S. Katzau byla firma, kterou založil Simon Katzau, obchodník z Vídně. Katzau podnikal v textilním průmyslu. Byl členem dozorčí rady Aktiengasallschaft für Cotton und Schafwollwaren Industrie.
Vývoj společnosti Po smrti majitele Simona Katzau dne 25. září 1873 zastupovala firmu vdova Julie Katzau. Prokuristou firmy se stal Richard Katzau.
Majitelé firmy se měnili, ale původnímu názvu zůstávali věrni. V roce 1875 byla zaprotokolována do obchodního rejstříku firma S. Katzau, ve vlastnictví Julie Katzau a firma S. Katzau s uvedeným vlastníkem Simonem Katzau byla vymazána. V roce 1881 byla vymazána firma S. Katzau, ve vlastnictví Julie Katzau a zapsána firma S. Katzau, Vídeň, 1. obvod, Hertzgasse 2, se společníky Dr. Felix Katzau (1848–1926), Richard Katzau (1849–1924), obchodník, oba bytem ve Vídni, synové zemřelého Simona Katzau a Ludwig Weiß. V roce 1892 odstoupil ze společnosti Ludwig Weiß a v roce 1895 byla zaregistrována prokura udělená Hugu Mollerovi a Mathäusovi Schwarzovi.
Podnikání Podnik v Hořicích V roce 1873 vstoupil Simon Katzau do podniku v Hořicích a založil s majiteli firmu C. k. autorizovaná mechanické tkalcovna Hirsch & Katzau v Hořicích (C. k. landesbefugte mechanische Weberei von Hirsch & Katzau in Horitz). Firma utrpěla ztrátu při nečekané insolvenci Spinn- und Blaudruck Fabrik. Do obchodního rejstříku byla zapsána Julie Katzau jako společník a Richard Katzau se stal prokuristou.
Podnik v Chorvatsku V roce 1885 poptávala firma odborníky do nově postavené přádelny v Chorvatsku.
Podnik v Palestině Od třicátých let 20. století byli vysíláni technici a dělníci z přádelny Babí do přádelny v Palestině.
Podnik v Babí u Náchoda Náchodský podnikatel Izák (Isaac) Daniel Pick (1824–1904) koupil 23. září 1864 pozemky v Malém Poříčí a Babí. Na pozemcích postavil v letech 1864–1865 budovu přádelny lnu, která obdržela čp. 35 v obci Babí.https://www.mestonachod.cz/zpravodajstvi/nachodsky-zpravodaj/archiv_19/z0119.pdf Koncem roku 1869 ohlásil I. D. Pick úpadek. Firma Leopolda Abelese, majíc za padlou firmou 264 tisíc zl. užila zástavního práva a zabavila veškerý majetek v Pickově bytě i přádelně. Budovy připadly státu, resp. C. k. privilegované Náchodské přádelně lnu, akciová společnost. Role překupníka se ujala Anglo-rakouská banka, když přádelnu dne 26. července 1879 koupila a dne 9. února 1880 prodala Konsorciu přádelen lnu. Ani Konsorcium nezahájilo v objektech výrobu, ale dne 11. dubna 1881 je prodala firmě S. Katzau. Dne 1. července 1881 zahájila přádelna S. Katzau, Baumwollspinnerei Fabrik in Baby výrobu. Vstupní surovinou byla bavlna místo lnu, který byl zpracováván v továrně I. D. Picka. K zaprotokolování firmy došlo 24. února 1882; následně bylo zapsáno bylo Babí u Náchoda jako sídlo firmy. Později se uváděly nemovitosti firmy S. Katzau s čísly popisnými 31, 32, 35, 36, 40, a 41 v obci Malé Poříčí.
Za získanou nemovitost zaplatili bratři Katzau 90 000 zlatých a za aktuální strojní vybavení 38 000 zlatých.
V roce 1903 byl ředitelem přádelny S. Katzau Moritz Robitschek. Moritz Robitschek koupil se svým bratrem Rudolfem bývalou přádelnu lnu v Chocni, kterou chtěl přestavět na přádelnu bavlny.
V roce 1904 byla odhadována ztráta v souvislosti s útěkem dlužníka Otto Taussiga na 27 tisíc Korun.
Dne 29. ledna 1924 zemřel ve věku 74 let obchodník Richard Katzau. Dne 7. srpna 1926 zemřel Dr. Felix Katzau, dvorský a soudní advokát. Dne 5. června 1929 bylo toto úmrtí zapsáno v obchodním rejstříku. Zároveň byl zapsán Erich Moller. Podnik získali dědictvím členové rodiny Mollerovy: Erich (*1895), Hans (*1896), Alice (*1871) a Julie. Erich Moller se trvale přihlásil do Babí u Náchoda a řídil továrnu, Hugo a Hans Mollerovi zůstali ve Vídni a zajišťovali odbyt.
Závod ve dvacátých letech 20. století prosperoval,: počet zaměstnanců se zvýšil na 670, energetický výkon na 2000 HP, počet vřeten dosáhl 68 392. Vyráběl punčochové, bačkorové a niťové příze z americké a indické bavlny a speciální pestrobarevně nitě.
V majetku rodiny Mollerů zůstal podnik i v meziválečné době, kdy jsou Hans, Hugo (*1865) a Felix Mollerovi jako vlastníci. Tichými společníky byly Alice , Jenny a Edita Mollerovi z Vídně, Gabrielle von Körösy z Budapešti a Olga Katzau.
Velikost přádelny se udávala v počtu vřeten. Po letech, v roce 1929, měla přádelna S. Katzau 64 320 vřeten.
Události v továrně Babí u Náchoda Ve dnech 11.-14. června 1892 probíhala v závodě stávka 480 dělníků s požadavkem zvýšení mezd. V roce 1893 vyhověla firma dělnickým delegátům, kteří žádali volno dne 1. května 1893. Také 1. května 1896 slavilo všech 435 zaměstnanců Svátek práce. V hlášení četnické stanice okresnímu hejtmanství v Novém Městě nad Metují je uvedeno, že ze 3 404 textilních dělníků slavilo 1. máj 755 osob. V roce 1898 měli stávkující výhrady k propuštění důvěrníka, k chování mistrů vůči dělnicím, k udělovaným pokutám a výši mezd. Dne 17. října 1911 dorazil k továrně průvod dělníků ze stávkujících textilek v Náchodě. Zaměstnanci se ke stávce připojili a stávka se brzy rozšířila do Hronova a Červeného Kostelce. Výroba byla zastavena i v roce 1926. Sociální napětí bylo často prohlubováno nacionalistickou propagandou. Továrníci byli označováni nejen za vykořisťovatele, ale také za germanizátory. Firma S. Katzau poukazovala na fakt, že zaplatila stavbu české školy v obci Babí, a že její úředníci jsou Češi.
V továrně byl v roce 1896 založen dobrovolný hasičský sbor.
V továrně byly stroje poháněny transmisemi. Při nahazování transmisního řemenu byl dne 15. června 1918 smrtelně zraněn mistr.
Firma žalovala u Rozhodčí komise v Náchodě předsedu závodního výboru za porušení zákona o závodních výborech. Zákon porušil tím, že zpochybnil rozhodnutí ředitele ohledně sporu dvou dělníků a tím zasáhl do správy podniku. Firma žádala vyloučení předsedy ze závodního výboru. Rozhodčí komise žádosti nevyhověla. Firma se odvolala k nejvyššímu správnímu soudu.
Firma zřídila „firemní konsum", který byl levicovým tiskem kritizován za nevýhodné ceny. Firma přistoupila k poskytování 6% prémie pro pravidelně nakupující. Firma také vydala firemní kovové známky, jako mnoho textilek na Náchodsku.
Továrně se lidově přezdívalo „Kacav“ Jednomu ze sálů se říkalo „Klášter", protože už od dvacátých let 20. století zde pracovaly ženy.
Stavby Továrna zvětšovala svou produkci, a proto přistupovala jak k výstavbě výrobních, tak i bytových objektů:
1889, další kotelna pro 6 parních kotlů 1890, strojovna s parním strojem 1891, čekárna a jídelna pro dělníky 1892, prachová věž a truhlárna 1893, navijárna (Josef Martínek) 1894, čistírna příze (Josef Martínek)
1909, jednopatrová přístavba na severní straně, návrh bytového domu vilového typu pro zaměstnance firmy. (Viktor Postelberg,1869–1920). 1928, blok dělnických domů (Adolf Loos). postavila náchodská firma Goldschmidt a Hartman 1929, železniční vlečka do areálu 1941, podniková elektrárna
Erich Moller, spolumajitel přádelny v Babím se stal ředitelem firmy B. Spiegler & Söhne v Hronově. To znamenalo intenzivní spolupráci mezi oběma firmami.
Druhá republika a Protektorát V atmosféře Druhé republiky poukazovala tištěná média na židoněmecké vedení továren, včetně firmy S. Katzau. Na konci roku 1938 přistoupila firma ke kartelu, který byl vázán dohodami o kvótách, podmínkách a cenách příze a nití vyrobených z egyptské nebo súdánské bavlny Mako (č. 1053). Po anexi Rakouska Hugo a Hans Mollerovi přešli do Československa. Podnik dlouhodobě spolupracoval s Anglo-Pragobankou, která jim poskytovala překlenovací úvěry na nákup bavlny v podobě směnek – rembours. O úvěry v librách měli majitelé stoupající zájem, i když na účtech měl podnik velké sumy v československých korunách. Toto chování našlo vysvětlení po emigraci Huga, Hanse a Ericha Mollera do Palestiny. Tam uprchli z obavy před rasovou perzekucí.
Mistr v továrně S. Katzau Emil Belda starší (24. září 1888 – 12. února 1944, Buchenwald) se na počátku okupace zapojil do protifašistického odboje. Byl napojen na východočeskou odnož Obrany národa. Emil Belda starší byl zatčen dne 10. března 1943 a 12. února 1944 zemřel na následky celkového vyčerpání.
Začátkem 2. světové války byl podnik arizován: „...10. prosince 1940 firmu zabavilo gestapo..." Součástí převzetí firmy byl vynucený přechod do bankovního spojení s Böhmische Escompte Bank, dceřinou společností Dresdner Bank v protektorátu Čechy a Morava. Textilní výroba se zastavila v roce 1943, když Němci začali s přestavbou areálu na opravnu motorů firmy Deutsche Lufthansa (Überholungswerkstätten der Lufthansa). Textilní stroje byly odvezeny a instalováno zařízení opravny v ceně 4 mil. říšských marek.
Pracovalo zde 120 německých a 1800 českých dělníků, většinou totálně nasazených. Vedoucím personálního oddělení byl Dr. Vinzenz Zwitter. Nad závodem byla vybudována zkušebna opravených motorů (tzv. Brzdy). Motory byly zkoušeny na zabíhacích stolicích (brzdách) instalovaných na svahu, odstíněné od okolí protihlukovou zdí z dutých cihel. Hukot motorů byl slyšet ve dne v noci. Nedaleká cesta v Malém Poříčí se jmenuje „Na Brzdách". Továrna byla připravována na letecké útoky spojenců. Postavila se protiletecká hláska z betonových prefabrikátů a naproti továrně se ve skále začaly budovat rozsáhlé protiletecké kryty.
Lidová přezdívka továrny v Babím – „Meseršmitka" se objevila na konci kapitoly „Pátek 4.V.1945" v knize Zbabělci od Josefa Škvoreckého. Přezdívkou však Škvorecký označil jinou továrnu: Metallbauwerk Nachod, KG Zimmermann, Schilling & Co. ležící v blízkém Náchodě, které se přezdívalo „Metál“.
Při ústupu před Rudou armádou nacisti horečně nechali vybudovat železniční spojení mezi Náchodem a Kladskem. K propojení železničních sítí bylo zapotřebí vybudovat dřevěný most přes Metuji a výškově upravit železniční násep. Na práce byli posláni pracovníci opravny motorů z bývalé přádelny S. Katzau.
Po druhé světové válce Vyhláškou ministra průmyslu č. 604 ze dne 27. prosince 1945 byl podnik znárodněn (Úřední list I., 1946, částka 31, strana 335). Ministerstvo průmyslu váhalo s povolením obnovit provoz. Iniciativou zaměstnanců byla zahájena výroba a ministerská inspekce v květnu 1946 zastihla několik linek v provozu.
Vyhláškou ministra průmyslu ze dne 3. března 1946 byl zřízen národní podnik Východočeské bavlnářské závody se sídlem v Náchodě. Podnik byl zřízen sloučením firem: Broumovská přádelna a tkalcovna, Gyger a spol., Broumov F. M. Oberländer a Hronovská přádelna bavlny, a.s., Hronov S. Katzau, Babí u Náchoda Přádelna, mechanická tkalcovna a barvírna Josef Bartoň a synové, Náchod V. Pelly, a.s., Police nad Metují Benedikta Schrolla syn, Broumov – Olivětín Mautnerovy textilní závody a.s., Praha II. (závod Náchod) B. Spiegler a synové, Hronov Červenokostelecké textilní závody Erich Larché & spol. Červený Kostelec (dříve Leopold Abeles & syn)
Reference
Kategorie:Zaniklé firmy v Náchodě Kategorie:Textilní závody v Česku Kategorie:Textilní průmysl v Královéhradeckém kraji Kategorie:Židovští textilní podnikatelé