleji než v jakémkoli jiném padesátiletém období za posledních nejméně 2000 let. Ve srovnání s druhou polovinou 19. století vykazují teploty ve 21. století oteplení o 1,09 °C.

Extrémní horko je přímou hrozbou pro zdraví, zejména pro lidi starší 65 let, děti, obyvatele měst a ty, kteří již mají zdravotní potíže. Rostoucí globální teploty ovlivňují zdraví a pohodu lidí mnoha způsoby. V posledních desetiletích se lidé po celém světě stali zranitelnějšími vůči horku a zažili stále více život ohrožujících vln veder.  Extrémní horko má také negativní dopad na duševní zdraví, zvyšuje riziko hospitalizací souvisejících s duševním zdravím a sebevražedných myšlenek.

Ačkoliv samo o sobě teplo není přímou hrozbou pro zdraví, kombinace faktorů jako rostoucí teploty může zdraví poškodit. Vliv tepla na zdraví jednotlivce ovlivňují teploty, vlhkost, pohyb, hydratace, věk, předchozí zdravotní stav a také povolání, oblečení, chování, autonomie, zranitelnost a pocit povinnosti.

Fyzické cvičení je prospěšné pro snížení rizika mnoha nemocí a pro duševní zdraví. Zároveň se zvyšuje počet hodin denně, kdy je teplota pro venkovní cvičení nebezpečně vysoká. Rostoucí horko také ovlivňuje schopnost lidí pracovat a počet hodin, kdy není bezpečné pracovat venku (stavebnictví, zemědělství atd.), se také zvýšil.

Odhaduje se, že mezi lety 1960 a 1990 změna klimatu vyčlenila více než 600 milionů lidí (9 % světové populace) mimo lidskou klimatickou niku, což je průměrný teplotní rozsah, ve kterém lidé dokázali za posledních 6 000 let prosperovat.  Pokud se emise skleníkových plynů nesníží, oblasti obývané třetinou lidské populace by se mohly během 50 let stát stejně horkými jako nejteplejší části Sahary. Předpokládaná průměrná roční teplota nad 29 °C pro tyto oblasti by byla mimo biologicky vhodné teplotní rozmezí pro člověka.

Zdravotní dopady spojené s horkem pro zranitelné osoby Expozice extrémnímu horku představuje akutní zdravotní riziko, zejména pro osoby považované za zranitelné. Zranitelní lidé v souvislosti s nemocemi způsobenými horkem zahrnují osoby s nízkými příjmy, menšinové skupiny, ženy (zejména těhotné ženy), děti, starší dospělé (nad 65 let), osoby s chronickými onemocněními, postižením a mnoha dlouhodobými zdravotními problémy. Dalšími ohroženými lidmi jsou lidé žijící ve městech (kvůli efektu městského tepelného ostrova), pracovníci v přírodě a lidé, kteří užívají určité léky na předpis.

Změna klimatu zvyšuje frekvenci a intenzitu vln veder a tím i tepelný stres pro lidi. Globální studie z roku 2022 zjistila, že úmrtí související s horkem mezi lety 2000 a 2019 výrazně vzrostla, zejména v tropických a nízkopříjmových zemích, což podtrhuje rostoucí zdravotní zátěž způsobenou rostoucími teplotami.  Lidské reakce na tepelný stres mohou zahrnovat úpal a přehřátí (hypertermii). Extrémní horko je také spojeno s akutním poškozením ledvin, nízkou kvalitou spánku, a komplikacemi při těhotenství. Navíc může způsobit zhoršení předchozích kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Nepříznivé výsledky těhotenství kvůli vysokým okolním teplotám zahrnují například nízkou porodní hmotnost a předčasný porod. Vlny veder také způsobily epidemie chronického onemocnění ledvin. Dlouhodobé vystavení teplu, fyzická námaha a dehydratace jsou dostatečnými faktory pro rozvoj chronického onemocnění ledvin.

Lidské tělo potřebuje odpařování potu, aby se ochladilo a zabránilo přehřátí, i při nízké úrovni fyzické aktivity. Při nadměrném teple a vlhkosti by lidské tělo už nebylo schopno pokožku dostatečně ochladit.  Teplota mokrého teploměru 35 °C je považována za limit pro člověka (nazývaný „fyziologický práh pro lidskou adaptabilitu“ na teplo a vlhkost). K roku 2020 pouze dvě meteorologické stanice zaznamenaly teploty mokrého teploměru 35 °C, a to jen velmi krátce, ale očekává se, že frekvence a délka těchto událostí budou s pokračující změnou klimatu stoupat. Při globální oteplení nad 1,5 stupně hrozí, že některé části tropů se stanou neobyvatelnými, protože hranice teplota mokrého teploměru může být překročena. Teplota vlhkého teploměru 31 stupňů je už považována za nebezpečnou i pro mladé a zdravé lidi. Tento práh není jednotný pro všechny a závisí na mnoha faktorech, včetně environmentálních faktorů, aktivity a stáří. Pokud globální teplota vzroste o 3 stupně (nejpravděpodobnější scénář bez omezení používání fosilních paliv), teploty překročí tento limit na velkých plochách v Pákistánu, Indii, Číně, subsaharské Africe, Spojených státech, Austrálii a Jižní Americe.

Lidé s kognitivními problémy (např. deprese, demence, Parkinsonova choroba) jsou při vysokých teplotách více ohroženi a měli by být obzvlášť opatrní protože bylo prokázáno, že kognitivní výkon je různě ovlivněn teplem. Lidé s diabetem a ti, kteří mají nadváhu, trpí nedostatkem spánku nebo mají kardiovaskulární/cerebrovaskulární onemocnění, by se měli vyhýbat nadměrnému vystavení teplu.

Riziko úmrtí na chronickými plicními nemocemi během vlny veder bylo odhadováno na 1,8–8,2 % vyšší než průměrné letní teploty.  Odhaduje se 8% nárůst hospitalizace u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) na každých 1 °C zvýšení teploty nad 29 °C.

Jednotlivé problematické oblasti

Extrémní teploty a vlny veder Vyšší teploty zvyšují riziko úmrtí na srdeční a respirační onemocnění, zejména u starších lidí a chronicky nemocných. V EU se úmrtnost osob nad 65 let kvůli vlnám veder zvýšila o 68 % mezi lety 2000–2004 a 2017–2021.

Efekt „městských tepelných ostrovů“ zhoršuje situaci ve velkých městech.

Zhoršení kvality ovzduší Vyšší teploty urychlují chemické reakce v atmosféře, narůstá koncentrace ozónu a škodlivých látek. To vede k astmatu, chronické obstrukční plicní nemoci a zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob. Znečištění ovzduší je spojeno s miliony předčasných úmrtí ročně (např. 3,3 milionu v roce 2020).

Šíření infekčních nemocí Tropický hmyz (např. tygří komár) se šíří do nových oblastí, což znamená vyšší výskyt dengue, chikungunya, západonilské horečky. Rostoucí teploty a vlhkost podporují patogeny ve vodě, což zvyšuje riziko nemocí přenášených vodou.

Nedostatek potravin a podvýživa Sucha a extrémní počasí snižují zemědělskou produkci, což přináší potravinovou nejistotu, vyšší ceny, podvýživu u zranitelných skupin.

Duševní zdraví Klimatická úzkost, stres z extrémních událostí (povodně, požáry) a nejisté budoucnosti jsou stále častější. Tyto psychologické dopady ovlivňují každodenní rozhodování a kvalitu života.

Prognóza Podle WHO může být do roku 2030 na světě více než 250 000 úmrtí ročně přímo způsobeno změnami klimatu (např. podvýživa, malárie, stres z veder).

Odkazy

Související stránky Globální oteplování

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Zdravotní ekonomika Kategorie:Zdraví Kategorie:Změna klimatu a společnost Kategorie:Změna klimatu