Česká muniční iniciativa vznikla v reakci na kritický nedostatek dělostřelecké munice bránící se Ukrajiny.
Situace Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu následovala ukrajinská protiofenzíva. Ruský agresor byl částečně vytlačen, ale pak se fronta stabilizovala a válka se změnila na válku zákopovou. Novým fenoménem se staly drony, ale stoupl i význam dělostřelectva. To byl rozdíl proti válkám v Kosovu, Afghánistánu nebo Iráku, kde rozhodovala vzdušná převaha leteckých sil.
Evropská pomoc Ministři obrany a zahraničí EU na zasedání 20. března 2023 v Bruselu podpořili iniciativu, jejímž cílem bylo dodat Ukrajině v příštích 12 měsících jeden milion dělostřeleckých granátů. Byl tak schválen návrh šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella, který obsahoval:
poskytnutí jedné miliardy eur na podporu členských států k poskytnutí dělostřeleckých granátů ze svých zásob a jakýchkoli objednávek na nové granáty poskytnutí jedné miliardy eur k urychlení nových objednávek a povzbuzení zemí ke spolupráci na těchto nákupech prostřednictvím EDA (Evropská obranná agentura) nebo ve skupinách nejméně tří států
Na konci října 2023 oznámila agentura Bloomberg, že závazek EU se nepodaří splnit do března 2024. Po opakovaných průtazích splnila Evropská unie svůj závazek dodat Ukrajině jeden milion dělostřeleckých granátů na konci roku 2024.
Podle odhadů zpravodajských služeb NATO vyrobily ruské zbrojovky za měsíc březen 2024 přes 250 000 kusů dělostřelecké munice. Rusko přešlo plně na válečnou ekonomiku a produkce se od té doby zvýšila.
Česká pomoc
Situace Vláda Petra Fialy úřadovala 10 týdnů, když ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Reakcí byla okamžitá politická podpora Ukrajiny a zahájení dodávek humanitární pomoci. Následovala jak cesta Petra Fialy do Kyjeva, tak dodávky těžké techniky na Ukrajinu.
Dodávky dělostřelecké munice Evropskou unií se opožďovaly. Státy NATO nebyly na klasickou válku s frontovou linií připraveny. Neměly dostatečné zásoby ani výrobní kapacity. Množství dělostřelecké munice standardní sovětské dělostřelecké ráže, která se používá u starších houfnic, kanónů a samohybných děl Ukrajiny bylo ve skladech zemí mimo NATO. Bylo zapotřebí tuto munici z „třetích“ zemí vykoupit.
Česká muniční iniciativa Úkolu munici vykoupit, repasovat a dodat na Ukrajinu se chopila Česká republika. Mimo ochoty pomoci disponovala Česká republika i kontakty na země, kterým v minulosti dělostřeleckou munici dodávala. České zbrojovky působily v řadě afrických a asijských zemí, které spolupracovaly s tehdejším komunistickým blokem, již v osmdesátých letech dvacátého století. Po pádu železné opony obchody pokračovaly a díky tomu zbrojaři prostředí dobře znali. Věděli, kam se mají obrátit a koho se kde ptát.https://www.respekt.cz/tydenik/2024/16/nejdulezitejsi-ceska-mise-v-novodobych-dejinach?srsltid=AfmBOopfD-MAkQCiah42_KE10GorquOlrUSprVxf8SuhGkAmwbuzA7QY
Český plán na dodávky munice, který s tím unijním nesouvisí, v polovině února 2024 představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel.
Hodnocení české muniční iniciativy Na tiskové konferenci po jednání s prezidentem Pavlem dne 4. května 2025 řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj: „Excelentně funguje česká muniční iniciativa. Skutečně jste nám velmi pomohli.“ Jak zjistili novináři, nešlo o pouhé diplomatické prohlášení: za rok 2024 se podařilo získat ve světě a dodat Ukrajině 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice za více než 40 miliard korun do konce dubna 2025 Česko dodalo dalších 400 000 kusů munice za rok 2025 by to mělo být 1,8 milionu kusů; o 0,3 mil. kusů více než v roce 2024 největšími donátory bylo Německo (576 mil. eur), Nizozemsko (250 mil. eur) a Belgie (200 mil. eur) česká finanční pomoc byla ve výši 34 mil. eur, tedy řádově menší
V rozhovoru pro ruský web vyhodnotil ruský prokremelský politolog Vadim Vadimovič Truchačev českou muniční iniciativu jako do značné míry efektivní a poznamenal, že munice byla dodána dokonce i ze Srbska a Kazachstánu. Zdůraznil, že úspěch pražské iniciativy je způsoben zpětným nákupem munice dříve vyrobené v zemi, a to i v období Československa. Zmínil také snahy Ruska přesvědčit ostatní země, aby munici na Ukrajinu nedodávaly přes Českou republiku.
Jiří Šedivý, ředitel sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany: Díky české muniční iniciativě Česko dodalo přes čtyři miliony kusů munice za 90 miliard korun a stalo se tak největším dodavatelem velkorážové munice na Ukrajinu. Česko se na tom podílelo přibližně 1,8 miliardami korun. Naprostou většinu pořizovací ceny pak zaplatili právě donoři, často státy jako Německo či Dánsko.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský uvedl, že munice nakoupená v rámci české muniční iniciativy posunula poměr dělostřelectva z 1:10 (ve prospěch ruské armády) na 1:2.
Postoje opozice Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček prohlásil, že pokud se hnutí dostane do příští vlády, nebude pokračovat v české muniční iniciativě na pomoc Ukrajině. Výrok byl zaznamenán ruskými médii. Ruský server Moskovskij Komsomolec výrok hodnotí jako vypuštěný balonek, který má zjistit reakci voličů na návrh na zrušení klíčového prvku české pomoci Ukrajině.
Přes vysvětlování vlády namítl poslanec Radek Koten (SPD): „Kolik to stojí českého daňového poplatníka, zda na to přispívají všechny státy NATO stejným dílem a podobně. V tomto kontextu je potřebné také říct, kdo to vlastně zaplatí.“
Reference
Kategorie:Ruská invaze na Ukrajinu Kategorie:Česko-ukrajinské vztahy Kategorie:Česká politika Kategorie:Vzniklo 2024