Carel van Schaik, celým jménem Carolus Philippus van Schaik (* 15. června 1953 Rotterdam) je nizozemský primatolog.
Vystudoval biologii na Univerzitě v Utrechtu a v roce 1985 získal doktorát. Pracoval v Královském tropickém ústavu, na Princetonské univerzitě a Dukeově univerzitě, kde mu byla udělena profesura. Původně se věnoval botanice, avšak během expedice na Sumatře ho zaujal život orangutanů. Vypozoroval, že používání nástrojů je u nich omezeno na některé geograficky izolované populace, což přirovnal k vzniku a šíření lidské kultury. Stal se specialistou na socioekologii, behaviorismus a fyzickou antropologii, vydal knihy Among Orangutans: Red Apes and the Rise of Human Culture a The Primate Origins of Human Nature. Při terénní práci v národním parku Gunung Leuser v devadesátých letech vydal zprávu o výrazném úbytku divoce žijících orangutanů. Studoval také komunikaci orangutanů a táhlé večerní volání samců označil za informaci o zamýšlených cestách, což podle něj dokazuje, že tito hominidé jsou schopni koordinovaně plánovat svoji činnost. S německým historikem Kaiem Michelem napsal knihy Die Wahrheit über Eva a Mensch sein – Von der Evolution für die Zukunft lernen, v nichž zkoumají evoluční podmíněnost lidského chování. Kontroverzi vyvolalo především jejich tvrzení, že Starý zákon se dá interpretovat jako popis přechodu lidského druhu k usedlému způsobu života.
Od roku 2004 vede Carel van Schaik Antropologický ústav na Curyšské univerzitě. Spolupracoval s Ústavem pro zvířecí chování Společnosti Maxe Plancka a s Nadací Louise Leakeyho. V roce 2007 se stal korespondentem Královské nizozemské akademie věd, vedl také katedru Eugène Duboise na Maastrichtské univerzitě. Je předsedou Evropské federace primatologů. Jeho manželkou je primatoložka Maria van Noordwijk.
Reference
Externí odkazy
Department of Evolutionary Anthropology
Kategorie:Nizozemští zoologové Kategorie:Primatologové Kategorie:Narození v roce 1953 Kategorie:Narození v Rotterdamu Kategorie:Narození 15. června Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži