Předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa (někdy také politbyro ÚV KSČ) byl stranický orgán ÚV KSČ. Jeho hlavním úkolem bylo řízení práce mezi plenárními zasedáními ústředního výboru. Předsednictvo mělo kolem 10 až 12 členů a 3 až 5 kandidátů. Zasedáním předsednictva procházely programy práce vlád, parlamentu, Národní fronty, důležitá vládní usnesení a navrhované zákony. K některým se vyjadřovalo, jiné pouze dostalo k informaci.ÚSTŘEDNÍ VÝBOR KSČ. Stanovy Komunistické strany Československa. 1952. Str. 19.

Historie Už od Slučovacího sjezdu (tedy od listopadu 1921) existoval sedmičlenný užší výkonný výbor KSČ, který tvořil nejužší vedení strany. V souvislosti s celkovou reorganizací vedoucích stranických orgánů byl na II. sjezdu KSČ v říjnu–listopadu 1924 přejmenován na politické byro.Složení vedoucích orgánů KSČ, Ústav pro studium totalitních režimů, Dostupné online Politické byro ani ústřední výbor nefungovaly v období druhé světové války, kdy byla Komunistická strana Československa zakázána a působilo postupně několik ilegálních ústředních výborů (v českých zemích a nezávisle na Slovensku) a zahraniční vedení (v Moskvě).

Dne 8. dubna 1945 bylo v Košicích zvoleno prozatímní předsednictvo, nicméně stále fungovalo i užší vedení KSČ (Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Karol Šmidke). To po příchodu do Prahy zaniklo a zůstalo pouze předsednictvo, ve kterém zasedalo devět zástupců moskevského a londýnského vedení KSČ a osm představitelů KSS. V roce 1954 bylo opět přejmenováno na politbyro, avšak od roku 1962 zůstal orgánu trvale název předsednictvo.

Ačkoliv mělo předsednictvo ÚV KSČ velmi podstatný vliv na dění v tehdejším Československu, do povědomí obyvatel se dostalo během událostí srpna 1968, kdy vyslali rozhlasem Provolání předsednictva ÚV KSČ z 21. 8. 1968 (také zvané Provolání všemu lidu Československa), kdy odmítlo invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Předsednictvo ústředního výboru KSČ zaniklo se zánikem Komunistické strany Československa 23. dubna 1992. V rámci Komunistické strany Čech a Moravy funkci předsednictva nahradil de facto Výkonný výbor ÚV KSČM.

Složení předsednictva (politbyra) Politické byro ústředního výboru KSČ (1924–1938) Od II. sjezdu Na ustavující schůzi ústředního výboru zvoleného na II. sjezdu KSČ konané 11. listopadu 1924 bylo zvoleno politbyro (politické byro) o devíti členech: Josef Haken, Jan Doležal, Josef Hais, Alois Muna, Alois Neurath, Ernö Seidler, Viktor Stern, Bohumír Šmeral a Julius Verčík.

Politbyro vedli týž den ústředním výborem zvolení političtí sekretáři Josef Haken a Alois Neurath. Josefa Hakena soudobý tisk i pozdější literatura označuje za předsedu strany anebo za předsedu ústředního výboru; organizační řád strany schválený sjezdem však žádnou z těchto funkcí nezná.

Na zasedání ÚV KSČ 28. února 1925 byl ze strany vyloučen Julius Verčík a na své funkce rezignoval Ernö Seidler; bylo usneseno doplnit politbyro dvěma českými dělníky. Je nejpravděpodobnější, že členy politbyra se stali Čeněk Hruška a Jan Harus. Na zasedání ÚV KSČ 24. dubna 1925 bylo usneseno rozšířit politbyro z 9 na 11 členů; za členy politbyra byli zvoleni Filip Dobrovolný a Antonín Zápotocký.

Od III. sjezdu Na ustavující schůzi ústředního výboru zvoleného na III. sjezdu KSČ konané 29. září 1925 bylo zvoleno devítičlenné politické byro: Josef Haken, Klement Gottwald, Josef Hais, Jan Harus, Bohumil Jílek, Alois Neurath, Viktor Stern, Bohumír Šmeral, Antonín Zápotocký.

Současně ÚV rozhodl, že za redakci Rudého práva se jednání politbyra bude s poradním hlasem účastnit Filip Dobrovolný.

Na zasedání ÚV KSČ 12. října 1926 byl z politbyra odvolán Alois Neurath.

Od IV. sjezdu Na ustavující schůzi ústředního výboru zvoleného na IV. sjezdu KSČ konané 9. dubna 1927 bylo zvoleno jedenáctičlenné politické byro: Václav Bolen, Filip Dobrovolný, Klement Gottwald, Josef Hais, Josef Haken, Jan Harus, Bohumil Jílek, Karl Kreibich, Viktor Stern, Bohumír Šmeral, Antonín Zápotocký.

Po brzkém odjezdu Bohumíra Šmerala a Karla Kreibicha do Moskvy byl do politbyra přibrán Rudolf Kohn. Na zasedání ÚV KSČ 30. září 1928 byli členy politbyra zvoleni Július Verčík a Evžen Fried. Na zasedání ÚV KSČ 1. listopadu 1928 byl členem politbyra zvolen Josef Guttmann.

Od V. sjezdu Na ustavující schůzi ústředního výboru zvoleného na V. sjezdu KSČ konané 23. února 1929 bylo zvoleno politické byro o 13 členech a 6 kandidátech: členové Josef Haken, Klement Gottwald, Evžen Fried, Josef Guttmann, Josef Hrubý, Čeněk Hruška, Artur Melzer, Pavel Reiman, Rudolf Slánský, Jaroslav Stulík, Otto Synek, Jan Šverma a Antonín Zápotocký; kandidáti Ivan Balega, Evžen Farkaš, Evžen Klinger, Bruno Köhler, Josef Šťastný a Marie Švábová (Švermová).

Na zasedání ÚV KSČ 21. dubna 1929 byli Josef Guttmann, Pavel Reiman a Rudolf Slánský převedeni z členů na kandidáty politbyra a za členy politbyra ústřední výbor zvolil Josefa Krosnáře, Karlu Pfeiferovou a Josefa Svobodu.

Dne 30. září 1929 byl z politbyra vyloučen Jaroslav Stulík, nahradil jej Bruno Köhler. Evžen Klinger byl kandidátem politbyra do 24. května 1930; Josef Šťastný do 6. října 1930.

Od VI. sjezdu Na ustavující schůzi ústředního výboru zvoleného na VI. sjezdu KSČ konané 11. března 1931 bylo zvoleno politické byro o 10 členech a 7 kandidátech: členové Evžen Fried, Klement Gottwald, Josef Guttmann, Josef Haken, Čeněk Hruška, Bruno Köhler, Josef Krosnář, Rudolf Slánský, Jan Šverma, Antonín Zápotocký; kandidáti Rudolf Appelt, Alexandr Bubeníček, Jan Harus, Emanuel Klíma, Václav Kopecký, Pavel Reiman, Viliam Široký.

Od celostátní konference v lednu 1934 Na ustavující schůzi ústředního výboru zvoleného 30. ledna 1934 na celostátní konferenci KSČ bylo zvoleno nové politické byro v čele s Klementem Gottwaldem. Jeho složení (ani složení ústředního výboru zvoleného konferencí) nebylo nikdy publikováno. Níže je uvedeno složení užšího vedení strany sestaveného podle policejních údajů na říšské poradě funkcionářů strany v březnu 1934: Klement Gottwald (předseda), Josef Haken (místopředseda), Rudolf Slánský (generální tajemník), organizační tajemníci či členové výkonného výboru Jan Šverma, Evžen Fried, Bruno Köhler, Richard Slánský, Jaromír Dolanský, Pavel Reiman, Alexandr Bubeníček, Rudolf Appelt, Emanuel Klíma a Vladimír Krejsl.

Od VII. sjezdu Na ustavující schůzi ústředního výboru zvoleného na VII. sjezdu KSČ konané v dubnu 1936 bylo zvoleno politické byro ve složení: členové a kandidáti Rudolf Appelt, František Bílek, Klement Gottwald, Bruno Köhler, Václav Kopecký, Robert Korb, Josef Krosnář, Rudolf Slánský, Viliam Široký, Jan Šverma, Rudolf Vetiška a Antonín Zápotocký. Politbyro a ústřední výbor řídil vedoucí politický sekretář Klement Gottwald a zástupce vedoucího politického sekretáře Václav Kopecký.

Politbyro pracovalo do zákazu KSČ koncem roku 1938.

Předsednictvo ústředního výboru KSČ (1945–1954) Od dubna 1945

Na schůzi ústředního výboru Komunistické strany Slovenska s funkcionáři KSČ z moskevské a londýnské emigrace v Košicích dne 8. 4. 1945 byl zvolen prozatímní ústřední výbor KSČ a následně zvoleno i předsednictvo prozatímního ústředního výboru ve složení: Klement Gottwald (předseda KSČ), Václav Kopecký, Václav Nosek, Rudolf Slánský (ústřední sekretář ÚV), Viliam Široký, Karol Šmidke (místopředseda KSČ).Štverák, s. 185.

K řešení naléhavých politických a organizačních otázek bylo na výše uvedené poradě v Košicích 8. 4. 1945 zvoleno užší vedení KSČ ve složení Klement Gottwald, Rudolf Slánský, Karol Šmidke. Po příchodu vedení strany do Prahy v květnu 1945 užší vedení zaniklo a zaniklo i členství v předsednictvu Karola Šmidkeho.

Na zasedání ÚV KSČ 24. května 1945 byl do předsednictva kooptován Josef Smrkovský (ve funkci do června 1945) a koncem května 1945 i Antonín Zápotocký. Dne 4. září 1945 byli do předsednictva kooptováni Jaromír Dolanský, Július Ďuriš a Josef Krosnář, 8. října 1945 jejich kooptaci do předsednictva potvrdil ústřední výbor. Dne 18. prosince 1945 byla kooptována Marie Švermová.

Od VIII. sjezdu

VIII. sjezdem KSČ byl 31. března 1946 zvolen nový ústřední výbor o 101 členech a 33 náhradnících, poté byl předsedou KSČ zvolen Klement Gottwald a ústředním tajemníkem Rudolf Slánský, zvolena byla i ústřední revizní komise o 10 členech. Na ustavující schůzi ústředního výboru konané týž den na závěr VIII. sjezdu KSČ bylo zvoleno předsednictvo ÚV ve složení: Klement Gottwald (předseda), Rudolf Slánský (ústřední tajemník), Václav Kopecký, Václav Nosek, Antonín Zápotocký, Josef Krosnář, Marie Švermová, Jaromír Dolanský, Zdeněk Nejedlý, Ladislav Kopřiva, Gustav Kliment, Josef Smrkovský, Václav David, Josef Frank.Štverák, s. 185–186.

Od 3. dubna 1946 byli stále přizvanými, fakticky kooptovanými, Július Ďuriš a Viliam Široký.Štverák, s. 186. Schůzí předsednictva se jako pravidelně přizvaní členové zúčastňovali od poloviny roku 1946 Gustav Bareš a Vilém Nový, od ledna 1947 i Antonín Zmrhal (ministr vnitřního obchodu) a po jeho demisi od prosince 1947 Alexej Čepička. Po únoru 1948 pak dále ministři Vladimír Clementis, Antonín Gregor, František Krajčír, politický tajemník předsednictva Bedřich Geminder a jiní.

Po sloučení Československé sociální demokracie s KSČ, k němuž došlo 27. června 1948, byli do předsednictva ÚV KSČ kooptováni Evžen Erban, Zdeněk Fierlinger, Ludmila Jankovcová a Oldřich John.

Vzhledem k relativní početnosti předsednictva ÚV fungovaly v letech 1946–1949 užší orgány zřízené k projednání aktuálních problémů mezi zasedáními předsednictva, a sice politický sekretariát (1947–1948), politická komise předsednictva (1948) a užší předsednictvo (1948–1949).

Předsednictvo ÚV dne 24. března 1947 zřídilo politický sekretariát ve složení Klement Gottwald, Rudolf Slánský, Jaromír Dolanský, Václav Kopecký, Viliam Široký a Antonín Zápotocký. Politický sekretariát pracoval do začátku roku 1948.

Dne 21. února 1948 byla zřízena politická komise předsednictva ÚV ve složení Klement Gottwald, Rudolf Slánský, Jaromír Dolanský, Václav Kopecký a Antonín Zápotocký. Komise zanikla v březnu 1948.

Dne 28. června 1948 předsednictvo ÚV schválilo užší předsednictvo ve složení Klement Gottwald, Rudolf Slánský, Jaromír Dolanský, Július Ďuriš, Evžen Erban, Zdeněk Fierlinger, Josef Frank, Václav Kopecký, Ladislav Kopřiva, Václav Nosek, Viliam Široký, Marie Švermová a Antonín Zápotocký. Užší předsednictvo pracovalo zřejmě do IX. sjezdu KSČ v květnu 1949.

Od IX. sjezdu

Na ustavující schůzi ústředního výboru KSČ konané 29. května 1949 na závěr IX. sjezdu KSČ bylo zvoleno předsednictvo ÚV KSČ ve složení: Klement Gottwald (předseda KSČ), Rudolf Slánský (ústřední tajemník ÚV), Gustav Bareš, Štefan Bašťovanský, Václav David, Jaromír Dolanský, Július Ďuriš, Evžen Erban, Zdeněk Fierlinger, Josef Frank, Ludmila Jankovcová, Oldřich John, Augustin Kliment, Václav Kopecký, Ladislav Kopřiva, Josef Krosnář, Zdeněk Nejedlý, Václav Nosek, Josef Smrkovský, Viliam Široký, Marie Švermová a Antonín Zápotocký.

Dne 21. února 1951 byla z předsednictva odvolána Marie Švermová. Dne 26. června 1951 byl z ÚV a předsednictva ÚV vyloučen Josef Smrkovský. Na zasedání ÚV KSČ 6. září 1951 byli za členy předsednictva zvoleni Karol Bacílek a Alexej Čepička.Štverák, s. 187. Na zasedání ÚV KSČ 6. prosince 1951 byl z ÚV a předsednictva ÚV vyloučen Rudolf Slánský a členem předsednictva zvolen Antonín Novotný.

Dne 30. ledna 1952 byli z předsednictva odvoláni Gustav Bareš, Štefan Bašťovanský, Evžen Erban a Josef Frank, a do předsednictva kooptován Jan Harus.

Dne 14. března 1953 zemřel Klement Gottwald. Na zasedání ÚV 4. září 1953 byl odvolán Oldřich John a členem předsednictva zvolen Josef Tesla.

Dne 22. října 1953 zemřel Augustin Kliment.