František Kočí (7. června 1882 Praha-Žižkov – 10. května 1960 Praha) byl český sochař.
Život Narodil se Kateřině Kočí rozené Kratochvílové a Františku Kočímu 7. června 1882 jako třetirozený syn po Rudolfu a Josefovi. Vyučil se sochařství u svého otce v Plzni. V prvním desetiletí 20. století studoval na školách ve Vídni, v New Yorku (kde v letech 1904–1905 navštěvoval kurzy v Art Institutu) a strávil tři roky v Chicagu. V roce 1909 navštěvoval kurzy modelování u profesora Ludvika Wurzela na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
V únoru 1927 uspořádal soubornou výstavu svých 11 plastik v Topičově salonu v Praze. Mezi vystavenými díly byly akty žen, Tančící dívka, Portrét mé sestry, Vítěz, Dana, Dívka s varitem, Jaro, a také návrh na Píseň hrdinskou a několik portrétů. Byl aktivním členem Sdružení jihočeských výtvarníků (SJV) v Českých Budějovicích a od roku 1931 členem Svazu západočeských výtvarných umělců (SZVU) v Plzni.
Společně se svým bratrem, malířem Josefem Kočím, vystavoval v Praze v pavilonu Myslbek v roce 1940 a v Salonu Výtvarné dílo v roce 1941. V Plzni na výstavě SZVU v roce 1945 prezentoval patinované sádry s názvy Děvče se džbány a Poesie. Plastiku Poesie vystavoval rovněž v roce 1947 na členské výstavě SZVU. Na Jubilejní výstavu SZVU (1925–1950) obeslal patinovanou sádru České jaro a Děvče se srpem.
Literatura
Externí odkazy
František Kočí v Encyklopedii Plzně
František Kočí v Biografickém slovníku českých zemí
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 7. června Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Úmrtí 10. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži