Karel Hlaváček (26. března 1902 Milevsko – 29. prosince 1987 Liberec) byl český učitel, odbojář a skautský činovník.

Životopis Narodil se 26. března 1902 v Milevsku. Své dětství prožil v Lomnici nad Popelkou, kde jeho otec Josef Hlaváček pracoval jako vrchní četnický strážmistr. Matka byla v domácnosti. Studoval reálné gymnázium v Nové Peci, kde maturoval 22. června 1921. Poté studoval na učitelském ústavu v Jičíně. Francouzštinu studoval na univerzitě v Tours-Poitier.

Po studiích začal studovat na tkalcovské škole v Lomnici nad Popelkou. V roce 1920 založil za podpory profesora Řeháka u učitelského ústavu skautský oddíl a stal se jeho předsedou. Rovněž vedl místní skautskou kroniku. Později vyučoval na obecné škole v Syřenově a v Tatobitech, kde také založil skautský oddíl. Absolvoval vojenskou službu u letectva, kde získal hodnost podporučíka.

Poté byl jmenován řídícím učitelem ve Veselé, kde žil se svou ženou Hanou. Zasloužil se zde například o založení obecní knihovny a kampeličky. Také zde založil skautský oddíl a vedl ho až do jeho zrušení. V době mobilizace v roce 1938 sloužil jako letec u zpravodajské jednotky 5. divize v Krupině na Slovensku. Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska se zapojil do odbojové činnosti skupiny Obrana národa. Byl vedoucím pro Veselou a okolí. Dále byl členem odbojové skupiny Jindra. Po atentátu na Reinharda Heydricha vybudoval za pomocí lomnického skauta a Josefa Korbeláše skrýš ve škole, kde byla ukryta Božena Vlčková, manželka prchajícího Václava Vlčka. Později zde byli ukryti i učitel a skaut Karel Čurda a Vladimír Krajina. Krajinu seznámil s odbojáři z Lomnicka a okolí.

Dne 15. ledna 1943 byl zatčen gestapem. Úkryt Vlčkové, Čurdy a Krajiny však vyzrazen nebyl a oni stihli utéct. Hlaváček si během převozu do Jičína podřezal žíly, ale gestapáci to zjistili a udrželi ho při životě. Bylo mu vyhrožováno, že pokud nepomůže k dopadení Krajiny a parašutistů, bude Rovensko vypáleno jako Lidice. Gestapo mu slíbilo, že se nikomu nic nestane. Hlaváček po dlouhém váhání souhlasil a šel sám jednat s Krajinou. Ten gestapu nevěřil. Parašutisté, ač byli varováni, aby odešli z Rovenska, se při zatýkání otrávili. Krajina se nevzdal a zatčen byl až 31. ledna 1943. Gestapo svou dohodu splnilo. Hlaváček byl nejprve vězněn v koncentračním táboru Mauthausen a od května 1943 na Malé pevnosti Terezín, kde byl vězněn do konce války.

Z Terezína se vrátil až 16. května 1945. Po osvobození Československa byl jmenován ředitelem Filmového ústavu ministerstva školství v Liberci, kam se s rodinou přestěhoval. Po komunistickém puči byl 25. února 1948 zatčen, ale následně osvobozen. Podruhé byl zatčen v roce 1952 a jako skaut odsouzen na 18 měsíců. Po roce 1948 musel odejít jako dělník do podniku LIAZ. Po úraze odešel do liberecké Libeny, kde pracoval jako čalouník. Rehabilitován byl až v roce 1968.

Karel Hlaváček měl se svou ženou Hanou pět dětí: Karlu, Milanu, Hanu, Borise a Karla mladšího, který mu za války pomáhal v odbojové činnosti. V roce 1952 byl zatčen a odsouzen na 6 měsíců. Karel Hlaváček zemřel 29. prosince 1987 v Liberci ve věku 85 let.

Vzpomínky Karla Hlaváčka na odbojovou činnost a poválečné období vydal v roce 2022 vnuk Boris.

Reference

Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští skauti Kategorie:Čeští letci Kategorie:Českoslovenští vojenští letci Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Osobnosti sokolského odboje během druhé světové války Kategorie:Vězni koncentračního tábora Mauthausen Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození 26. března Kategorie:Narození v Milevsku Kategorie:Úmrtí v roce 1987 Kategorie:Úmrtí 29. prosince Kategorie:Úmrtí v Liberci Kategorie:Muži