Obchodování s emisemi EU pro budovy a silniční dopravu a další odvětví (en. EU ETS 2, anglicky European Union Emissions Trading System 2) je samostatný systém obchodování s emisemi, který by měl být spuštěn v roce 2028 (původní termín spuštění byl 2027) s cílem snížit emise CO2 způsobené používáním paliv a pohonných látek v rámci EU.

Porovnání s EU ETS 1 Stejně jako již existující systém obchodování s emisemi EU pro energetiku a průmysl (EU ETS 1) je i systém EU ETS 2 založen na principu „cap and trade“ (omezení a obchodování). Na rozdíl od EU ETS 1 však v tomto případě nenakupují emisní povolenky (certifikáty) původci emisí (např. provozovatelé motorových vozidel), ale subjekty uvádějící paliva či pohonné látky do oběhu (např. dodavatelé plynu). V souvislosti s přístupem „cap and trade“ to znamená, že nejprve se stanoví každoročně klesající maximální množství povolených emisí (cap), poté se vydá odpovídající počet certifikátů a registrované podniky mohou s certifikáty obchodovat na sekundárním trhu (trade). Podniky jsou povinny každý rok odevzdat tolik povolenek, kolik odpovídá emisím způsobeným palivy, které uvádějí do oběhu.

Na rozdíl od EU ETS 1 se v EU ETS 2 od počátku upouští od bezplatného přidělování povolenek; všechny povolenky se draží. Výnosy z prodeje musí být v plné výši použity na opatření na ochranu klimatu, případně doprovodná sociální opatření, a to částečně prostřednictvím nově zřízeného Sociálního klimatického fondu a částečně přímo členskými státy. V systému EU ETS 2 jsou zaznamenávány pouze emise CO2, nikoli další skleníkové plyny.

Nový systém EU ETS2 naváže od roku 2028 na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, z vytápění v budovách a z malé energetiky a z průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva). Zatímco EU ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 35 % všech emisí skleníkových plynů EU, EU ETS 2 pokryje dalších 48 %. Více než 80 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění. Zbývajících 17 % připadá hlavně na zemědělství a odpadové hospodářství.

Souvislosti Dne 14. července 2021 předložila Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55 řadu návrhů k dosažení nového klimatického cíle EU, kterým je snížení emisí do roku 2030 nejméně o 55 % oproti roku 1990. Součástí těchto návrhů bylo také zvýšení cíle pro snížení emisí pro odvětví, která nejsou pokryta systémem EU ETS 1, z dosavadních 30 % na 40 % oproti roku 2005, jakož i zavedení nového systému obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví, který bude oddělený od systému EU ETS 1. Původně bylo zahájení nového systému navrženo na rok 2026. V prosinci 2022 došlo v této věci k dohodě mezi členskými státy EU, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Rozhodnutí byla zveřejněna v novelizované směrnici o obchodování s emisemi, která vstoupila v platnost 10. května 2023.

Přípravná fáze a zahájení Již od roku 2024 probíhá tříletá přípravná fáze, během níž jsou registrované podniky povinny oznamovat své emise. Od roku 2026 budou platit rozšířené požadavky na monitorování a podávání zpráv v rámci takzvaného cyklu dodržování předpisů, který má být podobný systému EU ETS 1.

EU ETS 2 má vstoupit v platnost v plném rozsahu v roce 2028.

Povolenky musí povinné podniky odevzdat do 31. května následujícího roku, tedy při plánovaném zavedení EU ETS 2 v roce 2027 poprvé do 31. května 2028.

Pro zavedení EU ETS2 v ČR byla přijata novela zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů; od 1. 1. 2025 musí dodavatelé paliv (ne domácnosti, ale firmy dodávající plyn, uhlí, benzín) začít monitorovat a vykazovat množství emisí. Minimálně do konce roku 2027 za ně neplatí, pouze sbírají data.

Zahrnuté sektory a podniky Zahrnuty jsou emise CO2 ze sektorů budov a silniční dopravy, jakož i z dalších sektorů. Dalšími sektory se rozumí energetická a průmyslová zařízení, která nejsou kvůli své velikosti zahrnuta do EU ETS 1.

Nejsou zahrnuty letecká a námořní doprava, protože tyto oblasti již pokrývá EU ETS 1. Rovněž není zahrnuta spotřeba paliv v zemědělství a lesnictví a v jiných oblastech dopravy mimo silniční dopravu, jako jsou například neelektrifikované vlaky.

Evropská komise v roce 2021 očekávala, že EU ETS 2 bude zahrnovat přibližně 11 400 distributorů, z toho přibližně 7 000 skladů ropy, přibližně 1 400 dodavatelů plynu a přibližně 3 000 dodavatelů uhlí. V současné době se očekává vyšší počet účastníků.

Struktura V systému EU ETS 2 se uplatňuje přístup „upstream“, tj. poplatníkem jsou dodavatelé paliv, jejichž použití vede k emisím CO2. V tomto ohledu se EU ETS 2 strukturálně liší od EU ETS 1 zavedeného v roce 2005, který uplatňuje přístup „downstream“ a podle kterého jsou poplatníci povinni platit poplatky (velcí) producenti emisí.

V odvětvích stavebnictví a dopravy se předpokládá celkové snížení emisí o 43 % oproti roku 2005. V dalších odvětvích by mělo být dosaženo snížení o 42 %. Strop by se měl od roku 2027 snížit o lineární redukční faktor 5,10 % a od roku 2028 o 5,38 %. Strop pro rok 2027 byl stanoven Evropskou komisí v prosinci 2024 na přibližně 1,04 mld. certifikátů, resp. tun CO2. Stanovení bylo provedeno na základě průměrných emisí CO2 v letech 2016 až 2018 jako fiktivní výchozí hodnoty pro rok 2024, která byla poté aktualizována do roku 2027 s přihlédnutím k ročnímu snížení emisí o 5,1 %.

Všechny certifikáty, které mají být vydány, budou draženy. Množství certifikátů určených k dražbě bude v prvním roce zvýšeno o 30 % prostřednictvím tzv. frontloadingu, aby byl zajištěn hladký start bez přílišných cenových výkyvů. Tyto dodatečné certifikáty budou za to v letech 2028 až 2030 sníženy (v případě odložení zahájení na rok 2028 v letech 2029 až 2031). Kromě toho bude pro EU ETS 2 zřízena také rezerva pro stabilitu trhu, která bude zpočátku naplněna 600 miliony certifikátů.

Členské státy mají možnost dočasně opustit EU ETS 2 do roku 2030, pokud uvalí národní daně z CO2 ve stejných odvětvích, které budou vyšší než průměrné aukční ceny EU ETS 2.

Využití příjmů Část příjmů z dražeb bude vložena do nově zřízeného Sociálního klimatického fondu. Další část zůstane členským státům.

Sociální klimatický fond bude v roce 2026 nejprve naplněn příjmy z 50 milionů certifikátů dosavadního EU ETS 1 pro energetiku a průmysl, od roku 2027 pak budou do fondu vkládány výnosy z EU ETS 2. Celkově by měl klimatický sociální fond v letech 2026 až 2032 poskytnout maximálně 65 miliard eur (přibližně 25 % očekávaných příjmů). Prostředky budou sloužit k podpoře provádění národních sociálních klimatických plánů v členských státech, např. prostřednictvím opatření a investic na podporu znevýhodněných domácností nebo mikropodniků.

Zbytek výnosů zůstane členským státům, avšak s podmínkou, že prostředky budou použity výhradně na opatření na ochranu klimatu, pokud možno s prioritou sociálních aspektů.

Výhled EU ETS 2 bude spuštěn jako samostatný obchodní systém oddělený od EU ETS 1. Propojení obou systémů se do roku 2030 nepředpokládá. Evropská komise chce do 31. října 2031 posoudit, zda je žádoucí integraci obou systémů.

Evropská komise při předložení svého původního návrhu z roku 2021 (který však byl schválen v pozměněné podobě) očekávala cenovou hladinu mezi 48 a 80 eury za tunu CO2. Jiné studie dospívají k podstatně vyšším cenovým rozpětím přes 100, v některých případech dokonce až 300 eur za tunu.

Rozdělení výnosů z EU ETS 2 Již rok před spuštěním EU ETS 2 má začít fungovat Sociální klimatický fond do kterého budou na počátku vloženy prostředky z výnosů EU ETS 1 a to ve výši 50 milionu povolenek. K tomu musí každý stát dotovat nejméně 25 % z vlastních prostředků.

Zbylé výnosy z EU ETS 2 budou stejně jako v případě EU ETS 1 rozděleny mezi jednotlivé státy EU a měly by být směřovány především na podporu nizkoemisní a bezemisní dopravy a renovaci budov. Část prostředků lze využít také na přímou podporu nízkopříjmovým domácnostem. Tyto výnosy budou v případě České republiky násobně vyšší než prostředky v Sociálním klimatickém fondu.

Situace v České republice V Česku bylo v roce 2025 přibližně 1,7 milionu domácností napojeno na dálkové vytápění, což odpovídá zhruba 37–40 % všech domácností. Tyto domácnosti tak prostřednictvím cen tepla platí za emisní povolenky, které musí teplárny pořídit v rámci systému EU ETS 1.

Příprava České republiky na zavedení systému EU ETS 2 (obchodování s emisními povolenkami pro budovy a silniční dopravu) zahrnuje jak legislativní kroky na národní úrovni, tak intenzivní vyjednávání v Bruselu o odkladu a zmírnění dopadů.

V rámci parlamentních voleb 2025 sliboval Andrej Babiš odmítnutí plného zavedení povolenkového systému do českého práva. Pokud vláda systém odmítne převzít do národní legislativy, může jí Evropská komise uložit pokutu nebo odepřít přístup k Sociálnímu klimatickému fondu – v našem případě jde o 50 miliard korun. Nemožnost využít tento fond může výrazně postihnout nízkopříjmové domácností.

Po zavedení EU ETS 2 dojde v Česku k nárůstu cen paliv – tento nárůst ceny bude záviset na ceně povolenky, v případě dodržení úprav z konce roku 2025 by měl být nárůst ceny paliv při ceně povolenky 45 € činit 9,3 % pro benzín, 10,1 % pro naftu, 10,9 % pro plyn a 25,9 % pro uhlí. Pro „zranitelné“ domácnosti se počítá s kompenzací zvýšených nákladů ze Sociálního klimatického fondu.

Úpravy systému EU ETS2 na konci roku 2025 Nejzásadnější informací z konce roku 2025 je politická shoda na úrovni EU o odložení ostrého startu EU ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028 (původně 2027). Česká vláda (premiér Fiala a ministr Hladík) spolu s dalšími státy (např. Polskem) aktivně prosazovali tento odklad, aby se předešlo negativním sociálním dopadům v době vysokých cen energií. Tento odklad však zároveň znamená odklad spuštění Sociálního klimatického fondu, což bude znamenat zpoždění investic, které mohly zmírnit dopady zelené transformace.

Evropská komise schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému EU ETS 2 a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen.

Ten se skládá z těchto prvků: Ochrana před růstem cen povolenek – aby se zabránilo nečekanému růstu cen a zlepšila se stabilita pro investory, byl zaveden mechanismus – pokud cena povolenky CO2 překročí 45 eur za tunu, automaticky se na trh uvolní více povolenek (až 80 milionů ročně).

K zachování stability a předvídatelnosti systému zůstanou i po roce 2030 nevyužité povolenky v rezervě. Posílení cenové stability a předvídatelnosti bylo zavedeno díky včasnějšímu a plynulejšímu zásahu v případě nízkého objemu povolenek na trhu prostřednictvím postupného uvolňování z rezervy.

Od rokiu 2026 mohou státy získat peníze z nového systému (EU ETS2) a investovat je do čistých technologií v dopravě a vytápění budov (konkrétně zateplení budov, tepelná čerpadla, elektromobilitu, podporu veřejné dopravy, dostupné bydlení, dobíjecí infrastrukturu. Firmy mohou dřívějším aukcím znát cenu povolenky v EU ETS2 a mají možnost pojistit jejich nákupem svou pozici pro dlouhodobé kontrakty se zákazníky.

V únoru 2026 schválil Evropský parlament definitivně odložení zavedení emisních povolenek o jeden rok.

Odkazy

Související stránky

Zpoplatnění uhlíku

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Klimatická politika Evropské unie Kategorie:Zelená dohoda pro Evropu