Ferdinand hrabě z Colloredo-Mansfeldu ( Ferdinand Johann Baptista Hieronymus Graf von Colloredo-Mannsfeld) (5. června 1878 Sierndorf – 18. prosince 1967 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a šlechtic ze starého rodu Colloredo-Mannsfeldů. Od mládí působil v diplomacii a v závěru první světové války byl ředitelem kabinetu ministra zahraničí. Po rozpadu monarchie v roce 1918 zůstal aktivní ve veřejném životě a v roce 1948 získal Řád zlatého rouna.
Životopis náhled|vlevo|Ferdinand Colloredo-Mannsfeld v roce 1904 náhled|vlevo|Zámek Sierndorf (Dolní Rakousy), rodiště Ferdinanda Colloredo-Mannsfelda Pocházel ze starého šlechtického rodu Colloredo-Mannsfeldů,Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997); s. 517–520 (heslo z Colloreda) ISBN 80-7185-102-7 narodil se na zámku Sierndorf v Dolním Rakousku jako mladší syn Františka de Pauly Colloredo-Mansfelda (1847–1925) a jeho první manželky Marie Felicitas Lexové z Aehrenthalu (1850–1881).Rodokmen Colloredo-Mannsfeldů dostupné onlineGothaischer Hofkalender 1897; Gotha, 1897; s. 128 dostupné online Po matce byl mimo jiné synovcem vlivného diplomata a pozdějšího ministra zahraničí Aloise Lexy z Aehrenthalu (1854–1912) a s jeho podporou vstoupil do diplomatických služeb. Začínal v roce 1901 jako konceptní praktikant na ministerstvu zahraničí a v následujícím roce složil předepsané diplomatické zkoušky. V letech 1903–1905 působil jako attaché v Istanbulu,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1904; Vídeň, 1904; s. 45 dostupné online následně pobýval u bavorského královského dvora v Mnichově jako legační sekretář (1905–1907).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 250 dostupné online V letech 1907–1911 byl jako legační sekretář I. kategorie přidělen k velvyslanectví v ŘíměJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1910; Vídeň, 1910; s. 50 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 280 dostupné online a poté v Paříži (1911-1914).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 292 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1914; Vídeň, 1914; s. 50 dostupné online
Na začátku první světové války se vrátil do Vídně, kde byl zařazen na ministerstvo zahraničí,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 304 dostupné online od roku 1917 s titulem legačního rady II. kategorie. V letech 1916–1918 byl šéfem kabinetu ministra zahraničí a patřil k blízkým spolupracovníkům Otakara Černína.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 43 dostupné online S ním zůstal v kontaktu i po zániku monarchie. Po roce 1918 žil krátce v USA, později se ale vrátil do Rakouska, kde byl mimo jiné prezidentem rakouského Jockey Clubu.Wiener Salonblatt, 23.4.1933; Vídeň, 1933; s. 2 dostupné online V soukromí žil na zámku Sierndorf, který vlastnil jeho starší bratr Josef. Ve Vídni byl jeho bydlištěm Colloredovský palác v ulici Waaggasse 4.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1924; s. 176 dostupné online
Zemřel ve Vídni 18. prosince 1967 ve věku 88 let a byl pohřben na hřbitově v Sierndorfu.Hrob Ferdinanda Colloredo-Mannsfelda na webu findagrave.com dostupné onlinePohřebiště Colloredo-Mannsfeldů ve 20. století na webu royaltyguide.nl dostupné online
Tituly a ocenění Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1908 jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 249 dostupné online V diplomatických službách získal několik vyznamenání,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 374 dostupné online nakonec byl v roce 1948 dekorován prestižním Řádem zlatého rouna.Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna ve 20. století dostupné online
60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1912) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1917) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa (1918) 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1948)
Rodina V roce 1909 se v New Yorku oženil s Norou Iselinovou (1881–1939),Rodokmen Colloredo-Mannsfeldů dostupné online dcerou amerického bankéře a jachtaře Charlese Olivera Iselina (1854–1932). Nora byla protestantkou, ale při uzavření sňatku souhlasila s tím, že děti budou vychovány v katolické víře. Z manželství se narodili dva potomci, syn Franz Ferdinand (1910–1944) vstoupil za druhé světové války do britské RAF a v hodnosti majora byl sestřelen jako stíhací pilot ve Francii. Dcera Marie Elonora (1913–1955) se provdala za Friedricha Wilhelma von Meister (1903–1978) z bohaté německé podnikatelské rodiny.Friedrich Wilhelm von Meister na webu findagrave.com dostupné online
Odkazy Reference
Literatura Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 80–87 (kapitola Colloredo-Mannsfeld) ISBN 978-80-85955-53-8 HOŘEJŠ, Miloš: Collerodo-Mannsfeldové. Nás zrodila ctnost; Praha, 2025; 208 s. ISBN 978-80-242-9654-8 KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; s. 74–75 ISBN 978-80-86781-18-1
Ferdinand Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Narození 5. června Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Úmrtí 18. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1967 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži